(zatím nehodnoceno)
Loading...Matthew Beard hrál předtím dětské role v mnoha filmech, než podepsal pětiletou smlouvu na účinkování v komediích Our Gang. Na rozdíl od Fariny, postavy, kterou nahradil, byl Stymie uhlazený podvodník, který byl vždy sebevědomý, nonšalantní a připravený s chytrým komentářem i chytrými nápady na řešení problémů, s nimiž se potýkal. Stymie také uměl poskytnout rozumnou radu, která pomohla vyřešit dilemata jeho spoluhráčů. Jeho charakteristickým znakem byla plešatá hlava korunovaná nadměrným kloboukem, který mu daroval komik Stan Laurel, jenž také pracoval pod vedením tvůrce seriálu Our Gang Hala Roache. Stymie je jediným členem Our Gangeru, který jednak nahradil jednoho z původních členů gangu (Allena „Farinu“ Hoskinse), jednak byl nahrazen jedním, který zůstal až do rozpadu seriálu, Billie „Buckwheatem“ Thomasem.
Jméno Stymie poskytl režisér seriálu „Our Gang“ Robert McGowan, který byl vždy frustrován („stymied“) zvědavým bloumáním malého Matthewa po studiu; původně se měla postava jmenovat Herkules. McGowan později vzpomínal, že Stymie byl jeho nejoblíbenější ze všech dětí z „Our Gang“. Tehdy pětiletý Fousek přišel do seriálu rok po přechodu z němé/raně mluvené éry „Our Gang“. Měl výhradní právo být s partou od mluvených filmů „Miss Crabtree“ z počátku třicátých let, přes přechodné období poloviny třicátých let až do éry známější skupiny Spankyho, Alfalfy a Buckwheata, kteří nakonec Stymieho v roce 1935 nahradili.
Poté, co Beard v roce 1935 v deseti letech seriál opustil, získal několik menších rolí v celovečerních filmech, například „Captain Blood“ (1935) s Errolem Flynnem v hlavní roli a „Jezebel“(1938) s Bette Davisovou. V patnácti letech se objevil a byl zapsán jako poslíček Mose ve filmu režiséra Fritze Langa „Návrat Franka Jamese“ z roku 1940 s Henrym Fondou a další dětskou hvězdou (a absolventem Our Gang) Jackie Cooperem. V době, kdy byl na střední škole, už s herectvím skončil.
Propadl drogám a pouličnímu životu, Beard se stal závislým na heroinu. Většinu svého života v rané dospělosti strávil ve vězení a venku kvůli drogám a krádežím. V 60. letech se přihlásil do Synanonu, odvykacího zařízení pro drogově závislé v Los Angeles, a úspěšně skoncoval s užíváním heroinu. Po odchodu ze Synanonu se vrátil na scénu a objevil se v malých rolích v celovečerních filmech a epizodách televizních pořadů, jako jsou „Sanford a syn“, „Jeffersonovi“, „Maude“ a „Dobré časy“. V roce 1978 se objevil ve filmu „Příběh Buddyho Hollyho“ jako člen kulisáků v divadle Apollo a měl na hlavě svou charakteristickou buřinku. (Wikipedia)
Všechno nejlepší k narozeninám, Matthew „Stymie“ Beard!
Nejnovější komentáře