Travis přezdívaný Piškot (Joe Kerry) a Naomi (Georgina Campbell), dva mladí zaměstnanci samoobslužného skladu, který vznikl na místě vysloužilého armádního areálu, zažívají nejdivočejší noční směnu svého života. Z nejnižšího podzemního podlaží budovy, které bylo před desítkami let zapečetěno vládou, totiž unikne smrtící houba. V chladícím zařízení roky hibernovala, jak ale teplota v podzemí stoupá, vysoce nakažlivý zombie parazit ožívá, množí se a závratnou rychlostí kosí lidi i zvířata. Čas se krátí a je na Piškotovi a Naomi, aby s pomocí zkušeného agenta pro boj proti bioterorismu Roberta Quinna (Liam Neeson) zastavili mutující hrozbu. Otrlí jsou na to dost a při jejich vtípcích někdy až mrazí, což by s trochou pověstného štěstíčka mohlo na záchranu lidstva stačit. Snad...
Scenárista David Koepp má za sebou scénáře k filmům jako Carlitova cesta, Jurský park, prvním dílům Mission: Impossible i Spider-Mana Sama Raimiho, čtvrtému a pátému Indianu Jonesovi nebo několika filmům Stevena Soderbergha, jako je nedávná Operace Black Bag. Aktivní je nicméně Koepp také jako spisovatel knih; v roce 2019 konkrétně vydal knihu Cold Storage. A nyní se sám Koepp postaral o adaptovaný scénář k filmové adaptaci. Film v režii Jonnyho Campbella do českých kin přichází pod názvem Parazit z chlaďáku, v hlavních rolích se poté objevují hvězda seriálu Stranger Things Joe Kerry, hvězda Barbary Zacha Creggera Georgina Campbell nebo Liam Neeson. Všichni ztvárňují postavy, které se musí vypořádat se zombie virem, který snadno evokuje ten ze seriálového hitu The Last of Us. Konceptem má ovšem tahle béčková podívaná spíše blíže k sérii Evil Dead/Smrtelné zlo, minimálně v časech, kdy za původní trilogií stál Sam Raimi a nebál se mixovat brutalitu s jasně patrným černým humorem.
Úvodní titulky diváka varují, že nejde o příběh, který by byl úplně vycucaný z prstu (klidně mohl posloužit jako námět pro jednu epizodu pořadu Věřte, nevěřte). V roce 1979 byla skutečná vesmírná stanice Skylab vyřazena z provozu řízeným vstupem do atmosféry; jedna její kyslíková nádrž však přežila průlet atmosférou a dopadla do Západní Austrálie. V rámci filmu se poté v roce 2005 ukáže, že ona kyslíková nádrž na planetu Zemi donesla infikovanou houbu, která z člověka udělá cosi na bázi zombíka, kterého pohání pokyny parazita. Vzorek je nakonec převezen do podzemního chladícího bunkru v Kansasu, v následujících letech však vláda trezor zapečetí a přízemní část objektu pronajme společnosti provozující samoobslužné sklady (za vlády Donalda Trumpa jsou přeci jen podobně pochybné kroky na denním pořádku). Uteče nicméně 18 let a s titulním parazitem, který se díky stoupající teplotě dostává zpět do akce, musí být nyní konfrontovaná dvojice zaměstnanců zmíněného samoobslužného skladu. Ano, zápletka je to poměrně jasně přitažená za vlasy a tomu, že jde o příběh dle skutečných událostí, by nejspíše neuvěřil ani pravidelný volající do Ezo TV (i když...). Na druhou stranu to celé zní tak bláznivě a skutečně to může evokovat jakýsi sci-fi rip-off Evil Dead říznutý se Zombielandem, že se snadno věří tomu, že může být na zábavu zaděláno. A ono také nakonec je. Tak trochu.
Pokud je na filmu něco skutečně sympatického, je to fakt, že se nebere extra vážně. Úvod je sice natočen poměrně seriózně a patří mezi nejmrazivější pasáž celého filmu, jakmile ovšem dojde k skoku o 18 let a představení dvou hlavních hrdinů, vážnost tak trochu letí z okna. A je to dobře. Dvojice hrdinů v podání Kerryho a Campbell spolu mají noční službu; jeden druhému se svěřují a přitom se snaží odhalit původ záhadného alarmu. Ten ve skutečnosti kontaktuje experta Roberta Quinna v podání Liama Neesona, který byl s titulním parazitem před 18 lety konfrontován. Film poté paralelně sleduje počítání dvou zaměstnanců samoobslužného skladu, kteří začínají přicházet věci na kloub, a Quinna, který se snaží dostat za dvojici hlavních hrdinů. A mezitím se do toho všeho zapletou nejen další vedlejší lidské postavy, ale i pár zvířat. I když po úvodu chvíli trvá, než film najde vhodné tempo, přeci jen ho v pravý moment najde a film je od daného momentu dost zábavný, minimálně pro všechny, kterým nevadí, že postavy občas na plátně vybuchnou a všude po zemi se pak válej jejich nazelenalé vnitřnosti. Tím ovšem hranice gore násilí v podstatě končí a na rozdíl od zmiňované série Evil Dead Parazit z chlaďáku nikdy nezajde dál.
Liam Neeson potvrzuje, že je herec, který se umí nebrat vždy tak úplně vážně; Kerry a Campbell jsou poté sympatičtí protagonisté. Diváci se o jejich postavách dozvídají informace stejně, jako se o sobě informace navzájem dozvídají jeden od druhého; na veškeré dění v dolních patrech skladu poté oba reagují relativně uvěřitelně. Tedy tak uvěřitelně, jak to tak může být v příběhu, ve kterém lidé i jeleni bouchají jako jablečný džus. Především jsou to nedobrovolní hrdinové z davu, kteří se musejí spasit den i díky nekompetentní vládě (krásně to ilustruje postava generála v podání Richarda Brakea). Jednání parazita a jeho obětí se může někdy zdát snadno nekonzistentní; Koepp nicméně pořád adaptuje svou předlohu a tudíž se dá snadno věřit, že může existovat málokdo povolanější při převádění jeho knihy do podoby filmového scénáře. Je nicméně překvapivé, že právě Koepp stojí za takovým námětem. Příběh se totiž očividně nebere moc vážně a nikdy se nedostaví pocit, že má postavám jít skutečně o krk. Minimálně těm, na kterých může divákům nějak závidět, protože individuií, kterým je snadné přát konfrontaci s titulním parazitem, se ve filmu objeví dost.
Film občas dokáže sympaticky navodit pocit praktických efektů; dochází i k momentům, které evokují animaci například Jana Švankmajera. Na druhou stranu se občas objevují momenty, které působí tak trochu digitálně rušivě, patrné je to především v časosběru, který má zdůraznit, že v ději utíká 18 let, stejně tak v momentech, kdy se v záběrech pohybuje nerealisticky pohybující se jelen. Stejně tak se občas objeví pocit, že by divák nejspíše měl přeci jen něco vědět více o postavách, jako je Quinn a jeho známá Trini v podání Lesley Manville; snadno se nicméně věří, že jde možná o pasáže, které jsou součástí předlohy. Samotný Koepp přesto nejspíše uznal, že nejde o materiál, který se musí nutně přenést do adaptovaného scénáře. Styčnou plochu se scénářem ke zmiňovanému Jurskému parku má scénář Parazita z chlaďáku v tom, že je součástí úvodu jasně ilustrující hrozbu, která na ústřední hrdiny čeká; chvíli poté nicméně čeká, než dojde na hrozbu v akci. A přesto je za pochodu nejspíše tak nějak jasné, kam budou směřovat postavy šéfa hlavních postav Griffina v podání Gavina Spokese či paní Rooney v podání Vanessy Redgrave, která na začátku navštíví svůj sklad. A nebo kam třeba budou směřovat problémy Quinna se zády.
Zábavná blbina to nakonec je. Jen se nevyplatí očekávat extra velkou divočinu, se kterou koketuje snad jen v momentech, jako když se na plátně objeví jedna specifická kočka. Po celou dobu je patrné, že má být Parazit z chlaďáku primárně zábavou; nikdy z něj není cítit pocit, že by chtěl říct něco navíc a k něčemu dodávat zásadní komentář. A vlastně ani nemusí. Takhle specifických žánrovek nevzniká dnes zrovna moc, i proto je fajn nějakou takovou vidět, v případě, že dopadne alespoň nějak takhle. A i přes fakt, že se nebere vážně, neznamená to, že by to z něj dělalo hloupý film. Je na něm poznat, že jsou tvůrci nad věcí a právě díky tomu je takhle blbina konzistentní a pohybuje se ve své komfortní zóně, ve které jí je fajn… a nejspíše může být i mnoho divákům, kteří s očekáváními nezajdou extra daleko. Film Jonnyho Campbella tak historii určitě nepřepíše; v rámci své specifické kategorie ovšem pravděpodobně nemůže urazit prakticky nikoho.
Parazit z chlaďáku je přesně ten typ béčkové žánrovky, kterou divák nemusí, a především by jí neměl brát příliš vážně. Film sází na dvojici sympatických hrdinů + Liama Neesona v zábavné poloze, lehce absurdní zápletku a vyváženou kombinaci humoru a násilí. I když nejde o film, který by přepisoval historii sci-fi hororů, jako nenáročná podívaná funguje slušně; pobaví především diváky, kteří hledají směs černého humoru, napětí a absurdní zábavy a nemají přitom extra vysoké nároky...
