Pěšky mezi buddhisty a komunisty - 90%

Ladislav Zibura je novi­nář, spi­so­va­tel a taky ces­to­va­tel. Poprvé se na ces­tu vydal do Camino de Santiaga a poz­dě­ji také z Českých Budějovic do Říma, na kole k Severnímu moři a nebo pěš­ky z bulharsko-tureckých hra­nic do Jeruzaléma. O této ces­tě napsal svo­jí prv­ní kni­hu 40 dní pěš­ky do Jeruzaléma, kte­rá měla neče­ka­ně vel­ký úspěch. A letos v Listopadu vydal dal­ší, ten­to­krát i jako audi­ok­ni­hu s názvem Pěšky mezi budd­his­ty a komu­nis­ty, kte­rá popi­su­je jeho letoš­ní tří­mě­síč­ní ces­tu po Nepálu a Číně, během kte­ré ušel 1500 km a zažil zají­ma­vé zážit­ky.

Začátek své­ho puto­vá­ní začí­ná na letiš­ti v Káthmándú, kde bez něja­ké­ho pře­dem při­pra­ve­né­ho plá­nu se vydá­vá pěš­ky po Nepálu. Proč vlast­ně jde pěš­ky? Pěší ces­to­vá­ní volí záměr­ně, pro­to­že mu to pomá­há dostat se mezi oby­čej­né lidi, kam turis­tic­ké auto­bu­sy nejez­dí a také mu neu­nik­nou žád­né detai­ly ze zdej­ší­ho živo­ta a také se sezná­mí s více lid­mi. Což jsou výho­dy, kte­rý na něja­kou úna­vou či puchý­ři znač­ně pře­va­žu­jí.

V Nepálu potká­vá spous­tu zají­ma­vých lidí, kte­ré potká­vá na své pou­ti, někte­ří ho zvou i k sobě domů na jíd­lo či přespá­ní a občas byd­lí po vše­li­ja­kých uby­tov­nách. Na pro­blém s názvem „komu­ni­ka­ce“ nará­ží sko­ro celou dobu, vyjma pár vzdě­la­ných lidí ve měs­tě či zahra­nič­ních turis­tů, ale na dru­hou stra­nu kde je tro­chu vůle, ...a tak občas sta­čí jen úsměv či pálen­ka k pro­lo­me­ní ledů a vzni­ku přá­tel­ství. Poznává jiný způ­sob živo­ta, men­ta­li­tu, i způ­sob jejich zába­vy, ale záro­veň cit­li­vě popi­su­je život lidí po loň­ském zemětře­se­ní neda­le­ko Káthmándú, kde zemře­lo téměř 9000 lidí. Ale také pro­chá­zí níži­na­mi i hor­ský­mi oblast­mi, kdy se nej­vý­še dostá­vá dokon­ce nad 5000 met­rů v Himálajích, na úpa­tí Annapurny a také navště­vu­je měs­to Lumbiní, ve kte­rém se naro­dil Buddha.

Další cílem jeho pou­ti je Čína. Komunistická země, kte­rá je zná­má spíš nega­tiv­ně, kde s Zemi nám zná­mou spí­še svým prů­mys­lem a nešťast­nou smo­go­vou situ­a­cí. Ale ne vše je tak čer­né, což popi­su­je autor v audi­ok­ni­ze. Potkává šťast­né a vese­lé lidi, kte­rý mají jiné život­ní hod­no­ty, než má západ­ní civi­li­za­ce a to je také dělá spo­ko­je­ný­mi. Prochází napří­klad oblas­ti Sečuan a Šen-Si a při návštěvě růz­ných pamá­tek si plní sen a jde si pro­hléd­nout Terakotovou armá­du. Ve měs­tě Cheng pro­změ­nu navště­vu­je nej­vět­ší cho­va­tel­skou sta­ni­ci Pand na svě­tě.

Audioknihu jsem si chtě­la poslech­nout, jed­nak pro­to, že mě zau­ja­lo odváž­né ces­to­vá­ní auto­ra, a navíc poja­té jako jed­na vel­ká rece­se, kdy si ces­to­vá­ní uží­vá napl­no a ničím si toto ces­to­vá­ní zka­zit.  Je to z pohle­du odváž­né­ho, vtip­né­ho, iro­nic­ké­ho, sar­kas­tic­ké­ho pout­ní­ka, kte­rý bere pře­káž­ky během pou­ti jako výzvy a své či cizí chy­by bere s nad­hle­dem. Tříměsíční puto­vá­ní je popsa­né s nakaž­li­vou leh­kos­tí, kte­rý je láka­dlo pro dal­ší milov­ní­ky dálek a dob­ro­druž­ství, nebo aspoň pro mě ano.

Audioknihu je mož­né objed­nat zde :

http://www.albatrosmedia.cz/pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-audiokniha.html

Hodnocení : 90%

Autor : Ladislav Zibura​​

Název : Pěšky mezi budd­his­ty a komu­nis­ty

Nakladatelství : BIZBOOKS

Stopáž : 11h 30min

Datum vydá­ní : 5.12.2016