Pozice dítěte - 72 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Známá inte­ri­é­ro­vá desin­gér­ka Cornelia Kerenes plá­nu­je osla­vu svých význam­ných naro­ze­nin, na kte­ré zve rodi­nu a své přá­te­le. Je úspěš­ná a uzná­va­ná ve svém obo­ru a mezi přá­te­li, ale v osob­ním živo­tě se jí moc neda­ří. Žije spo­leč­ně s man­že­lem v bytě, ale oba jsou vel­mi pra­cov­ně a spo­le­čen­sky zane­prázd­ně­ni. Jejich dospě­lý syn Barbu, asi tři­ce­ti­le­tý, od nich ode­šel ke své pří­tel­ky­ni. Odchodem od rodi­čů se tak sna­ží vyma­nit z mat­či­ných ochran­ných kří­del. Je to ale jedi­né Corneliino dítě, tak­že je na něj hod­ně fixo­va­ná. Matka mu čas­to volá, kon­t­ro­lu­je ho a chce vše vědět. Jednoho veče­ra je Cornelia na spo­le­čen­ské akci, kde ji neče­ka­ně vyru­ší sest­ra. Má důle­ži­tou infor­ma­ci - Barbu měl neho­du. Vy se na mís­to neho­dy a doví­da­jí se dal­ší infor­ma­ce. Nejtragičtější je pak ta, že při neho­dě zemřel chla­pec. Od této chví­le je Corneliinou jedi­nou sna­hou zachrá­nit syna před zatče­ním a odsou­ze­ním do věze­ní.

Podle názvu fil­mu by mohl divák před­po­klá­dat, že se bude jed­nat o pří­běh či doku­ment o dítě­ti. Ale je to tro­chu jinak. Film je sice o vzta­hu dítě­te a mat­ky, ale oba dva jsou už dospě­lí. Navíc mat­ka je v roli ženy, kte­rá má význam­né posta­ve­ní, tím pádem je zajiš­tě­na a samot­né muže vlast­ně ani k živo­tu nepo­tře­bu­je. Jediný muž, o kte­ré­ho má zájem, je pou­ze syn. Není ani ochot­na akcep­to­vat, že je již dospě­lý a žije si po svém. Její před­sta­vy o syno­vě živo­tě se tak roz­chá­ze­jí s rea­li­tou a nará­že­jí na přá­ní a skut­ky syna. Od tra­gic­ké neho­dy se ale jejich svět zno­va pro­po­jí a oba dva jsou nuce­ni se opět setká­vat a řešit vzniklou situ­a­ci.

Do hlav­ní posta­vy Cornelie obsa­dil reži­sér zná­mou rumun­skou hereč­ku Luminitu Gheorghiu. Roli milu­jí­cí mat­ky zvlád­la napros­to bra­vur­ně a s tako­vou pře­svěd­či­vos­tí, že film dostal  Zlatého med­vě­da na MFF v Berlíně. Sledovat, jak pro­ží­vá syno­vo trá­pe­ní, a také co je pro něj ochot­na udě­lat, je oprav­du záži­tek. Oproti tomu vypa­dá její syn (Bogdan Dumitrache) jako nedo­spě­lé dítě, stej­ně tak jako ostat­ní posta­vy, kte­ré jsou ve stí­nu domi­nu­jí­cí Gheorghiu. Je pak ale otáz­kou, zda toto vyzně­ní bylo zámě­rem scé­náris­tů, kte­rý vytvo­ři­li Calin Peter Netzer a Radzvan Radulescu (Smrt pana Lazaresca). Vznikla pak totiž domi­nant­ní posta­va, kte­rá stej­ně jako pro syna může být někte­rým divá­kům nesym­pa­tic­ká až odpor­ná.

Kamera fil­mu,  Andrei Butica (Francesca), je výbor­ná a jed­not­li­vé scé­ny skvě­le dotvá­ří hud­ba od Andiho Arsenie a Mihaie Cosmina Popa. Na reži­sér­ské křes­lo pak use­dl Calin Peter Netzer (Maria), pro něhož to byl již tře­tí celo­ve­čer­ní film. Je to poměr­ně mla­dý reži­sér, jehož před­cho­zí fil­my, Maria a Čestná medai­le, byly oce­ně­ny na mezi­ná­rod­ních fes­ti­va­lech. Ale až film Pozice dítě­te zís­kal oce­ně­ní Zlatý med­věd na MFF Berlín. Netzer si vybí­rá scé­ná­ře, kte­ré zaujmou nejen divá­ky, ale oce­ní je i odbor­ná poro­ta.

Na fil­mu oce­ňu­ji cel­ko­vé zpra­co­vá­ní, ale hlav­ně herec­ký výkon hlav­ní před­sta­vi­tel­ky. Chování její posta­vy nám pak může být jako uka­za­tel lás­ky k dítě­ti, a to jak v pozi­tiv­ním smys­lu, tak i v nega­tiv­ním smys­lu. Uvědomíme si, že i když něko­ho máme rádi, tak mu musí­me nechat pro­stor pro vlast­ní život.