Push (2024)

Prodej honos­né­ho síd­la se pro těhot­nou rea­lit­ní mak­léř­ku změ­ní v boj o holý život…

Těhotná rea­lit­ní mak­léř­ka Natalie hod­lá uspět tam, kde se kole­gům neda­ří. Dostane za úkol pro­dat sta­ré honos­né síd­lo, kte­ré je již řadu let neo­byd­le­né, kvů­li své špat­né pověs­ti. Došlo v něm před léty k vraž­dě a něko­li­ka podiv­ných úmr­tím. Na pra­hu domu se obje­ví nezná­mý kli­ent, kte­rý se však začne záhy cho­vat vel­mi podiv­ně a tak jej mla­dá žena rych­le odbu­de a hod­lá odjet. Jenomže se uká­že, že auto nechce nastar­to­vat a kli­ent vůbec neo­de­šel. Vyklube se z něj psy­cho­pat a v roz­sáh­lém síd­le započne hra na koč­ku a na myš. Boj o záchra­nu živo­ta své­ho i nena­ro­ze­né­ho dítě­te může začít…

Režie: David Charbonier, Justin Douglas Powell

Rok výro­by: 2024

Délka: 89 min

Země: USA

Hrají:

Alicia Sanz...(Natalie Flores)

Raúl Castillo...(klient)

David Alexander Flinn...(Matt)

...a dal­ší

Strohý náčrt děje nevy­pa­dal zpo­čát­ku vůbec špat­ně. Mám rád tyhle ty hrát­ky „koč­ky s myší“ po domě, kde v ní figu­ru­je jen mini­mum postav a kla­de se zde pře­de­vším důraz na budo­vá­ní ponu­ré atmo­sfé­ry. Představitelka hlav­ní hrdin­ky mi byla doce­la sym­pa­tic­ká a stej­ně tak ani sta­ré síd­lo nevy­pa­da­lo vůbec špat­ně. Klidně bych si doká­zal před­sta­vit v něm žít – samo­zřej­mě kdy­by nemě­lo tako­vou děsi­vou his­to­rii. I z toho důvo­du jsem byl roz­hod­nu­tý pře­kous­nout počá­teč­ní lin­ku se vzpo­mín­kou na mrt­vé­ho pří­te­le.

Mnohem důle­ži­těj­ší totiž bylo, že když zača­li bli­kat všech­na ta svět­la a v poza­dí se něko­li­krát obje­vi­la silu­e­ta nezná­mé­ho kli­en­ta, zača­la gra­do­vat i samot­ná atmo­sfé­ra. Pokud pře­kousne­me cho­ze­ní z míst­nos­ti do míst­nos­ti sem a tam, po chví­li započne honič­ka po domě a divák začne Natalii i fan­dit. Chudák hol­ka něko­li­krát málem poro­dí z toho stre­su, ovšem ten se záhy změ­ní v čirou hrů­zu a fyzic­ký útok. Jejich vzá­jem­né kon­fron­ta­ce se rov­něž stup­ňu­jí a dojde i na něja­ké ty násil­něj­ší scé­ny.

Jen ško­da, že se děj ke kon­ci ješ­tě pře­su­ne do nemoc­ni­ce. Tady bylo vidi­tel­né, že se tvůr­ci inspi­ro­va­li u zná­měj­ších kous­ků a nechtě­li se své­ho zápo­rá­ka zba­vit jen tak lehce. Jenomže s tím se zača­la ztrá­cet i reál­nost pří­bě­hu. Nevím, mož­ná si při­pra­vo­va­li půdu pro dal­ší pokra­čo­vá­ní, ale to je dle mého napros­to zby­teč­né. Raúl Castillo totiž zas až tolik cha­risma ani herec­ké­ho talen­tu nepo­bral, aby z něj muse­li dělat něja­kou novou „kul­tov­ní posta­vu“. Přivřu jed­no oko a to prů­měr­né ohod­no­ce­ní tomu dám, ale…

Hodnocení:

50%