Pravidlo průšvihu je návodem. Návodem pro osamělé a zhrzené. Ženy, samozřejmě. Románů pro osamělé a zhrzené muže není mnoho, muži si v obdobích krizí knihy o krizích zjevně nečtou a hledají útěchu v jiných sférách života. Ženy jsou multifunkční, a tak si takové knihy čtou, a vedle toho taktéž hledají v jiných sférách, co se těm mužským podobají jako vejce vejci… Alkohol, workoholičení, příležitostný sex a našly by se i další aktivity, či pasivity. „Nejsem ani první ani poslední, kdo si čekání na osudový protějšek se všemi pěti P (prachy, penis, poslušnost, pracovitost a palác) krátí rekreačním sexem.“
S hlavní hrdinkou Evou se na začátku příběhu potkáváme na začátku velkého zklamání, kdy se původní plány bortí jako hrad z písku a minulost se tváří jako jeden velký otazník. Její vnitřní monology by mohly připomínat slavnou Bridget Johnsonovou. „Zalévám instantní kávu a přitom mi dojde, že v pomuchlaném triku a teplácích poslepu vyhrábnutých z prádelního koše musím vypadat jako totální lúzr.“ Krize středního věku, ujíždějící vlak mateřství a mládí, nadváha, sebelítost a donekonečna se opakující téma mužské špatnosti a nedostačivosti se objevují téměř na každé stránce. „Nedoplatil mi nikdy nic.“
Autorka nás provází zraněnou hrdinčinou psyché, která ale prodělává osobnostní růst. Za sebou přitom nechává prázdné lahve od červeného vína a nekonečné množství hrnků se zaschlými zbytky instantního kafe. Čekání na pana Božského nás přenese dokonce za oceán. Opouštěná a opouštějící Eva má při vyprávění svého příběhu prostor sledovat čtenáře, zda ji bedlivě vnímá a občas ho vybízí k větší pozornosti. „No tak pochopte, že jsem se z Borise ještě neuzdravila.“ Nebo: „To mi povězte, jak jsem mohla sama se sebou vydržet? Takhle si ubližovat!“
Nejblíže se realitě blíží věčné dialogy s matkou, která volá téměř vždy nevhod, ale o to naléhavěji. Její nekonečné monology o tom, co právě uvařila a následně snědla, se táhnou celým dějem jako červená nit.
Vyprávění plyne v tempu směrem vpřed, příběh se vejde do horizontu několika dní a směřuje neomylně k očekávané katarzi. A jaké z toho plyne poučení? Sečteno a podtrženo, mužský svět jest přijat na milost, ale ten ženský je stejně lepší!
Spisovatelka, redaktorka, autorka tří knih. Matka a babička. Milovnice jídla, chůze a encyklopedií o zvířatech. Tolik z informací na přebalu knihy.
VERNEROVÁ, Petra. Pravidlo průšvihu. Frýdek-Místek: Alpress, 2016. Klokan (Alpress). ISBN 978-80-7466-940-8.
Knihu si samozřejmě můžete koupit přímo v nakladatelství.
Nejnovější komentáře