O Schmidtovi

Zatraceně vyve­de­ná one man show v podá­ní doko­na­lé­ho Jacka Nicholsona.
Warren Schmidt, asi­s­tent ředi­te­le pojiš­ťo­va­cí fir­my Woodmen odchá­zí do pen­ze. Je mu 66 let a po jeho boku už celých 42 let ulé­há kaž­dý večer stá­le stej­ná žena, sta­rost­li­vá Helen. Warren si ani není vědom, kolik nená­pad­ných a při­tom život­ně důle­ži­tých věcí pro něj celá ta dlou­há léta děla­la. A pro­to není divu, že po Helenině náh­lé smr­ti zůstá­vá bez­rad­ný a ješ­tě více uza­vře­něj­ší než před­tím. Na pohřeb při­jíž­dí jeho dce­ra Jeannie se svým snou­ben­cem Randallem, kte­ré­ho si má za pár týd­nů brát. Randall pro­dá­vá vod­ní poste­le, je vel­mi pro­s­to­du­chý, ale na dru­hou stra­nu se mu nedá upřít jis­tá dáv­ka upřím­nos­ti a hlav­ně dob­ro­ty. Warren se ale zhro­zí své­ho nastá­va­jí­cí­ho zetě a jako dočas­ný smy­sl živo­ta si sta­no­ví zabrá­nit svat­bě. Proto, když mla­dý pár po pohřbu odle­tí, star­tu­je svůj zbru­su nový obyt­ný vůz (spíš auto­bus) a vydá­vá se za nimi po vlast­ní ose. Je však vel­mi pře­kva­pen, když jeho nena­dá­lou návště­vu dce­ra odmít­ne a ve třech čtvr­ti­nách ces­ty mu tele­fo­nic­ky sdě­lí ať při­je­de tepr­ve pár dní před svat­bou. Warren se tedy vydá­vá ubít čas a 14 dní pro­jíž­dí Spojenými Státy. Co mu tato ces­ta při­ne­se, uvi­dí­te až v kinech.

Poměrně nezná­mý reži­sér Alexander Payne vsa­dil na jis­to­tu, Jacka Nicholsona a dob­ře udě­lal, pro­to­že s ním celý film sto­jí a padá. (Nutno podotknout, že v drti­vé vět­ši­ně fil­mu sto­jí.) Nevybral si ale ani náho­dou jed­no­du­ché téma ke zpra­co­vá­ní a před výteč­né­ho her­ce posta­vil těž­ký úkol. Zahrát vnitř­ně mrt­vé­ho člo­vě­ka, kte­rý se za svůj sobec­ký život chce vykou­pit spon­zo­ro­vá­ním čer­noš­ské­ho sirot­ka kde­si v Africe, roz­hod­ně není úlo­ha pro herec­ké béč­ko. Je úžas­né sle­do­vat kaž­dý Nicholsonův pohyb, gri­ma­su, nebo jen oči. Vše je tak úspor­né a pře­ci výmluv­né, že kdo neu­vi­děl, neu­vě­ří.

O Schmidtovi by se stej­ně dob­ře moh­lo jme­no­vat O Nicholsonovi, pro­to­že tenhle stár­nou­cí nesym­pa­tic­ký dědek vás v prv­ní minu­tě sním­ku sežvý­ká a v posled­ní vypliv­ne jako opo­tře­bo­va­nou žvý­kač­ku. Bezkonkurenčně podá­vá, pod­le mého míně­ní, nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon za posled­ní mini­mál­ně rok. Co se týče ostat­ních herec­kých výko­nů, tak jsou na dob­ré úrov­ni. To samé se dá říci o tech­nic­ké strán­ce fil­mu i režii, ale základ je tu Nicholson a je vidět, jak mu bylo vše pod­ří­ze­no, pro dob­ro cel­ku.

Nelze než dopo­ru­čit všem, kdo nehle­da­jí v kině jen zába­vu, ale rádi si také zapře­mýš­lí. Famózní Jack Nicholson.