Ročně se do kinodistribuce dostane hned několik hororů. Tenhle žánr je v posledních letech zkrátka oblíbený a tak se producenti snaží najít co chvíli látku, která by jim vydržela nejméně na několik dílů. O snižování nákladů formou Found-Footage, která už většině lidí (včetně mě samozřejmě) leze už nehorázně krkem, ani nemluvě. O originalitě pak nemůže být moc ani řeč. A koneckonců ani předmět dnešního článku, horor Oculus, té originality také moc neposbíral. Přesto si vaši pozornost zaslouží.
Kaylie (Karen Gillan) a Tim (Brenton Thwaites) byli jako malí svědky tomu, jak jejich otec umučil a zabil jejich matku. A tak zatímco Tim skončíl poté, co jej v sebeobraně zastřelil, v ústavním léčení, Kaylie pokračovala dál svým životem. Po desíti letech se však Tim vrací na svobodu a nalézá Kaylie posedlou tajemným zrcadlem, které to podle ní vše způsobilo. Tim se ji snaží pomoct a přesvědčit o tom, že je to jen konstrukt, který si vytvořila, aby nemusela akceptovat pravdu o svém otci, který byl psychopat. Když se ovšem zůčastní malého rituálu za zničením zrcadla, který jeho sestra připravila, začne si uvědomovat, že to je právě on kdo trpí sebeklamem...
Jak jsem již naznačil úvodem, Oculus rozhodně není nijak originálním hororovým počinem. Využívá snad veškerých stereotypů tohoto žánru - trpící zvířata, divně se chovající příroda, posedlé předměty a lidi, duchové, zkrátka všechno tu je. Dokonce i relativně odříznutá rodina v celkem uzavřeném prostoru. A i přesto nabízí Oculus jednu věc, která ho odlišuje od konkurence. Zkrátka totiž funguje bez potřeby uchylovat se k lekačkám na každém rohu.
V rámci oné hodiny a třičtvrtě, kterou vám film zabere, totiž režisér Mike Flanagan buduje takovou nepříjemnou atmosféru, která má blíže než ke klasickému hororu spíše k takovému psychothrilleru. Celou podivnost situace navíc dokresluje rozdílností hledisek postav, které vtahují diváka do oné hry co je vlastně realita a co je jen iluze. V prvné půli je tak docela možné, že i divák si nebude jist, co se vlastně děje. Ne že by ovšem film čekal, ten hned od prvních minut dopuje atmosféru, která vás nepřejde ani po závěrečných titulkách.
Oculus zkrátka není nijak převratným hororem, ovšem pracuje více než dostatečně s elementy, které si vypůjčuje ze skript klasického hororu. Fakt, že se místo lekaček uchyluje k vyvolávání mrazu v zádech spíše nepříjemnou atmosférou a zároveň omezuje grafické násilí, je jen k dobru. Hudebně navíc podkresluje celou nepříjemnost docela solidní soundtrack, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout.
Hledáte-li tak alternativu ke všem těm paranormalním aktivitám a všelijakým jiným hororům, kde se teenageři natáčí, jak je mysteriozní síla vyvražďuje jednoho po druhém, Oculus je docela dobrá volba. Příjemně nepříjemný horor, který díky své délce naštěstí nestíhá nudit a navíc staví na poměrně známých motivech, které využívá bezezbytku.
Oculus nabízí to, co není v žánru hororu v posledních letech zase tak častým jevem. Bez uchylování k lekačkám a found footage staví spíše na příjemně nepříjemné atmosféře. Což o to že je těžce neoriginální a ze skript hororu kopíruje snad úplně vše, když to pohromadě funguje jako zase dlouho nic. Pokud jsou horory vaše parketa, rozhodně dejte Oculusu šanci. Ten nepříjemný pocit vás ovšem nepřejde ani po konci závěrečných titulků...
Koktejl:
30% Atmosféra 40% Na pomezí hororu a psychothrilleru 30% Posedlost
Oculus
Horor / Mysteriózní USA, 2013, 104 min
Režie: Mike Flanagan Scénář: Mike Flanagan, Jeff Howard Kamera: Michael Fimognari Hrají: Karen Gillan, Katee Sackhoff, Brenton Thwaites, James Lafferty, Rory Cochrane, Annalise Basso, Garrett Ryan, Katie Parker, Miguel Sandoval
17. března 2015 Druhý báječný hotel Marigold - Stálí hoteloví hosté “Napadlo mě... kolik nových životů můžeme mít? A pak jsem si řekla... tolik, kolik chceme. Dokud ještě můžeme.” Evelyn (Judi Dench) Ke svému úžasu odměřená Muriel (Maggie Smith) […] Posted in Speciály
7. února 2016 Deadpool - PŘÁTELÉ, NEPŘÁTELÉ, MILENCI A MUTANTI Ve skutečnosti Millerovo filmové vyprávění vyvolává soucit se všemi protagonisty. Nejvíce ze všeho tomu tak je v případě dojemného milostného vztahu mezi Wadem a Vanessou Carlysle, kteří […] Posted in Speciály
19. dubna 2022 Amélie z Montmartru Asi není třeba nějak zvlášť představovat dílo, které pobralo spoustu různých ocenění a bylo vyhlášeno nejlepším filmem za rok 2001. Pro mě se rozhodně jedná o neopakovatelný […] Posted in Retro filmové recenze
21. dubna 2022 Uvolnit pěsti - 60 % Vysoko v horách Severní Osetie je mezi strmými útesy zaklíněné malé důlní město Mizur. Zaur (Alik Karaev) sem po jistých dramatických událostech přestěhoval svoje děti Adu (Milana […] Posted in Filmové recenze
10. srpna 2012 Zatímco spíš / Mientras duermes - 85 % Šťastný? To je přesně můj problém. Že nemůžu být šťastný. Nikdy jsem nebyl. Nedokážeš si představit, jaké to je, probudit se každý den bez motivace. To úsilí, které mě to stojí najít […] Posted in Filmové recenze
1. prosince 2023 Věc – mimozemská hrozba v Antarktidě Odlehlá výzkumná stanice na Antarktidě. Všude kolem jen mráz a sníh. Dovedete si představit atmosféričtější místo, kde by skupina amerických vědců mohla čelit mimozemské hrozbě? Pokud jste […] Posted in Retro filmové recenze
27. února 2021 #DP139: Ghost Rider: Return of Vengeance Autorem článku je Daniel PaličkaScénář: Howard Mackie Kresba: Javier Saltares Abychom si od pravidelné nálože recenzí na minisérie z DCčkovské iniciativy Future State […] Posted in Recenze komiksů
17. března 2015 Filmová premiéra Ve čtvrtek 12.března proběhla ve velkém sále v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí premiéra filmu Perný den. Film se promítal v rámci každoroční putovní přehlídky kolekce […] Posted in Festivaly
Student dvouoborového studia Anglická filologie / Filmová věda, dlouholetý fanoušek filmu, hudby a televize. Více o mně na profilu na CSFD.cz : http://www.csfd.cz/uzivatel/135140-sanchezcz/
Nejnovější komentáře