Orel Eddie | Eddie the Eagle [80%]

Sportovních komedií není nikdy dost, zvláště v poslední době, kdy tento subžánr je tak trochu na ústupu. Nelehký úkol zvrátit tento trend se v českých a slovenských kinech od čtvrtka pokouší komedie Orel Eddie, která mapuje nejdůležitější část kariéry britského olympionika Eddieho Edwardse, přezdívaného Orel Eddie. Podařilo se Eddiemu zahrát na stejnou oddechovou a zábavnou podívanou podle skutečného příběhu, jako před mnoha lety film Kokosy na sněhu volně adaptující příběh dalšího z kuriózních účastníků zimních olympijských her v Calgary z roku 1988? Jedno můžu říci hned na začátek. Ideálnější předletní pohodovku na kterou vyrazit do kina budete v rámci nabídky kin hledat jen marně. 

Eddie (Taron Egerton) má sen – být olympionikem a reprezentovat svoji zem v nejprestižnějším sportovním klání na téhle planetě. Talent ovšem na žádný ze sportů příliš nemá a tak jeho pokusy o to prosadit se v nějakém sportovním odvětví končí často tragédií. Když už hodlá celý svůj sen zahodit a stát se malířem jako jeho otec, připletou se mu do cesty zimní sporty a především lyžování. V něm se Eddie postupně začíná nacházet, přesto křivda okolí k němu dosahuje i sem a není mu nakonec umožněno se ani poprat o svoji šanci v týmu Velké Británie. V momentě kdy by to každý vzdal se však Eddie rozhodne k razantnímu kroku a zacílí si prorazit ve sportu, ve kterém Velká Británie neměla reprezentanta již téměř padesát let – skoku na lyžích. Odhodlání Eddieho ovšem neunikne pozornosti alkoholického rolbaře Bronsona (Hugh Jackman)…    

Musím se na začátek přiznat, že jsem měl v případě filmu Orel Eddie velké naděje. Mám slabost pro podobné silné motivační příběhy brané s nadsázkou a to i přesto, že výrazná část filmu je fikcí oproti skutečnému příběhu. Přesto se režírujícímu Dextrovi Fletcherovi podařilo v rámci jasně vymezených mantinelů natočit ideální pohodovku na zlepšení nálady, kterou si člověk rád v budoucnu zopakuje. Příběhy outsiderů zkrátka táhnou a to platí dvojnásob v případě outsiderů s dobrým srdcem. A jedním z právě takových je nezapomenutelný Orel Eddie. Film si ovšem užijete nesmírně i v případě, že nemáte nejmenší představu o tom, kdo tato výrazná osobnost olympijských her v Calgary vlastně je. Komedie Orel Eddie totiž servíruje tu správnou porci příjemné nadsázky, humoru a především pozitivního náboje, který se postupně buduje, a i přes konflikty po cestě k cíli, v závěru triumfálně promění celou komedii v pozitivní motivační portrét, který jednoduše osloví a zároveň bezezbytku naplňuje definici feel good filmu pro všechny věkové kategorie. 

Film staví hned na několika výborných rozhodnutích. Především je to obsazení většiny zúčastněných, včetně vedlejších rolí, přesto si film pro sebe krade ústřední dvojice v podání skvělého Hugha Jackmana a bezchybného Tarona Egertona. Díky vzájemné chemii těchto dvou na plátně a preciznosti scénáře, který jim propůjčuje parádní repliky se máte možnost v právě probíhajícím jaru oprostit od strastí všedního dne a na chvíli se vypravit do mrazivé historie v cestě za jedním velkým snem. 

Hravost a lehkost samotného filmu se projevuje i v jeho audiovizuálním zpracování, které těží především v nápadité kameře George Richmonda a hudebním doprovodu v kompozici Matthewa Margesona, který kombinaci populárních motivů dané doby doplňuje také legendárními dobovými skladbami, které jednoznačně dopomáhají utvořit nezapomenutelnou a nezaměnitelnou atmosféru, se kterou vás snímek pobaví i zahřeje u srdce. Zkrátka vydařená žánrovka jak má být. 

Orel Eddie je více než příjemným překvapením, které si jako jeden z mála filmů za poslední dobu budu chtít dát rozhodně v blízké budoucnosti znovu. Oddechová sportovní komedie dovede být během dvou hodin v kině naivní, humorná dojemná i motivující a v souhrnu vám zvedne náladu jako v poslední době máloco. Skvělé herecké obsazení a precizní zpracování z ní dělají jeden z nejlepších filmů v českých a slovenských kinech od začátku roku a také jednu z nejzábavnějších komedií za poslední měsíce. Zkrátka ideální feel good pecka, kterou si nebudete chtít nechat ujít.