Richard Attenborough (Hammond z Jurského parku) by slavil 95 let - připomeňme si jeho filmy

Známý brit­ský herec, pro­du­cent a scé­náris­ta se naro­dil 29. 8. 1923 v ang­lic­kém měs­tě Cambridge. V sedm­nác­ti letech zís­kal sti­pen­di­um na lon­dýn­ské Royal Academy of Dramatic Art. Jeho debu­tu­jí­cí sní­mek se jme­no­val Ach, ta léta bláz­ni­vá a jenom o rok poz­dě­ji, v roce 1942, si zahrál ve váleč­ném dra­ma­tu Moře, náš osud.

V 50. a 60. letech se pro­sla­vil zejmé­na díky kome­di­ál­ním rolím vojí­na Coxe ve fil­mu Vojínův postup a poru­čí­ka Lexa z Ligy gentle­ma­nů. Za role ser­žan­ta Lauderdalea a Billyho Savagea zís­kal cenu BAFTA 1964.

Dostal také cenu Zlatého gló­bu. V roce 1966 za film The Sand Pebbles, kde ztvár­nil posta­vu Frenchyho Burgoynea. Roku 1967 byl opět drži­te­lem ceny za ved­lej­ší roli Alberta Blossoma ve fil­mo­vém muzi­ká­lu Pan dok­tor a jeho zví­řát­ka I, II.

Režii se začal věno­vat roku 1959, kdy zalo­žil spo­lu s her­cem, scé­náris­tou a reži­sé­rem Bryanem Forbesem výrob­ní spo­leč­nost Beaver Films. Debutující sní­mek byl fil­mo­vou ver­zí muzi­ká­lu Jaká to rozkoš­ná vál­ka!. Jeho nej­lep­ším sním­kem byl živo­to­pis o indic­kém filo­zo­fo­vi Gándhí, kte­rý zís­kal osm Oscarů v roce 1982 (nej­lep­ší film, výpra­va, kos­týmy, střih, původ­ní scé­nář, kame­ra, režie a muž­ský herec­ký výkon v hlav­ní roli).

Jako herec se vrá­til na scé­nu až v 90. letech, kdy hrál mili­o­ná­ře Johna Hammonda ve vel­mi zná­mém fil­mu o návra­tu dino­sau­rů Jurský park. Známou roli měl také ve vánoč­ní kome­dii Zázrak v New Yorku, kde hrál Santa Clause.

Tento zná­mý a talen­to­va­ný herec a reži­sér zemřel pět dní před svý­mi naro­ze­ni­na­mi, kdy by osla­vil deva­de­sát jed­na let. Bez nejmen­ší pochy­by se ten­to herec dožil úcty­hod­né­ho věku a kvů­li svým vel­kým rolím se zapsal do pamě­ti spous­ty lidí.

5 nejlepších filmů v jeho režii

1982 Gándhí

Biografie Mohandase K.Gándhího, nená­pad­né­ho práv­ní­ka, ze kte­ré­ho se sta­la díky jeho filo­zo­fii nená­si­lí a pří­mé­ho pro­tes­tu vůd­čí duchov­ní osob­nost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vze­stu­pu z postu bojov­né­ho práv­ní­ka v Jižní Africe až na pozi­ci duchov­ní­ho vůd­ce v Indii. Po svém návra­tu do Indie si Gándhí uvě­do­mu­je, že Britové udě­la­li z Indů dru­ho­řa­dé obča­ny. Dovede indic­ký lid až k povstá­ní pro­ti Britům, při­čemž zpo­čát­ku volí pou­ze for­mu nená­sil­ných pro­tes­tů Tento film popi­su­je život a dobu Mahátmy Gándhího, indic­ké­ho poli­tic­ké­ho vůd­ce, kte­ré­mu se poda­ři­lo osvo­bo­dit svou zemi od brit­ské nad­vlá­dy za pomo­ci nená­sil­ných pro­střed­ků a tím dát nadě­ji a inspi­ra­ci nad­chá­ze­jí­cím gene­ra­cím.

1977 Příliš vzdálený most

V srpnu 1944 byla osvo­bo­ze­na Paříž. Armádě však chy­bě­lo dosta­teč­né záso­bo­vá­ní. Generál Montgomery vymys­lel plán jmé­nem Market Garden: Market - letec­ké síly, Garden - pozem­ní síly. Hlavním úko­lem bylo vybo­jo­vat a udr­žet tři mos­ty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci kom­pli­ku­jí terén­ní mož­nos­ti při­stá­ní doprav­ních leta­del, vojá­ci musí seska­ko­vat padá­ky a pře­mís­tit se do Arnhemu vzdá­le­né­ho 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potře­bu­jí ovlád­nout obě stra­ny mos­tu, na dru­hou stra­nu řeky se mohou dostat pou­ze pomo­cí člu­nů, pod pal­bou němec­kých obrán­ců. Celková situ­a­ce se pro spo­jen­ce nevy­ví­jí dob­ře...

1992 Chaplin

V srpnu 1944 byla osvo­bo­ze­na Paříž. Armádě však chy­bě­lo dosta­teč­né záso­bo­vá­ní. Generál Montgomery vymys­lel plán jmé­nem Market Garden: Market - letec­ké síly, Garden - pozem­ní síly. Hlavním úko­lem bylo vybo­jo­vat a udr­žet tři mos­ty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci kom­pli­ku­jí terén­ní mož­nos­ti při­stá­ní doprav­ních leta­del, vojá­ci musí seska­ko­vat padá­ky a pře­mís­tit se do Arnhemu vzdá­le­né­ho 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potře­bu­jí ovlád­nout obě stra­ny mos­tu, na dru­hou stra­nu řeky se mohou dostat pou­ze pomo­cí člu­nů, pod pal­bou němec­kých obrán­ců. Celková situ­a­ce se pro spo­jen­ce nevy­ví­jí dob­ře...

1993 Krajina stínů

Pozoruhodná osob­nost filo­lo­ga, spi­so­va­te­le a filo­zo­fa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes zná­má pře­de­vším díky jeho sed­mi kni­hám pro děti Letopisy Narnie (vychá­ze­ly popr­vé v letech 1950-57, u nás je vyda­lo v roce 1993 nakla­da­tel­ství Orbis Pictus). Ty se sta­ly před­mě­tem čte­nář­ské­ho kul­tu i seri­óz­ní­ho bada­tel­ské­ho zájmu v podob­né míře jako dílo Lewisova dlou­ho­le­té­ho pří­te­le, kole­gy a inspi­rá­to­ra J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spo­lu s Tolkienem jed­nou z vůd­čích osob­nos­tí pro­slu­lé­ho krouž­ku The Inklings, jenž se schá­zel k přá­tel­ským deba­tám a ke spo­leč­né čet­bě zvláš­tě ve 30. a 40. letech. Výlučné duchov­ní pro­stře­dí oxford­ské inte­lek­tu­ál­ní sme­tán­ky je atmo­sfé­rou, z níž sce­náris­ta William Nicholson vydě­lu­je C.S. Lewise jako pro­ta­go­nis­tu neob­vyk­lé­ho milost­né­ho vzta­hu k ame­ric­ké bás­níř­ce Joy Greshamové. Nicholson napsal původ­ní ver­zi Krajiny stí­nů jako tele­viz­ní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); pře­pra­co­val ji na úspěš­nou diva­del­ní hru a poslé­ze na scé­nář pro stej­no­jmen­ný film Richarda Attenborougha. - Hlavními akté­ry roman­ce jsou sku­teč­né osob­nos­ti; fak­tem je i Lewisův odklon od zastá­va­ných vyhra­ně­ně sta­ro­mlá­de­nec­kých posto­jů, jenž ho vzdá­lil dlou­ho­le­tým přá­te­lům, i jeho názo­ro­vá pro­mě­na po man­žel­či­ně smr­ti, dolo­že­ná v Lewisových posled­ních lite­rár­ních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výcho­vy nevlast­ní­ho syna Douglase. Lewisovi kole­go­vé z uni­ver­zi­ty (včet­ně Tolkiena) však ve fil­mu vystu­pu­jí pod jiný­mi jmé­ny. Spíše než o živo­to­pis­ný sní­mek tvůr­cům šlo o pří­běh nevšed­ní lás­ky, jež změ­ni­la život­ní posto­je pla­ché­ho, upja­té­ho oxford­ské­ho pro­fe­so­ra, kte­rý sice byl spe­ci­a­lis­tou na stře­do­vě­kou milost­nou poezii a kte­rý psal kni­hy pro děti a nábo­žen­sky ladě­né trak­tá­ty o lás­ce a utr­pe­ní, ale jeho život­ní zku­še­nos­ti byly vlast­ně vel­mi ome­ze­né. Snímek podá­vá vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako při­bli­žo­vá­ní názo­ro­vě, pova­ho­vě i kul­tur­ně veli­ce roz­díl­ných osob­nos­tí, jež si doko­na­le poro­zu­mě­ly a doká­za­ly nalézt nadě­ji a víru i tvá­ří v tvář Joyině smr­tel­né cho­ro­bě (zemře­la v roce 1960 na rako­vi­nu). Melodramatická lin­ka vyprá­vě­ní je ozvlášt­ně­na zají­ma­vos­tí cha­rak­te­rů i pro­stře­dí, v němž se pří­běh ode­hrá­vá a jež myš­len­ko­vé vyzně­ní posou­vá do obec­něj­ší rovi­ny. Attenboroughovo dis­krét­ní, nevtí­ra­vé poje­tí „banál­ní­ho“ téma­tu osu­do­vé lás­ky se opí­rá o zají­ma­vý Nicholsonův text a o obsa­ze­ní hlav­ních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název sním­ku je citá­tem z Letopisů Narnie (kra­ji­na stí­nů je mís­tem smr­ti).

1987 Volání svobody

Donald Woods, bílý šéf­re­dak­tor jiho­af­ric­kých libe­rál­ních novin se roku 1975 sezná­mí se Stevem Biko, čer­noš­ským bojov­ní­kem pro­ti aperthei­du. Mezi obě­ma muži se postup­ně vytvá­ří přá­tel­ský vztah. V srpnu roku 1977 je Biko zatčen a pár dnů na to mrtev. Woods začne pát­rat po pří­či­nách a viní­cích jeho smr­ti, a sám se tak sta­ne vlád­nou­cí­mu reži­mu nepo­ho­dl­nou oso­bou. Přesto však pra­cu­je na bio­gra­fii Steva Biko a kon­cem roku 1977 se mu v přestro­je­ní za kně­ze poda­ří i s rodi­nou ze země uprch­nout.

5 nejlepších filmů jako herec

1963 Velký útěk

a 2. svě­to­vé vál­ky nej­vyš­ší němec­ké vele­ní zří­di­lo spe­ci­ál­ní tábor, kam byli depor­to­vá­ni nej­pro­blé­mo­věj­ší zajat­ci spo­je­nec­kých armád. Velitel tábo­ra plu­kov­ník von Luger upo­zor­ní seni­o­ra zaja­tých spo­je­nec­kých důstoj­ní­ků kapi­tá­na Ramseye, že z toho­to tábo­ra, kte­rý má nej­tvrd­ší opat­ře­ní pro­ti útě­ku, se niko­mu unik­nout nepo­da­ří. Ten však von Lugerovi při­po­me­ne, že poku­sit se o útěk ze zaje­tí je povin­nos­tí kaž­dé­ho správ­né­ho důstoj­ní­ka. A hned prv­ní den se tuto povin­nost poku­sí spl­nit hned něko­lik čest­ných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se poda­ři­lo zor­ga­ni­zo­vat už něko­lik útě­ků, pro­to navrh­ne Ramseymu neu­vě­ři­tel­nou akci, při níž by z tábo­ra zmi­ze­lo najed­nou dvě stě pade­sát zajat­ců. A tak se roz­je­dou doko­na­le uta­je­né pří­pra­vy na nej­vět­ší útěk této vál­ky, v němž klí­čo­vou roli hra­jí Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...

1993 Jurský park

Po fan­tas­tic­kém nále­zu mili­o­ny let sta­rých D.N.A. se poku­sí sku­pi­na ambi­ci­óz­ních věd­ců vytvo­řit pří­rod­ní park s žijí­cí­mi prehis­to­ric­ký­mi zví­řa­ty na vzdá­le­ném lidu­prázd­ném ost­ro­vě. Celý pro­jekt pod­po­ru­je mili­o­nář John Hammond (Richard Attenborough), kte­rý těs­ně před ote­vře­ním Jurského par­ku pro veřej­nost pozve na jeho návště­vu svá dvě vnou­ča­ta, zná­mé­ho pale­on­to­lo­ga s jeho pří­tel­ky­ní a dal­ší odbor­ní­ky. Průběh jejich klid­né návštěvy se rych­le změ­ní v noč­ní můru poté, co jeden ze zaměst­nan­ců v nadě­ji na tuč­ný zisk od kon­ku­ren­ce ukrad­ne embrya dino­sau­rů. Aby snad­no uni­kl z par­ku, vypne bez­peč­nost­ní sys­témy a tím i elektři­nou napá­je­ný plot ohra­zu­jí­cí celý Jurský park. Dinosauři se dostá­va­jí do vol­né pří­ro­dy a sou­boj lidí s dru­ho­hor­ní­mi obluda­mi začí­ná

1996 Hamlet

Ve fil­mo­vé adap­ta­ci slav­né Shakespearovy tragé­die září pod tak­tov­kou Kennetha Branagha mno­ho skvě­lých her­ců. Příběh dán­ské­ho prin­ce Hamleta byl nomi­no­ván na čty­ři Oscary.
Hamlet (Branagh) se vra­cí domů a dostá­vá smut­nou zprá­vu, jeho otec, král, nedáv­no zemřel. A co hůř, jeho mat­ka Gertrude (Julie Christie) se už stih­la zno­vu pro­vdat. Jejím novým man­že­lem a krá­lem je jeho vlast­ní strýc, Claudius (Derek Jacobi). Princ je šoko­ván a truch­lí. Náhle ho navští­ví duch jeho otce (Brian Blessed), kte­rý tvr­dí, že ho zavraž­dil Claudius. Duch od mla­dé­ho prin­ce poža­du­je, aby se za něj pomstil. Hamlet si však nej­pr­ve musí vše srov­nat v hla­vě. Je pří­běh, kte­rý mu vyprá­vě­lo ono zje­ve­ní, prav­di­vý? Měl by spl­nit přá­ní otco­va ducha a pomstít se? Takové roz­hod­nu­tí není jed­no­du­ché, mohl by totiž zni­čit nejen svou milo­va­nou Ophelii (Kate Winslet), ale i celou rodi­nu a krá­lov­ství, kte­ré má zdě­dit.

1977 Šachisté

Britové si brou­sí zuby na bohat­ství Avadhského krá­lov­ství. Tamější panov­ník je bohu­žel lep­ší bás­ník než vla­dař. Dva přá­te­lé osvo­bo­ze­ní od stras­tí indic­ké­ho živo­ta majet­kem svých před­ků postup­ně pro­pa­da­jí své váš­ni a stá­va­jí se závis­lý­mi. Cílem jejich žádosti není opi­um, ale hra v šachy, pro kte­rou zane­dbá­va­jí to, co se dá zane­dbá­vat. Politický kon­flikt vrcho­lí, Avadhsko se mobi­li­zu­je a dva přá­te­lé neře­ší nic jiné­ho, než jak se scho­vat před ver­bí­ři, aby moh­li vést své drob­né vál­ky na šachov­ni­ci.

1946 Otázka života a smrti

oto je povíd­ka o dvou svě­tech: jeden zná­me a dru­hý exis­tu­je pou­ze v mys­li mla­dé­ho let­ce, jehož život a fan­tasie jsou hlu­bo­ko otře­se­ny vál­kou. Vedoucí eskad­ry Carter se vra­cí ze své 67. bom­bar­do­va­cí výpra­vy. Jeho leta­dlo je pohá­ně­no jed­ním a jen z čás­ti dru­hým moto­rem, kon­t­rol­ní zaří­ze­ní mu byla ustře­le­na, jeho padák je zni­čen a při­stá­va­cí zaří­ze­ní jsou pryč. Je v leta­dle sám s mrt­vým tělem tele­gra­fis­ty, ostat­ní část posád­ky vysko­či­la. Není prav­dě­po­dob­né, že se mu poda­ři­lo vyváz­nout. Zatím co cítí, že pro­ží­vá posled­ní oka­mži­ky své­ho živo­ta, mlu­ví mik­ro­fon…