Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ROZHOVOR S IGNASEM JONYNASEM

ROZHOVOR S IGNASEM JONYNASEM

Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Film Hráč vyprá­ví pří­běh o špič­ko­vém dok­to­ro­vi, kte­rý si začí­ná sázet na smrt svých paci­en­tů. Jak se toto při­ho­di­lo?

Je sta­rá prav­da, že hra je zákla­dem naší pova­hy a kul­tu­ry. Během hry se lidé roz­ví­jí, roz­ši­řu­jí si své zna­los­ti, učí se, tvo­ří apod. Během hry tvo­ří spo­le­čen­ské vaz­by, sym­bo­lic­ké sys­témy, insti­tu­ce. Kristupas Sabolius, filo­zof, kte­rý se mnou pra­co­val na scé­ná­ři, při­ne­sl myš­len­ky Huizinga, Gadamera a zvláš­tě pak Rogera Cailloise, kte­rý tvr­dí, že exis­tu­jí čty­ři typy hry – agon nebo­li sou­těž, alea nebo­li náho­da (např. kost­ky nebo rule­ta), napo­do­bo­vá­ní nebo­li mime­sis, ilinx nebo­li tou­ha po závra­ti (např. dro­gy).

Ačkoli jsou mezi nimi jis­té roz­dí­ly, všech­ny mají jed­no spo­leč­né – kaž­dá hra dává nadě­ji pře­ko­nat sám sebe, unik­nout ze sou­čas­né situ­a­ce, být lep­ší než ostat­ní. Člověk hra­je, pro­to­že se chce osvo­bo­dit od toho, co se děje kolem něj, pro­to­že sní a tou­ží po štěs­tí nebo dokon­ce bož­ství a věč­nos­ti. A zde, pře­kva­pi­vě, pře­kra­ču­je pra­vi­dla, kte­rá jsou raci­o­nál­ní a vymýš­le­ná s jis­tou ira­ci­o­na­li­tou – závra­tí, extá­zí, tran­sem. Ačkoliv je přís­ně regu­lo­va­ná, hra se rych­le sta­ne váš­ní. V nej­hlub­ším smys­lu je spo­jo­va­ná s váš­ní pro život.

Kasina, lote­rie, tele­viz­ní sou­těž­ní show, NBA, fot­ba­lo­vý prů­my­sl a showbusi­ness se nau­či­li pou­ží­vat tuto nejed­no­znač­nost, tj. kom­bi­na­ci váš­ně a rozu­mu, aby vydě­la­li pení­ze. Hra nám umož­ňu­je mani­pu­lo­vat s naši­mi život­ní­mi sila­mi, zatím­co stá­le nachá­zí­me rozum­né omlu­vy. Lidé hra­jí a budou stá­le hrát, i když jim jsou neu­stá­le před­klá­dá­ny sta­tis­ti­ky, pod­le nichž je téměř nemož­né coko­liv vyhrát. Průzkum nám uka­zu­je, že živo­ty vět­ši­ny lote­rij­ních výher­ců kon­čí tragé­dií. Někteří z nich jsou poslá­ni do věze­ní, oddě­le­ni od svých rodin nebo jed­no­du­še zmi­zí beze sto­py. Vedle toho v sou­čas­né spo­tře­bi­tel­ské spo­leč­nos­ti exis­tu­je model šťast­né­ho živo­ta, kte­rý pat­ří vítě­zi. Úspěšný busi­nessman je ten, kte­rý vyhra­je pro­ti dru­hým, vyhra­je závod a vyhra­je své mili­o­ny. Dokonce, i když si kupu­je­me limo­ná­du, je nám nabí­ze­na výhra – v nadě­ji, že se pod víč­kem scho­vá­vá něco vel­mi důle­ži­té­ho. Takže kapi­ta­lis­mus zne­u­ží­vá té eufo­rie z vítěz­ství a nutí nás neu­stá­le hrát.

Náš film se sna­ží pocho­pit, co se děje, když jeden tako­vý člověk-hráč je posta­ven až na hra­ni­ci, kde čelí živo­tu a smr­ti. S jen malou změ­nou sou­řad­nic se vášeň pro život mění v tou­hu po smr­ti. Nebo je to stej­né? Nakonec i Freud měl cosi tako­vé­ho na mys­li, když hovo­řil o „pudu k smr­ti“. Kromě toho tato oso­ba je post­so­vět­ský jedi­nec, což zna­me­ná, že je cynic­ký a zou­fa­lý a již nevě­ří vět­ši­ně ide­o­lo­gic­kých her. Hledá svou vlast­ní hru, pro­to­že se nechce při­způ­so­bo­vat absur­di­tě her, kte­ré vytvo­ři­li ti moc­něj­ší. Toto je muž, kte­rý je veden posta­po­ka­lyp­tic­kou morál­kou – pro něj již svět zko­la­bo­val, tak­že jedi­né, co zbý­vá, je hrát hru posled­ní­ho času. Zde zís­ká­vá banál­ní frá­ze „život je hra“ jis­tou iro­nic­kou parafrá­zi: „smrt je také hra“.

Toto nevy­hnu­tel­ně vyvo­lá­vá otáz­ku o morál­ce. Vypadá to, jako bys­te svým fil­mem chtěl vyjá­d­řit dia­gnó­zu o kri­zi morál­ky.

Morálka, eti­ka, uvě­do­mě­ní – toto jsou kate­go­rie, kte­ré je v 21. sto­le­tí stá­le více obtíž­né vní­mat bez jis­té­ho dvoj­smys­lu. Náboženská a poli­tic­ká deval­va­ce, vliv tele­vi­ze, sna­ha o vlast­ní maxi­mál­ní pohod­lí a hle­dá­ní zába­vy jsou neu­stá­le posou­va­né limi­ty, jejichž poru­še­ní by bylo dří­ve pova­žo­vá­no za „pro­hře­šek“. Jsme nuce­ni se potý­kat s kru­tý­mi etic­ký­mi para­do­xy a tato kon­fron­ta­ce způ­so­bu­je mno­ho zkla­má­ní a agre­se. Toto uni­ver­zál­ní a glo­bál­ní dile­ma je v Litvě odha­le­no svým spe­ci­fic­kým způ­so­bem. Historická nedů­vě­ra v ide­o­lo­gie, zvlášt­ní pokry­tec­tví for­mo­va­né sovět­ským sys­té­mem, to vše nás činí prvotříd­ní­mi anti-idealisty.

V našem fil­mu je scé­na, kde hlav­ní posta­va obdr­ží oce­ně­ní jako nej­lep­ší dok­tor. Tou cenou je hrne­ček se sym­bo­ly Ministerstva zdra­vot­nic­tví a deset ener­ge­tic­kých müs­li tyči­nek nazva­né Hematogen. Jak by se měl cítit? Jako pro­ta­go­nis­ta Kafkova „Procesu“? Jako někdo, kdo je zapo­jen do absurd­ní spo­le­čen­ské hry, kde je jen bez­vý­znam­ným prv­kem? Kdyby měl ale­spoň něja­kou nadě­ji, mož­ná by se roz­ho­dl zahá­jit revo­lu­ci. Ale on již viděl revo­lu­ce a ví, že je to jen dal­ší bez­vý­znam­ná paro­die na hru. A zejmé­na ten­to pocit absur­di­ty je star­tov­ním bodem děsi­vé­ho sebe­ur­če­ní. Když vy všich­ni již hra­je­te hru se mnou, tak já se k vám při­dám. Jenže ten­to­krát – až do samé­ho kon­ce.

Je Hráč sku­teč­ným pří­bě­hem? Je zalo­žen na sku­teč­ných udá­los­tech?

Téměř. Pracoval jsem jako zří­ze­nec na psy­chi­at­ric­ké kli­ni­ce ve Viliniusu a Kristupas pra­co­val v Itálii s inva­lid­ní­mi lid­mi. Když jsme psa­li scé­nář, udě­la­li jsme si roz­sáh­lý prů­zkum. Setkali jsme se s řadou lidí a vyslech­li si pře­kva­pi­vé pří­běhy. A tyto zku­še­nos­ti, stej­ně jako kon­zul­ta­ce s léka­ři, nám pomoh­ly pocho­pit nejen to, jak fun­gu­je záchran­ná služ­ba, ale také jak pro­ti­chůd­ná roz­hod­nu­tí mohou tito lidé činit.

Objevili jsme i mno­hem hor­ší pří­běhy. Některé z nich byly pub­li­ko­vá­ny v médi­ích. Proto jsme pře­svěd­če­ni, že tako­vá­to hra se může snad­no roz­jet. Může se to dít prá­vě v tuto chví­li. Nicméně toto není film o pro­blé­mech zdra­vot­nic­ké­ho sek­to­ru. I když ambu­lan­ce a nemoc­nič­ní jed­not­ky inten­ziv­ní péče jsou boha­tým zdro­jem lid­ských dra­mat a kri­tic­kých situ­a­cí. Hráč vyprá­ví o nás, dneš­ních lidech žijí­cích v této době a v této spo­leč­nos­ti. Je nevy­hnu­tel­né, že když se ocit­ne­me v extrém­ní situ­a­ci, kaž­dý z nás by pře­hod­no­til svůj žeb­ří­ček hod­not. Svým způ­so­bem kaž­dý z nás je Vincentas.

Ve fil­mu je snad­né roz­po­znat prv­ky thrille­ru, kri­mi nebo tragi­ko­me­die, nicmé­ně zákla­dem pří­bě­hu je tra­dič­ní dra­ma­tic­ká struk­tu­ra. Jak jste vybí­ral žánr?

Během pří­prav fil­mu vzni­ka­ly růz­né ver­ze scé­ná­ře, kte­ré byly opa­ko­va­ně pře­pi­so­vá­ny, zkou­še­li jsme růz­né záplet­ky i růz­né žán­ry. Některé ze scén byly zro­ze­ny ve sna­ze expe­ri­men­to­vat s mož­ný­mi vol­ba­mi postav, ne pod­le toho, co by potě­ši­lo tvůr­ce fil­mu nebo divá­ky. Jen jsme naslou­cha­li aktu­ál­ním okol­nos­tem. Thriller nebo kri­mi by vyža­do­va­li řád­ný mani­che­is­mus postav, ve kte­rém je jas­né, kdo před­sta­vu­je dob­ro a kdo zlo. Komedie nebo tragi­ko­me­die vedou pří­mo ke spo­le­čen­ské a antro­po­lo­gic­ké kri­ti­ce, kde vše skr­ze paro­dii dostá­vá pře­hna­ný roz­měr. Zatímco kla­sic­ké dra­ma je per­fekt­ní čis­tý žánr, když chce­te vyprá­vět uce­le­ný a pou­ta­vý pří­běh a ome­zit tak „komen­tá­ře“ scé­náris­tů sedí­cích v záku­li­sí nebo este­tic­ké orna­men­ty.

Vy sám pra­cu­je­te v oblas­ti fil­mu, diva­dla a rekla­my. Tento film je také jakousi kom­bi­na­cí růz­ných este­tic­kých a kine­ma­to­gra­fic­kých tra­dic. Co Vás ved­lo k tako­vé­mu roz­hod­nu­tí?

Chtěl jsem, aby byl film vizu­ál­ně boha­tý, ale aby nebyl odtr­žen od rea­li­ty. Kromě toho měl být půso­bi­vý nejen samot­ným pří­bě­hem, ale také aby byl dosta­teč­ně kri­tic­ký k naše­mu spo­le­čen­ské­mu pro­stře­dí. Když jsem řešil vizu­ál­ní pro­blémy podob­ných „ost­rých doku­men­tů“, čer­pal jsem zku­še­nos­ti z kla­si­ky repor­táž­ní foto­gra­fie dva­cá­té­ho sto­le­tí – Weege (Arthur Fellig) a Enrique Metinides. Ti dva, jako nikdo jiný, doká­za­li vidět filo­zo­fic­ké a este­tic­ké důsled­ky v dra­ma­tic­kých pou­lič­ních udá­los­tech. Skrze jejich zmr­za­če­nou fyzič­nost a jak­si děsi­vé obra­zy pro­stu­pu­je nepo­chyb­ně více vrst­vá rezo­nan­ce význa­mů. Ve fil­mu jsme chtě­li dosáh­nout podob­né­ho efek­tu – něče­ho, co uka­zu­jí doku­men­tár­ní obra­zy jako „dru­hé dno“, nebo rea­lis­mus, skr­ze kte­rý pro­ni­ka­jí meta­fo­ry a sym­bo­ly lid­ské exis­ten­ce. To je důvod, proč byl film nato­čen u moře a v pří­sta­vu Klaipeda. Je to jako mar­gi­nál­ní situ­a­ce mezi vodou a zemí, od kte­ré se geo­gra­fic­ký refe­renč­ní bod posou­vá smě­rem k vnitř­ní­mu svě­tu postav. Když hovo­ří­me o osob­ních zku­še­nos­tech, kte­ré ovliv­ni­ly este­tic­kou rovi­nu fil­mu, měl bych zmí­nit něko­lik aspek­tů. Práce v rekla­mě mne nau­či­la něko­lik důle­ži­tých věcí: za prvé, schop­nost při­způ­so­bit odpo­ví­da­jí­cí styl dané­mu pří­bě­hu a nedo­stat se s obra­zy do „prázd­né réto­ri­ky“ a za dru­hé, dosáh­nout maxi­mál­ní­ho vizu­ál­ní­ho výsled­ku s co nejmen­ším roz­poč­tem. Na dru­hou stra­nu moje diva­del­ní zku­še­nos­ti mi umož­ni­ly se nebát krát­ké natá­če­cí doby a ome­ze­né­ho množ­ství směn a zkou­šet sta­teč­ně impro­vi­zo­vat s her­ci pro zís­ká­ní maxi­mál­ní auten­ti­ci­ty.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Části seriálu:  Hráč


Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Podivuhodný příběh Henryho Sugara27. října 2023 Podivuhodný příběh Henryho Sugara Mé první setkání s tvorbou Wese Andersona. Nikdy předtím jsem od něj nic neviděl a jediné co jsem tak nějak věděl, že má osobitý styl. A právě proto jsem chvíli přemýšlel, zda bych měl […] Posted in Krátké recenze
  • 13. dubna 2017 Průvodce českou společností aneb hvězdy trochu jinak - kniha - recenze - 100 % Tahle kniha je takový průřez zážitků a výroků slavných nebo známých lidí. Kniha je rozdělená na specifické kapitoly. Žertíky a vtípky začínají hned zostra – hereckou legendou Jiřinou […] Posted in Recenze knih
  • Kráska a zvíře19. května 2021 Kráska a zvíře No jo, je to barevná cukrovka, ale sakra povedená. Hlavní roli hrají vizuály a CGI efekty, které jsou výborné, Zvíře vypadá přesvědčivě, zámek a okolí malebně, vesnice útulně... Film také […] Posted in Krátké recenze
  • Pašerák | The Mule22. března 2019 Pašerák | The Mule Clint Eastwood i v pokročilém věku nezvolňuje a servíruje coby režisér pravidelně do kin nové více či méně vydařené filmy. Herecky však jeho kariéra skončila v roce 2012 se snímkem […] Posted in Filmové recenze
  • Teorie všeho | The Theory of Everything [65%]26. února 2015 Teorie všeho | The Theory of Everything [65%] Životopisné filmy bývají většinou tím největším lákadlem pro ocenění, to ví každý. Není proto divu, že se jich letos o cenu americké akademie Oscar utkalo hned několik. A právě jedním […] Posted in Filmové recenze
  • Louis de Funés31. května 2009 Louis de Funés Narodil se 31.7.1914 na předměstí Paříže, Courbevoie a jmenoval se Louis Germain David de Funés de Galarza. Matka se jmenovala Leonor Soto Reguera a otec byl neúspěšný advokát, který držel […] Posted in Profily osob
  • Football Manager 2021 představuje novinky. Populární...14. října 2020 Football Manager 2021 představuje novinky. Populární... Football Manager 2021 představuje novinky. Populární fotbalový simulátor vychází pro Microsoft Windows 24. listopadu. Verze pro konzole Xbox One, Xbox Series X|S a Nintendo Switch dorazí v […] Posted in Krátké herní aktuality
  • 23. října 2005 3:15 zemřeš - Další z remaků - Další z těch "podle skutečných událostí" Stejně jako jsou teenagerovské komedie charakteristické tím, že se v nich přežvýkává psí trus a nevědomky polyká ejakulát, stejně tak i moderní horor má svá jednoznačná specifika. […] Posted in Filmové recenze
  • Prodigy, The (2019)17. srpna 2019 Prodigy, The (2019) Narodí-li se vám dítě s různobarevnými rohovkami, věřte, že vás zřejmě čeká velký problém! Mladému manželskému páru se konečně poštěstilo a narodil se jim syn Miles. Jeho […] Posted in Horory
  • Halloween (2018)17. dubna 2019 Halloween (2018) Michael Myers a Jamie Lee Curtis se vrací, aby na stará kolena ještě jednou bojovali na život a na smrt… Děsivá noc v Haddonfieldu už je pro většinu obyvatel dávno […] Posted in Horory

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,73806 s | počet dotazů: 266 | paměť: 66148 KB. | 31.07.2025 - 05:32:14