Serenity

Historie vzniku filmu Serenity připomíná dobrodružný příběh. Nejprve společnost Fox začíná s natáčením sci-fi seriálu s poněkud zvláštním názvem Firefly (tedy v překladu Světluška). Získává slušná hodnocení a vytváří si početnou fanouškovskou základnu, když jeho výrobu náhle utnou. Teprve po dvou letech režisér seriálu Joss Whedon podepisuje smlouvu na vlastní plnohodnotný filmový příběh z vesmíru Firefly. Dostává 40 mil. dolarů a se stejnými herci se pouští do natáčení vesmírného westernu. Film pokřtili názvem Serenity – jako loď hlavního hrdiny seriálu.

Zástupy fanoušků tato zpráva velmi potěšila. Ze strany filmového štábu, vcelku podle očekávání, padala ujištění, že v mezích seriálu se museli krotit, ale že teď se to konečně rozjede a diváci uvidí něco úžasného. Slibovaly se pomalu nové Hvězdné války a zkrátka podívaná nejen pro znalce, ale i pro širokou veřejnost. Tvrdilo se, že ve filmu nebudou vesmírné lodě vydávat žádné zvuky, ostatně tak to má skutečně být, lákalo se na inteligentní příběh a všechno, co patří k tomu nejlepšímu v rámci žánru (technická věrohodnost, práce s psychologií postav, zvraty, smysluplné, leč ne přehnaně dlouhé dialogy, solidné porce akce atd.).

Čím víc se blížilo datum uvedení filmu do kin, tím víc se, pochopitelně, objevovalo trailerů. Ty ovšem vyvolávaly protichůdné reakce. Uznávám, že zasvěceným musely cosi napovědět, ale u větší skupiny oné „široké filmové veřejnosti“ vyvolávaly převážně vzpomínky na Děti Duny, což byl velmi dobrý film, který se nicméně honosil označením tzv. fan-filmu (fan-movie). Už v této chvíli začínalo být zřejmé, že chtějí-li autoři díla přilákat i jiné než skalní fandy, budou muset hodně zapracovat. Jejich zlé předtuchy se nicméně naplnily, jelikož během prvního víkendu promítání v USA film vydělal jen velmi málo a divácká návštěvnost brala i zbytky iluzí. Kritiky sice byly slušné a divácké hodnocení na IMDB 8.0/10 mohlo leckoho potěšit. Jenomže co je to platné ve světě, kterým hýbou peníze?

Kdo za to může? Je to chyba reklamní kampaně, která nedokázala přilákat diváky a představit film v dobrém světle, nebo Serenity není až tak skvělou podívanou? Když se díváte na tuto sci-fi, musíte se přidat k jednomu z táborů. Autor textu svého času sledoval a četl snad všechny Star Treky a nebyl mu cizí ani vesmír Star Wars, je obeznámen s Andromedou, Hvězdnou bránou, Farscape, shlédl všechny Červené trpaslíky, viděl a četl všechny „Duny“ a z jiných světových fenoménu nepoznal jenom Babylon – 5. Pokud patříte k lidem, kteří považují Serenity za nejlepší film desetiletí, radím neurážet se.

Hlavní potíž u podobných projektů je špatná návaznost na originál. Detaily vesmíru, důvody jakýchsi rozhodnutí hrdinů, neustálé odkazování na věci minulé, které ovšem nenašly cestu do filmu, vzájemné vztahy mezi postavami – tohle všechno zůstalo kdesi v neznámu před branami Serenity. Režisér je po celou dobu nucen manévrovat mezi neustálým vysvětlováním (pro ty, kteří se na seriál nedívali) a pokračováním v rozvíjení příběhu (pro znalce), do toho ještě s vypětím všech sil zkouší propašovávat akci. Výsledek? Před námi jsou dvě hodiny filmu, který je z 75% tvořen dialogy (dlouhými dialogy).

Bohužel dialogy jsou v jádru monology, které se rozdělily na jednotlivé úseky nepostrádající trochu té inspirace v operní árii.

• „Co je potřeba k řízení vesmírného korábu, ó můj kapitáne?“
• „To hlavní je na tom láska, ó můj zástupče!“

Nechybí ani dramatičnost. Hned na začátku filmu se odehrává dialog mezi agentem zlovolné Aliance a jistým vědcem.

•  „Jak je možné, že jsi, ptáku, nechal v místností s holkou, co čte myšlenky, naše největší politické a vojenské mozky?“
•  „Ano, ale pokud by se dozvěděla nějaké tajné informace, nikdy by o tom nemluvila!“
•  „Stejně musíš umřít!“

Nevím, jak vy, ale mně to přišlo trochu líto. Zatímco v seriálu tohle může vypadat přirozeně, jelikož jde o logické vyústění předchozích událostí, ve filmu (pro nezasvěcené publikům) to zní jako výsměch a čistokrevný patos. Ale k samotné zápletce!

Celkově se zápletka dá označit jediným slovem River. Jde o dívku, která dokáže číst myšlenky. No a na té provádí jakési hrůzné pokusy jistá Aliance (Umbrella Corp.?). River (Alice?) se podaří utéct za pomocí mladého vědce, který je vlastním bratrem dívky. Hezké. Jsem tvoje matka, já tvůj táta a za rohem čeká dědeček věru originální příběh hodný některých indických filmů. Po stopách uprchlíků se vydává tajný agent fandící samurajským proslovům (no jo, agent Smith?), před kterým není úniku, a tak naše sourozenecká dvojice vyhledá úkryt na lodi charismatického kapitána (aha, Han Solo?), společně se nakonec rozhodnou vybojovat pár bodů pro Světlou stranu.

Když už nic jiného, třeba nás film uchvátí dokonalými speciálními efekty a fantastickým soundtrackem? Začneme tím, že film je prezentován jako kosmický western. Kvůli tomu náš statečný kapitán má u sebe neodmyslitelnou pistoli. Dobře, splněno. Také bychom mohli čekat všelijaké zákeřné léčky, přepadení, povinné souboje a projevy osobní statečnosti. A vskutku loupeží všechno začíná. Tedy pokud se to dá nazývat loupeží, tři výstřely do vzduchu, pár efektních otočení hlavou a konec. Ke všemu ještě celá loupež byla vlastně k ničemu a slouží spíš jako takový úkrok stranou. Když jde o hudbu, tak žádný výrazný motiv jsem si z filmu neodnesl. Ať už se děj odehrával ve vesmíru, či na planetách, během bojů, nebo jiných činností.

Technické detaily se rovněž jaksi vytratily. Desetitunové vozítko nedokáže unést pět lidí, ale jenom čtyři, loď se nabarví na červeno a na povrch se připevní mrtvá těla lidí, aby to vypadalo, že loď je zničená a nemá posádku.Takhle maskovaná se proplíží vesmírným vrakovištěm před nosem protivníků. Proč mrtvoly neshořely při startu z planety přes atmosféru? Nepřátelská flotila nedokáže rozeznat cizí loď od klamného cíle, který je mnohonásobně menší, no a průlet lodí skutečně má zvuk. Jsme ve finále.

Máme tu autentickou fan-movie inspirovanou sci-fi seriálem, která stojí na hranici třídy B. Za ty peníze jde o odpovídající podívanou, bohužel nezpracovanou tak, aby se dotkla duší „lidí z ulice“. Nejde o žádný mezník ve filmové tvorbě. Má-li se to s něčím srovnávat, tak The Chronicles of Riddick, nabízí lepší zážitek ze sledování.

Avšak tady může jít i o něco jiného. Serenity může směle usilovat o status kultovního snímku, poněvadž kultovní znamená, že je velmi oblíbený v jistých kruzích. Někdy k zisku tohoto statutu jednoduše stačí nechat hlavní hrdince neumyté vlasy, obléct ji do noční košile, naučit číst myšlenky a nechat ji s dvěma kudlami vraždit zlobivé hochy.

---

Photo © Universal Studios

---

---