Škola ro(c)ku je ideální oddychovou komedií se spoustou dobré, rockové hudby. Takže ji lze vřele doporučit všem milovníkům AC/DC, Led Zeppellin, Doors apod., jejichž hudbu si zde hojně užijete.
Když se Dewey Finn (Jack Black) neprosadil ve své původní kapele, jíž vadila jeho 20minutová kytarová sóla a skoky do publika, začal se realizovat v prestižní škole mezi desetiletými dětmi coby pomocný učitel. Osnovy učiva mu připadají značně nezáživné a poté co v dětech objeví hudební talent rozjede se cosi na způsob „Bratr v akci“. Ze třídy se stává kapela, v níž někdo hraje, někdo zpívá, jiný fandí nebo se stará o světla a kostýmy.
Hlavní postavou kapely je přitom sám učitel, vydávající se za svého kamaráda Neda (Mike White, který k filmu napsal scénář a podílel se i na hudbě). Kreace Jacka Blacka jsou velmi zajímavé. Při svých tělesných proporcích a typických rockerských pohybech působí většinou dosti komicky, ale zároveň i „profesionálně“. Další zajímavou postavičkou je malá Summer, které jde hlavně o školní známkování a hodnocení. Dewey ji velmi rychle odhadne a pověří jí tím nejnáročnějším úkolem, být manažerem skupiny.
Scénář filmu je značně předvídatelný. Dewey bojuje s upjatou ředitelkou školy, která cítí za děti zodpovědnost, ale nakonec stejně podlehne jeho elánu. Děti se ve své technice stále zlepšují, až se skutečně dostanou na vysněnou Bitvu kapel, kterou sice nevyhrají, ale rozhodně si získají publikum. A i Ned prožije svůj happy end, když se vzepře své věčně dirigující přítelkyni a vypraví se na soutěž a první veřejné představení kapely School of Rock. Na závěr lze jen doporučit: vydržte až do konce titulků, neboť i ty provází pořádný AC/DC rock´n´roll.
O filmu:
Rok: 2003
Režie: Richard Linklater
Scénář: Mike White
Kamera: Rogier Stoffers
Hudba: Jack Black, Warren Fitzgerald, Craig Wedren, Mike White
V hlavních rolích: Jack Black, Joan Cusack, spousta dětí
Délka: 108 min
