Long Time Dead (2002)

rp 2332 1.jpg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Za žád­nou cenu nesmí­te sun­dat prst z této skle­ni­ce, jinak se vyvo­la­ný duch nebu­de moci vrá­tit tam odkud při­šel!

Liam, Rob, Webster, Stella a Joe jsou znudě­ní stu­den­ti, kte­ří spo­lu byd­lí v jed­nom domě. Rozhodnou se tro­chu si povy­ra­zit a opat­řit si něja­ké to hule­ní a alko­hol. Zajdou tedy na míst­ní dis­ko­té­ku a pořád­ně si uží­va­jí. Tam se setká­va­jí se svým kama­rá­dem Spencerem a jeho dív­kou Lucy. Jelikož je už tro­chu omr­zel jejich ste­re­o­typ (sex, dro­gy a alko­hol) roz­hod­nou se pro­žít men­ší dob­ro­druž­ství. Přiberou tedy ješ­tě Liamovu hol­ku Annie a zajdou do skle­pe­ní dis­ko­té­ky, kde začnou pomo­cí skle­ni­ce a pís­men napsa­ných na papí­ře vyvo­lá­vat duchy. Jenže jak už to tak bývá, vyvo­la­li staré­ho arab­ské­ho ohni­vé­ho démo­na Djinna.

Český název: Duch ohně
Režie: Marcus Adams
Rok výro­by: 2002
Délka: 95 min
Země: Velká Británie / Francie

Hrají:
Alec Newman ... ( Liam)
Joe Absolom ... ( Rob)
Lara Belmont ... ( Stella)
Marsha Thomason ... ( Lucy)
Lukas Haas ... ( Webster)
James Hillier ... ( Spencer)
...a dal­ší

Rozhodně nejde o toho z Aladina, ale o krve­lač­né­ho démo­na, kte­rý milé vyvo­lá­va­če začne jed­no­ho po dru­hém zabí­jet a jejich mrt­vo­ly jsou znač­ně oho­ře­lé. Liam má tajem­né vzpo­mín­ky z dět­ství a je jas­né, že v jeho minu­los­ti by mohl ležet klíč k jejich záchra­ně. Jen aby neby­lo poz­dě!

Filmů s podob­nou téma­ti­kou jsem viděl už něko­lik. Musím ale při­znat, že i ten­to film mě cel­kem pře­kva­pil. I když zde neu­vi­dí­me nic moc ori­gi­nál­ní­ho, film měl spád a cel­kem zají­ma­vý děj. Samozřejmě se nejed­ná o žád­né vrcho­lo­vé dílo, ale o prů­měr­ný film, kte­rý je na zpes­t­ře­ní veče­ra jako děla­ný.

V době nato­če­ní byl Marcus Adams tepr­ve začí­na­jí­cím reži­sé­rem s vel­mi málo zku­še­nost­mi, ale přes­to všech­no jeho prvo­ti­na zas až tak hroz­ně nedo­padla. Postupem času nato­čil dal­ší dva fil­my, na kte­rých je vidět cel­kem vel­ký pokrok (Octane, The Marksman).

Malý roz­po­čet mu sice nedal moc vel­ký mané­v­ro­va­cí pro­stor, přes­to se s tím sluš­ně popral. Hlavní pri­o­ri­tou toho­to fil­mu je jeho hud­ba, kte­rá vznik­la z díl­ny Dona Davise (Matrix, Valentine) a kte­rá doká­za­la cel­kem sluš­ně navo­dit tajem­nou atmo­sfé­ru přes­ně tam, kde ve fil­mu měla být.

Jenom mě cel­kem mrzí, že vlast­ně Djinn, o kte­rém film je, se neu­ká­zal ve své podo­bě ani jed­nou, a to je vel­ká ško­da. Byl nám pre­zen­to­ván jen jako zrych­le­ný pohyb za utí­ka­jí­cí­mi oběť­mi. No a když už jsme u scén, ve kte­rých se umí­ra­lo, tak byla cel­kem ško­da, že se zde reži­sér více nevy­řá­dil a vlast­ně nám byly pre­zen­to­vá­ny jen už mrt­vé těla.

Herci samot­ní se nám před­sta­vi­li ve zce­la běž­ném, prů­měr­ném svět­le, kde ani jeden z nich nevy­stou­pil ze stá­da, aby napl­no uká­zal svůj um. Jde o pro mě zce­la nezná­mé her­ce, z nichž znám pou­ze Lukase Haase z fil­mů Alpha Dog, Brick, Mars Attacks. Jde o prů­měr­né dílo, kte­ré ničím nepře­kva­pí, ale ani nepo­hor­ší. Přestože nám neu­ká­zal nic nové­ho ani šoku­jí­cí­ho chci říct, že by jste se na něj měli podí­vat ale­spoň jed­nou. Každopádně je to pou­če­ní, že z duchy se nemá zahrá­vat.

Hodnocení:
40%