I homosexuál se může pořádně naštvat! |
John Vandermark býval velice dobrým hudebním skladatelem, ale dnes už je z něj jen homosexuální troska, která se živí jako učitel hudby. Ve svém domě si vydržuje začínajícího spisovatele Sebastiana, který ho jen využívá. John to však přes svou růžovou zamilovanou mlhu nevidí, ale všechno jednou končí. Jednoho dne mu rupnou nervy a ze dne na den zcela změní své chování. Sebastian na vlastní kůži pozná, čeho všeho je John schopný. Zprvu to začne jen výčitkami, ale postupem času se to změní v psychické i fyzické týrání, které skončí tragédií. Oběma tato událost zcela změní jejich dosavadní život.
Český název: Duch spisovatele
Režie: Alan Cumming
Rok výroby: 2007
Délka: 92 min
Země: USA
Alternativní název: Ghost Writer
Hrají:
Alan Cumming ... (John Vandermark)
David Boreanaz ... (Sebastian St. Germain)
Anne Heche ... (Helen Jacobsen)
Karen Black ... (Renee)
Henry Thomas ... (Eric Rykell)
... a další
Autorem tohoto filmu je zkušený herec Alan Cumming, který se nakonec vrhl i do režírování. Na svém kontě má prozatím čtyři filmy, ale ani jeden z nich nedosáhl velkých diváckých ovací. Takhle to většinou bývá, když začnete vrtat do řemesla, na které nemáte dobré vlohy. Natočil: Butter (1994), Burn Your Phone (1996), The Anniversary Party (2001).
Údajně se má jednat o hororovou komedii, ale do obou těchto žánrů má podle mě film hodně daleko. Spíše jde o psychologický thriller, který pojednává o homosexuálním skladateli, kterému rupnou nervy. Jeho změnu chování máme šanci sledovat pěkně pomalu a díky docela dobrému výkonu hlavního hrdiny se na to dalo i dívat. Ze začátku ze sebe dělal jen služku a svému chráněnci odpouštěl jeho večírkové manýry. Když zjistil, že ho jen využívá a za nic nezaplatí, tak po něm vystartoval. Poté co ho chce Sebastian opustit mu rupnou nervy a ze zamilovaného skladatele se stává sadistický tyran, který se nejprve uchýlí k psychologickému týrání, ale později vzduchem sviští rány smyčcem.
Kamera a střih nejsou zrovna nejhorší a slušně se jim podařilo zachytit přesně to co chtěli, aby dokázali diváka zaujmout jenže s atmosférou už to bylo horší. Možná pro homosexuální diváky či milovníky opery to bude vynikající podívaná, ale mě začali ty přihřáté kecy po chvíli docela nudit. Pořád se jen kecalo, vyčítalo, ale nic se nedělo. Zhruba v polovině filmu se to začalo trochu rozjíždět, leč týrání bylo hodně krátké a docela nudné. Čekal jsem pořádný teror, mlácení, nebo alespoň trochu krve- to co jsem však jen viděl bylo nesmyslné tlachání a dementní obleček mučeného, navíc k tomu všemu hrála operní vážná hudba, kterou nemůžu vůbec vystát a rvala mi uši. Jediné co se jim hodně povedlo, bylo několik sprostých hlášek, které byly docela trefné a slušně mě pobavily. Má matka se nejvíce pohoršila nad touto: „Kdyby nebylo mě, tak by jsi kouřil ptáky někde na ulici“ či při pokusu o sexuální akt s totálně ožralou a hnusnou šlapkou, která se snažila otevřít lednici : „Mám hlad jako kráva.“ Moc směšné to není, ale v podání obou herců a za dané situace mi to přišlo docela zábavné.
Konec filmu mi přišel už naprosto nezajímavý a okopírovaný ze spousty různých dramat, které běží na Hallmarku. Jako by už autor chtěl co nejrychleji přiblížit konec a tak to pořádně odflákl. Velký dojem na mě tento film moc dobrý neudělal. Bude to nejspíš tím, že dané téma není podle mého gusta a ve filmu jsem si kromě několika hlášek nenašel nic, co by mě zaujalo. Nechtěl bych však tento film hodit do odpadních vod, protože nějakou kvalitu určitě má, ale jak už jsem řekl jde zrovna o téma, které mě moc nebere.
Herecké obsazení Anne Heche mě hodně potěšilo. Přestože nejde o bůhvíjak skvělou herečku, musím říct, že jsem si jí docela oblíbil. Bohužel však dostala hodně malý prostor a nemohla tak výrazněji pomoci zvednout kvalitu filmu. Všichni jí budete určitě znát z filmu Psycho (1998).
Horší už to bylo s výkonem Davida Boreanaza, který se mi do tohoto filmu vůbec nehodil. I když musím přiznat, že v tangách a podprsence vypadal opravdu směšně. Když už neumí pořádně hrát, tak by se mohl možná živit jako striptér či vánoční ozdoba v některém nákupním středisku. Zahrál si například ve filmech Valentine (2001) nebo The Crow: Wicked Prayer (2005).
Hodnocení:
Samotný Alan Cumming byl zcela jistě ze všech nejlepší. Přestože se mu role homosexuála zas až tolik nepovedla a vypadal spíše jako pedofilní strejda, tak své určité charisma určitě měl. Docela slušně dokázal zahrát přeměnu skladatelova chování a při bičovaní scéně vypadal opravdu psychopaticky. Bohužel na víc jak 40% tento film nevidím, protože jeho náplň mě moc neoslovila.
Nejnovější komentáře