Cabin Fever: Patient Zero (2014)

Čtveřice přá­tel se vydá­vá na jeden z mno­ha malých ost­rův­ků v karib­ském moři, aby pořád­ně osla­vi­li roz­luč­ku se svo­bo­dou jed­no­ho z nich. Místo mělo být neo­byd­le­né, obklo­pe­né panen­skou pří­ro­dou a nád­her­nou plá­ží, ale jak se brzy uká­že, sta­ne se pro ně ten­to Ráj spí­še peklem na Zemi. Dva z nich při­jdou během potá­pě­ní do sty­ku se zákeř­ným virem, kte­rý jim postup­ně začne roze­ží­rat pokož­ku. Rozhodnou se pro­to vyhle­dat pomoc v neda­le­ké budo­vě, kte­rou vidě­li z lodi. Nemají ani tuše­ní, že ten­to kom­plex slou­ží sku­pi­ně věd­ců, kte­ří se zde sna­ží nalézt na smr­tí­cí virus pro­ti­lát­ku. K tomu jim má poslou­žit tak­zva­ný „paci­ent nula“, kte­rý je vůči němu odol­ný. Jenomže jak už to tak bývá, dojde k neho­dě a…

Režie: Kaare Andrews

Rok výro­by: 2014

Délka: 91 min

Země: USA

Hrají:

Sean Astin...(Porter)

Currie Graham...(Dr. Edwards)

Mitch Ryan...(Marcus)

Solly Duran...(Camila)

Jillian Murray...(Penny)

Ryan Donowho...(Dobbs)

Brando Eaton...(Josh)

...a dal­ší

Po hod­ně dlou­hé době jsem se roz­ho­dl vrá­tit se k sérii Cabin Fever, kte­rou v roce 2002 odstar­to­val Eli Roth a roz­hod­ně jsem nepro­hlou­pil. Je sice prav­da, že dvoj­ka na mě moc vel­ký dojem neu­dě­la­la, ale nemohl jsem si pros­tě ten­to „prequel“ nechat ujít. Navíc reži­sér Andrews nepat­ří mezi reži­sér­ské bří­di­ly a jak se uká­za­lo, doká­zal cel­kem obstoj­ně uko­čí­ro­vat i ten­to film. Asi nej­ví­ce se mi líbi­la změ­na pro­stře­dí, pro­to­že krá­sy Dominikánské repub­li­ky (coby loka­ce kde se natá­če­lo) se pros­tě neda­jí snad ani popsat. To mys­lím pře­de­vším z ces­to­va­tel­ské­ho hle­dis­ka. Pojďme ale zpát­ky k fil­mu.

Pokud pře­kousne­me prvot­ní sezna­mo­vá­ní s naší čtve­ři­cí „pař­me­nů“, ve kte­rém samo­zřej­mě nesmí chy­bět alko­hol, sex ani rádo­by drs­né hláš­ky a bude­me se sou­stře­dit pře­de­vším na horo­ro­vou pod­sta­tu fil­mu, asi jen málo­kdo bude zkla­mán. Scénář nám sice nabíd­ne něko­lik nezá­živ­ných pasá­ží, ale na své si jinak při­jdou pře­de­vším milov­ní­ci gore scén a krva­vých „láz­ní“. V tom­to se tvůr­ci doslo­va vyží­va­li a musím uznat, že se zde obje­ví hned něko­lik neza­po­me­nu­tel­ných scén. Zvláště pokud se vám podob­né fil­my s postup­ným roz­kla­dem lid­ské­ho těla líbí. Chudák Jillian Murray toho muse­la „vytr­pět“ asi nej­víc. Od úsměv­né ero­tic­ké pře­de­hry, přes totál­ní roz­klad až po robert­ko­vou scé­nu.

Jako hlav­ní atrak­ce se tu měl před­vést „půl­čík“ Sean Astin, ale od dob Pána prs­te­nů v mých očích jak­si ztra­til to své cha­risma. Už jsem jej viděl v něko­li­ka „váž­něj­ších“ fil­mech, ale role tvrďá­ků mu jak­si nese­dí. Naštěstí je tu něko­lik ved­lej­ších postav, jejichž osu­dy doká­za­li udr­žet nasta­ve­nou lať­ku, pro­to­že jen jeho výkon by k úspě­chu neve­dl. Režisérovi se pře­de­vším ve dru­hé polo­vi­ně poda­ři­lo navo­dit potřeb­nou atmo­sfé­ru a to hlav­ně díky pod­zem­ním scé­nám a zbě­si­lé prá­ci kame­ra­ma­na a stři­hu. Samozřejmě nesmím opo­me­nout ani dob­ře zvo­le­ný hudeb­ní dopro­vod.

Trojka tak dle mého názo­ru roz­hod­ně ostu­du neu­dě­la­la. Líbila se mi její odliš­nost od před­cho­zích dílů a na něko­lik scén, jen tak rych­le neza­po­me­nu. Jednička však byla pře­ce jenom o tro­chu lep­ší a tak zůsta­nu u kla­sic­ké­ho prů­měr­né­ho hod­no­ce­ní.

Hodnocení:

50%