Žánr werewolf-movies (tedy filmy o vlkodlacích) prostě nemá štěstí. Ne že by takových filmů bylo natočeno málo, dokonce se objevují stále nové a nové (tím se rozhodně nemohou chlubit takové women-in-prison movies), ale kvalitních zástupců není mnoho. Jedním z těch zajímavějších pokusů o zpracování látky je britský film Psí vojáci.
Skupina vojáků britské armády je dopravena vrtulníkem do vylidněné a hustě zalesněné oblasti Skotska kvůli provedení vojenského cvičení. 
Jejich úkolem je průnik za linii obrany nepřítele, kterého mají představovat vojáci speciální jednotky. V průběhu nočního postupu objeví vojáci zohavené tělo krávy se stopami kousanců a řezných rán. S rozbřeskem se, pochopitelně, rozhodnou ukojit zvědavost a zjistit, co vlastně nebohé zvíře potkalo. Krvavá stopa je dovede do tábora „nepřátel“, kde naleznou pouze jednoho zraněného. O někdejší přítomnosti dalších členů speciální jednotky svědčí už jen vytahaná střeva a zbytky masa na kostrách. Zděšení vojáci bez dlouhého váhání vyměňují cvičné zbraně se slepými náboji za skutečné a začínají se připravovat na setkání s neznámým, ale velmi brutálním protivníkem.
Režisér Neil Marshall kombinuje prvky „vážného“ werewolf-filmu se zábavnými momenty a odkazy na klasiku žánru. Zároveň vyznění díla zůstává podmračené. Pokud jde o obohacení (pod)žánru, tak film nic nového nepřináší. Nicméně režisér dokáže vhodně používat zažitá klišé a zároveň zůstávat dostatečně originálním a svým. Přesně takový paradox nám naservírovali kreativní Britové.
Film je dynamický, má realistické speciální efekty, dobrou kameru a herecké výkony. Herců je ve filmu poměrně málo (je jich osm a vcelku svižně umírají), avšak nikdo z nich nejí chleba zadarmo. Obzvláště se vyjímá Sean Pertwee, který ztvárňuje roli velitele vojenské jednotky. Uvidíme ho v řadě zajímavých psychologických momentů, jež jako diváci v takovém filmu snad ani nečekáme.
Ve skutečnosti nejsou Psí vojáci o vlkodlacích, ale o vztahu moderního člověka k těžko pochopitelným jevům a vzájemných vztazích mezi lidmi v malé skupině, kteří společně čelí nebezpečí. Netvrdím, že vlkodlaci se objevují jen pro dokreslení atmosféry, že se tu zjevují kvůli lepšímu vykreslení charakterů jednotlivých postav, neboť tomu tak není. Jenomže ve srovnání s čistokrevnou vlkodlačinou zde nalezneme slušné množství psychologie, aniž by nás film začal nudit.
Bohužel dnešní člověk není zvyklý věřit v „nereálné“ věci. Dokonce kdyby
před sebou uviděl skutečného vlkodlaka, zdráhal by se uvěřit. Povedenou ilustrací dnešního vnímání mystična ve společnosti je, v závěru filmu, ukázka fotek vlkodlaků, které pořídil jeden z „účastníků zájezdu“. Ty následují palcové novinové titulky VB prohrála ve fotbalovém utkání s Německem 1:5 a jenom v rohu stránky je malý článeček s nápisem Jsem jediný, kdo přežil útok vlkodlaků. Dokonale výstižné!
Pro ty z vás, kteří se nejprve koukají na závěr a až potom čtou zbytek článku, nebo usilovně pátrají po číselném hodnocení filmu, mám dvě zprávy a poznámku.
1. Žádný závěr nebude.
2. Hodnocení filmu na IMDb je 6,8/10, hodnocení na CSFD je 56%.
Pozn. Všechno je otázkou vkusu. Veškerá hodnocení jsou velmi orientační a dělaná spíše pro průměrného diváka, který má rád trochu toho a trochu tamtoho. Osobně filmy nehodnotím, jelikož mám jistou averzi k závěrům typu: „Ano, je to sice 31,587%, ale pokud patříte k milovníkům žánru, série, režiséra …, tak si klidně připočtěte dalších 20-30% nebo klidně všechno, co vám zbývá do stovky!“ Finální rozhodnutí je tedy na vás.
Psí vojáci (Dog Soldiers)
Akční / Horor
Velká Británie / Lucembursko
Rok: 2002
Délka: 105 min.
Režie: Neil Marshall
Hrají: Sean Pertwee, Kevin McKidd, Liam Cunningham, Thomas Lockyer, Craig Conway
