(zatím nehodnoceno)
Loading...„Jestli je tento film v něčem lepší, pak je to příběh,“ soudí většina tvůrců při optání, v čem Spider-Man 2 předčí svého staršího předchůdce. I když to zní divně vzhledem k hrubému dějovému nástinu, jenž není příliš vzdálen základnímu...Lepší příběh
„Jestli je tento film v něčem lepší, pak je to příběh,“ soudí většina tvůrců při optání, v čem Spider-Man 2 předčí svého staršího předchůdce. I když to zní divně vzhledem k hrubému dějovému nástinu, jenž není příliš vzdálen základnímu rozvržení z prvního Spideyho, nemáme asi důvod filmařům nevěřit. Samotný Sam Raimi si byl moc dobře vědom toho, že když divákům předhodí pokračování lišící se od originálu pouze jiným protivníkem, tak zřejmě jen těžko zopakuje úspěch z roku 2002, a proto se rozhodl zaměřit druhý díl více na prokreslení jednotlivých postav a co nejvěrněji vystihnout změny, které nastaly u ústředních hrdinů za dobu dvou let.
A že to jsou změny radikální, o tom není žádných pochyb. Jen posuďte sami: Peter Parker ztrácí status věčně našprtaného studenta a má velmi blízko k vyhazovu ze školy, Mary Jane chce změnit způsob svého života, a proto se zasnubuje se synem vydavatele bulvárních novin Daily Bugle, Harry Osborn stále prahne po mstě za otcovu smrt a zároveň si pomalu uvědomuje, že zdědil určité Goblinovy geny…
Jak lze z výše uvedeného vyčíst, máme se nač těšit, a když si k tomu připočteme „zapeklité“ vztahy mezi touto trojicí (a nejenom mezi ní), můžeme očekávat jednu z nejlépe propracovaných komiksových adaptací. Ambice snímku zaujmout po stránce příběhové koneckonců podtrhují jména podepsaná pod scénářem. Studio nijak nelelkovalo a s myšlenkou přímé úměry angažovalo k filmu hned čtyři scénáristy, což je jev, který je i v Hollywoodu málokdy vídaný. A kdopak si to získal režisérovu důvěru při realizaci druhého Spideyho? Tak předně David Koepp, který napsal scénář pro první díl, dvojice Alfred Gough a Miles Millar (která si Raimiho získala akční komedií Tenkrát na východě) a v neposlední řadě Michael Chabon, vítěz Pulitzerovy ceny za novelu The Adventures of Kavalier and Clay, který jakožto scénárista debutoval snímkem Skvělí chlapi.
Lepší záporák
„Osobně si myslím, že máme i lepšího záporáka. Octopus podle mě zkrátka na plátně vypadá líp. Tím nechci nijak snižovat William Dafoea, jeho Goblin byl bez chyby, ale Octopus je lepší,“ říká na adresu svého „protivníka“ Tobey Maguire. Ten, kdo měl tu možnost vidět alespoň trailer, mu jistě dá za pravdu.
Zelený Goblin jako takový měl v jedničce dobrého představitele, nicméně jeho kostým byl v několika scénách hodně omezujícím faktorem z hlediska pohybového. Právě v tomhle vidí svou výhodu Alfred Molina, herec charakterově hlubších rolí a představitel Dr. Octavia: „Willem Dafoe musel nosit masku, já ne. Moje postava páchá zlo s odkrytým hledím.“
Jestlipak se v souvislosti s pokračováním Spider-Mana spekulovalo o něčem nejvíce, pak to bylo obsazení postu ústředního záporáka. Raimi měl v této záležitosti jasno a ve snaze postavit Peterovi do cesty někoho, ke komu by byl „citově“ vázán, zvolil hrdinu, jenž na komiksových stránkách debutoval roku 1963. Což o to, že si vybral postavu, která v předloze jeho záměru „osobní vazby“ plně odporovala, ve filmu lze všechno změnit k obrazu svému. Dr. Otto Octavius tak není v pokračování Spider-Mana jen loutkou z povzdálí, ale postavou, která je Parkerovi hodně blízká, podobně jako Green Goblin v prvním díle. Opomenutí jejich civilní známosti by bylo z hlediska vtažení do děje více než hloupým krokem vzad, a proto nebudeme ani tentokrát ušetřeni velmi zajímavých konfrontací jak na bojišti, tak v místech, kde se neřeční pěstmi, nýbrž slovy.
Přestože všichni, kteří se podíleli na natáčení druhého Spideyho, hodnotí Octopuse jako mnohem lepšího záporáka, těžko můžeme přehlédnout jeho úzkou spjatost s postavou Green Goblina. Dr. Otto Octavius je podobným typem vědce, neřkuli tím stejným, pracuje v týchž laboratořích jako Norman Osoborn a k tomu všemu má i stejnou zálibu - vynalézání doposud neexistujících vojenských serepetiček. Zatímco v jedničce se stal Harryho otec obětí létajícího prkna a zeleného brnění (ale hlavně podlehl své rozpolcenosti), ve dvojce si Octavius, dříve normální občan města amerického, vypěstuje závislost v nošení čtyřlístku mechanických chapadel.
Když si Willem Dafoe poprvé navlékl kostým Green Goblina, neunikly světu stížnosti na adresu jeho malé přizpůsobivosti lidskému tělu. Alfred Molina byl tohoto problému omilostněn a filmaři jej nenutili navléct se do žádného odlehčeného brnění. Možná i proto, aby si i on užil své malé strasti na cestě za honorářem, mu trikaři uštědřili ránu ze zcela jiného soudku. Po natáčení si tak Molina sice nestěžoval na žádnou masku a robotický kostým, ale na bolesti zad. A přestože se tvůrci z dílen snažili, seč mohli, imitace mechanických paží, ovládaných zhruba patnácti techniky, snesla na Molinova bedra tíhu v podobě čtyřiceti kilogramů.
Lepší honorář pro Tobeyho
Je zvláštní, jaký kus cesty učinil Tobey Maguire od prvního dílu. Zatímco v předprodukci dva roky starého Spider-Mana bylo jeho jméno neustále zavrhováno a jediný, kdo o něj jevil zájem, byl samotný Raimi, při realizaci dvojky se karta obrátila. Už to nebyl Maguire, kdo musel studio přesvědčovat „podomácku“ natočenou scénkou s Elizabeth Dushkuovou, ale nyní padla řada na skupinku nejvýše postavených zaměstnanců z filmové společnosti Sony.
Jaké to je, když si člověk diktuje své tempo, o tom se Maguire přesvědčil ještě před plánovaným datem natáčení. Nejprve zbrzdil plány studia zpožděným dokončením dostihového dramatu Seabiscuit a poté uštědřil celému štábu další ránu, kterou nemohl očekávat ani ten nejskeptičtější pesimista. Když vám představitel ústřední role a jedna z největších hvězd celého filmu sdělí několik měsíců před začátkem natáčení, že se na roli fyzicky necítí, když se ozvou prudké bolesti zad zásluhou vyhřezlé ploténky, jen málokdo si dokáže představit, jaký stres tím způsobí režisérovi, producentům a jiným…
Tobeyho problémy se zády a nepříznivé lékařské prognózy přinutily studio k hledání plnohodnotné náhrady. Netrvalo dlouho a o několik dní později už bylo známé jméno Maguirova nástupce. Tím se stal Jake Gyllenhaal, přítel Kirsten Dunstové.
Ve chvíli, kdy se svět dozvěděl o tomto radikálním zásahu, vypuklo mezi všemi fandy a fanynkami filmového Pavouka hotové šílenství. Výtky ze všech stran, dávající důrazně najevo svou nespokojenost s přeobsazením, se sice dlouho míjely svým účinkem, ale nakonec si TI, kteří zaplňují kasy kin a činí hollywoodské božstvo šťastným, přeci jen vydupali své. A k tomu stačilo málo - jedna Maguirova schůzka s producenty a jedna kompromisní domluva učiněná na přání Tobeyho doktorů.
Maguire tak sice dosáhl svého, ale to rozhodně neznamenalo, že by byl za těch 17 milionů dolarů ušetřen tvrdé přípravy na roli. Podobně jako před dvěma lety, i tentokrát se Tobey na dlouhé dny zabydlel v posilovně. Přeci jen jeho tělo ztratilo během natáčení Seabiscuitu potřebné proporce a jinde zase nabralo nepotřebné. „Cvičil jsem pod dohledem osobního trenéra, jedl jsem jenom to, co mi naservíroval dietetik, a měl jsem k ruce instruktory bojových umění, jógy a gymnastiky. Cvičil jsem šest dní v týdnu, tři až čtyři hodiny denně,“ říká s úsměvem představitel pavoučího muže v rozhovoru pro filmový měsíčník Premiere.
Lepší rozpočet
Přestože tvůrci jako jeden muž svorně tvrdí, že druhý Spider-Man není akčnější, ani velkolepější než jeho starší bratříček, divák znalý věci se musí sám sebe ptát: KAM se tedy podělo těch nadbytečných šedesát milionů dolarů?
Světlo do této problematiky vnáší samotný Raimi: „Film jako takový není klasickým pokračováním, které se snaží zastřít vyprchalé kouzlo zápletky značným množství akčních scén, ale které se pokouší vybrousit k dokonalosti to, co bylo místy hranaté v prvním díle.“ Podobně se k této otázce staví i Maguire: „Akční scény jsou lepší a triky propracovanější…“
Výše zmíněné se velmi pěkně čte zejména v případě triků. Když totiž Peter Parker skákal v jedničce z jednoho „baráku“ na druhý a objevoval přitom své nově nabyté superschopnosti, zřejmě jsem nebyl sám, kdo si v tu chvíli vzpomněl na trhavou (ale kdysi famózní) Zemanovu Cestu do pravěku. Místy zřejmá lacinost speciálních efektů byla jednou z mála černých skvrn na jinak bezchybném zpracování kultovního komiksu, jak se ale zdá, dvojka dá na podobné „nedovařenosti“ rychlé zapomenout. Hold… dvousetmilionový rozpočet (jiné zdroje uvádí až 210 mil.) nejdražšího filmu všech dob se musí někde projevit, a když už ne v navýšeném množství akčních scén, tak alespoň ve zlepšení jejich kvality.
Lepší dvojka než jednička
Může se to zdát jakkoli nepochopitelné, ale druhý Spider-Man má nakročeno k tomu, aby pokořil stín svého předchůdce. A věřte, nejde o žádné optimistické řečnění do větru - podle prvních ohlasů se můžeme údajně těšit na mnohem lepší film, než jakým byla jednička, přičemž průměrné devadesátiprocentní hodnocení hovoří samo za sebe…
Inu… už aby bylo 22. července! 🙂
Nejnovější komentáře