Spontaneous Combustion (1990)

Být do něče­ho „zapá­le­ný“, nebo doslo­va „roz­ho­řet se“ pro něko­ho lás­kou, je v tom­to fil­mu doce­la tref­né…

Roku 1955 se mla­dý man­žel­ský pár Peggy a Brian roz­hod­nou účast­nit nebez­peč­né­ho vládního/armádního expe­ri­men­tu. Za úpla­tu 10 000 dola­rů se necha­jí v Nevadské pouš­ti zavřít do ato­mo­vé­ho kry­tu, kde jim pích­nou tes­to­va­cí anti­ra­di­ač­ní sérum a poté je necha­jí vysta­vit účin­kům expe­ri­men­tál­ní­ho ato­mo­vé­ho výbuchu. Oba pře­ži­jí a jak se zdá jsou zce­la v pořád­ku. O něko­lik měsí­ců poz­dě­ji se jim naro­dí syn David. Moc si ho však neu­ži­jí, pro­to­že oba rodi­če krát­ce po poro­du umí­ra­jí v pla­me­nech (samo­vzní­ce­ní). Po 34 letech od této smut­né udá­los­ti, sla­ví jejich syn naro­ze­ni­ny. Dali mu nové jmé­no Sam, nic o své minu­los­ti neví a pro­za­tím ani netu­ší, že byl kro­mě vel­ké­ho mateř­ské­ho zna­mén­ka obda­řen i zvlášt­ním nebez­peč­ným darem. Darem, kvů­li kte­ré­mu je stá­le pod drob­no­hle­dem jis­tých vliv­ných lidí, kte­ří jsou schop­ni odstra­nit z ces­ty všech­ny, jenž se sta­nou pro jejich cíle nepo­ho­dl­ný­mi. A tak za nedlou­ho začnou oko­lo Sama umí­rat lidé, kte­ří v jeho živo­tě něco zna­me­na­li, nebo se mu sna­ži­li pomoci…Všichni uho­ře­li za podiv­ných okol­nos­tí…

Český název: Živá pocho­deň

Režie: Tobe Hooper

Rok výro­by: 1990

Délka: 97 min

Země: USA

Hrají:

Brad Dourif...(Sam Kramer/David Bell)

Cynthia Bain...(Lisa Wilcox)

Jon Cypher...(Dr. Marsh)

William Prince...(Lew Orlander)

Dey Young...(Rachel)

Stacy Edwards...(Peggy Bell)

Brian Bremer...(Brian Bell)

...a dal­ší

Na památ­ku Tobe Hoopera kte­rý by měl zrov­na naro­ze­ni­ny, jsem se vče­ra roz­ho­dl shléd­nout něja­ký ten jeho kou­sek, kte­rý jsem dosud nevi­děl. Mám jeho tvor­bu doce­la rád, ale jen tu star­ší. Postupem času totiž začal točit jed­nu pod­prů­měr­nou podí­va­nou za dru­hou a bohu­žel tím­to fil­mem asi jeho úpa­dek zapo­čal. Přitom vůbec nešlo o špat­ný námět. Dokonce si dovo­lím tvr­dit, že se tu dá nara­zit na něko­lik oprav­du pove­de­ných a zají­ma­vých pasá­ží / momen­tů. Bohužel záro­veň s nimi i na dost těch špat­ných a zvláš­tě závěr nepo­va­žu­ji za vůbec dob­rý.

Původně jsem byl totiž roz­hod­nu­tý dát tomu­to fil­mu ale­spoň prů­měr­né ohod­no­ce­ní. Samovznícení vypa­da­lo jak fajn nápad (Kingův samo­zřej­mě), jen­že to by musel mít Tobe vět­ší roz­po­čet na spe­ci­ál­ní efek­ty. Některé ohni­vé či svě­tel­né efek­ty byli trap­ně špat­né, jiné se zase doce­la poved­li, jen­že samot­nou zká­zou byli pře­de­vším dia­lo­gy a ne zrov­na pře­svěd­či­vé herec­ké výko­ny vět­ši­ny zúčast­ně­ných. Brad Dourif není zas až tak špat­ný herec, ale sám neměl pros­tě šan­ci utáh­nout celý film.

Kromě své­ho šíle­né­ho výra­zu v obli­če­ji a škle­bů, jenž mu oprav­du jdou dob­ře, byla jeho posta­va doslo­va „plo­chá“. Ničím extra zají­ma­vá, kro­mě toho, že mu čas od času zača­la hořet něja­ká ta část těla nebo pros­tě jen dout­nal vzte­ky. Přece jenom jsem oče­ká­val pořád­né ohni­vé peklo, ale snad jen scé­na v rádiu a hoří­cí poli­cis­té snes­li potřeb­né měřít­ko. Ty ostat­ní byly díky sla­bých efek­tům trap­ně nato­če­né. Prostě a jed­no­du­še já moc spo­ko­je­ný nebyl. Ve finá­le to vidím na lehce pod­prů­měr­nou zále­ži­tost, kte­rá však měla navíc.

Hodnocení:

40%