Hana Maciuchová: Dáma velkého divadla

Hana Maciuchová: Dáma velkého divadla

Přesně před osm­de­sá­ti lety se v seve­ro­mo­rav­ském Šternberku naro­di­la jed­na z nej­vý­raz­něj­ších žen­ských osob­nos­tí, jaké jsme kdy mezi hereč­ka­mi měli. Když nás Hana Maciuchová před čtyř­mi lety ve svých 75 letech navždy opus­ti­la, výraz­ně to zasáh­lo nejen čes­kou veřej­nost, ale i herec­ký svět, jeli­kož tato dáma s vel­kým D byla zkrát­ka nena­hra­di­tel­ná. Pojďme si pro­to k nedo­ži­tým osm­de­sá­ti­nám této výji­meč­né hereč­ky při­po­me­nout její neza­po­me­nu­tel­nou tele­viz­ní, fil­mo­vou a pře­de­vším diva­del­ní dráhu.

Maciuchová se naro­di­la do rodi­ny diva­del­ní­ků, pro­čež jí toto pro­stře­dí bylo odma­lič­ka blíz­ké. Již při stu­diu gym­ná­zia se zabý­va­la ochot­nic­kým diva­dlem a byla člen­kou Studia při Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Po matu­ri­tě nastou­pi­la na DAMU, kde její­mi pro­fe­so­ry byli napří­klad Karel Höger, Radovan Lukavský nebo Libuše Havelková a kte­rou ukon­či­la v roce 1968. O rok poz­dě­ji nastou­pi­la do praž­ské­ho Divadla za bra­nou, kte­ré bylo komu­nis­tic­kou mocí za nor­ma­li­za­ce zaká­zá­no. V roce 1971 se sta­la člen­kou pres­tiž­ní­ho sou­bo­ru Divadla na Vinohradech, kde vydr­že­la dlou­hých pade­sát let až do své smr­ti.

Každé malé dítě zná Maciuchovou pře­de­vším jako Anče z Krkonošských pohá­dek.

K diva­del­ním rolím, kte­rých Maciuchová ode­hrá­la bez­po­čet, se dosta­ne­me na kon­ci člán­ku. Začneme posta­vou, s níž si ji spo­jí kaž­dé malé dítě. Tou je samo­zřej­mě huba­tá děveč­ka Anče z dnes již kla­sic­ké­ho večer­níč­ku Krkonošské pohád­ky (1974-86). Jeden z mála hra­ných večer­níč­ků nyní oslo­vu­je již pátou gene­ra­ci dětí, kte­ré Anči, Kubovi (Jaroslav Satoranský) a haj­né­mu (Zdeněk Řehoř) drží pal­ce pro­ti jejich zlé­mu a cham­ti­vé­mu pánu Trautenberkovi (Ilja Prachař) a pře­jí jim, aby moc­ný a spra­ved­li­vý vlád­ce hor Krakonoš (František Peterka) pomohl sjed­nat spra­ve­dl­nost. S Jaroslavem Satoranským, před­sta­vi­te­lem Ančina milé­ho Kuby, kte­rý byl záro­veň kole­gou z Vinohradského diva­dla, ji poji­lo celo­ži­vot­ní přá­tel­ství.

Televizní obra­zov­ka Maciuchové vůbec hod­ně přá­la. Vidět jsme ji moh­li v bez­počtu insce­na­cí a pře­de­vším seri­á­lů, ve kte­rých ztvár­ni­la napří­klad kadeř­ni­ci Vlastu Makovcovou v popu­lár­ních Chalupářích (1975), své­ráz­nou Lahůdkovou Olinku v dobo­vém seri­á­lu Žena za pul­tem (1977), žár­li­vou man­žel­ku pri­má­ře B|ažeje (Josef Abrhám) v legen­dár­ní Nemocnici na kra­ji měs­ta (1977-82), roz­ha­zo­vač­nou Jarku Krejzovou v „tele­viz­ním romá­nu“ Dnes v jed­nom domě (1979), výprav­čí Lídu Novákovou-Kučerovou v želez­ni­čář­ském seri­á­lu Dynastie Nováků (1982), poš­tov­ní tele­fo­nist­ku Lízu Schwabingerovou v rodin­né sáze Synové a dce­ry Jakuba Skláře (1985), zálet­nou panič­ku Merkatzovou v detek­tiv­ním Panoptiku měs­ta praž­ské­ho (epi­zo­da V tom starém domě, 1987) nebo šlech­tič­nu Theresu Ryanovou v kri­mi­nál­ním cyk­lu Dobrodružství kri­mi­na­lis­ti­ky (epi­zo­da Střela, 1989). Ve zra­lých letech ji vel­kou popu­la­ri­tu při­nes­la posta­va uči­tel­ky Miriam Hejlové z neko­neč­né novác­ké Ulice (od 2005), za níž zís­ka­la něko­lik cen Týtý.

V tele­viz­ních seri­á­lech jsme Maciuchovou moh­li vídat čas­to, napří­klad v Chalupářích, Ženě za pul­tem, Nemocnici na kra­ji měs­ta, Dnes v jed­nom domě, Dynastii Nováků ´či poz­dě­ji v neko­neč­né Ulici.

Film k Maciuchové zda­le­ka tak štěd­rý nebyl. Její role na stří­br­ném plát­ně bychom spo­čí­ta­li na prs­tech. Vůbec popr­vé jsme ji moh­li vidět v jed­né z hlav­ních rolí slo­ven­ské­ho umě­lec­ké­ho dra­ma­tu Organ (1964) reži­sé­ra Štefana Uhera. Hlavní roli krá­lov­ny Kunhuty vytvo­ři­la v his­to­ric­ké kome­dii Hra o krá­lov­nu (1980) Karla Steklého. Diváky zau­ja­la mamin­kov­ský­mi role­mi v rodin­né kome­dii Prázdniny pro psa (1980) a v kopro­dukč­ním dět­ském dvo­j­fil­mu Lucie postrach uli­ce / ...a zase ta Lucie! (1983) Jindřicha Poláka. Na sklon­ku osm­de­sá­tých let se převtě­li­la do spi­so­va­tel­ky Olgy Scheinpflugové v živo­to­pis­ném dra­ma­tu o posled­ních letech živo­ta Karla Čapka (Josef Abrhám) Člověk pro­ti zká­ze (1989). Vůbec nej­vý­raz­něj­ší fil­mo­vou roli vytvo­ři­la v kul­tov­ních Samotářích (2000), kde exce­lo­va­la jako hys­te­ric­ká mat­ka hlav­ní hrdin­ky (Jitka Schneiderová), při­čemž jí v roli sub­mi­siv­ní­ho otce výteč­ně sekun­do­val František Němec. Naposledy se před kame­rou obje­vi­la v epi­zod­ní roli v dra­me­dii Tátova volha (2018) Jiřího Vejdělka.

Nevýraznější fil­mo­vou rolí Maciuchové byla hys­te­ric­ká mat­ka z kul­tov­ních Samotářů.

Na prv­ním mís­tě byla Maciuchová zejmé­na diva­del­ní hereč­kou. Během pade­sá­ti­le­té­ho angaž­má v Divadle na Vinohradech vytvo­ři­la tak výraz­né role, jaký­mi byly napří­klad Líza v Obchodníkovi s deš­těm N. R. Nashe, Duňa v Dostojevského Zločinu a tres­tu, Hero v Shakespearově kome­dii Mnoho povy­ku pro nic, Roxana v Cyranovi z Bergeracu, Markéta v Bulgakovově Mistrovi a Markétce, Toinetta ve Moliérově Zdravém nemoc­ném, Claire v Křehké rov­no­vá­ze Rohintona Mistryho, Rosa Griggsová v Podzimní zahra­dě Lillian Hellmanové, paní Libera v Poprasku na Laguně Carla Goldoniho, mat­ka Flora v tragi­ko­me­dii Pokorný Felix Charlotty Jonesové, Lady Markbyová v Ideálním maže­lo­vi Oscara Wilda, Fanka v Čapkově Loupežníkovi nebo její posled­ní role podi­vín­ské šlech­tič­ny Maude, do níž se až po uši zami­lu­je znudě­ný tee­nager Harold (Marek Adamczyk) v adap­ta­ci fil­mu Harold a Maude ame­ric­ké­ho reži­sé­ra a scé­náris­ty Colina Higginse. Z vel­kých diva­del­ních rolí na jiných scé­nách sto­jí za zmín­ku napří­klad Gertruda v Hamletovi na Letních shake­spea­rov­ských slav­nos­tech, Martha v dra­ma­tu Kdo se bojí Virginie Woolfové? nebo zpě­vač­ka Judy Garland v tragi­ko­me­dii Na kon­ci duhy, obo­jí ve Studiu DVA. Své boha­té diva­del­ní zku­še­nos­ti zúro­či­la i jako peda­gož­ka na Pražské kon­zer­va­to­ři, kde vyu­čo­va­la herec­tví od roku 1994.

Poslední vel­kou diva­del­ní rolí, kte­rou Maciuchová ztvár­ni­la na prk­nech Divadla na Vinohradech, byla podi­vín­ská šlech­tič­na Maude ve hře Harold a Maude. Po její smr­ti roli pře­vza­la Zuzana Kronerová.

Jejím život­ním part­ne­rem byl o gene­ra­ci star­ší pan herec Jiří Adamíra, se kte­rým žila rov­ných 22 let až do jeho smr­ti v roce 1993, přes­to­že se nikdy nevza­li. Maciuchová se celý život potý­ka­la se zdra­vot­ní­mi pro­blémy. V roce 1980 pro­dě­la­la slo­ži­tou ope­ra­ci, po kte­ré již nikdy nemoh­la mít děti. Rok 2016 jí při­ne­sl dal­ší osu­do­vou ránu v podo­bě rako­vi­ny prsu, s níž se o 35 let dří­ve potý­ka­la i její mamin­ka. Naštěstí se tuto zhoub­nou cho­ro­bu poda­ři­lo potla­čit v počát­ku. Podruhé však už tako­vé štěs­tí bohu­žel nemě­la. Tato výji­meč­ná hereč­ka zemře­la 26. led­na 2021 ve věku 75 let, když pod­leh­la rako­vi­ně sli­niv­ky břiš­ní.

Mezi čes­ký­mi hereč­ka­mi měla Maciuchová zce­la mimo­řád­né posta­ve­ní, jeli­kož byla jed­nou z posled­ních zástup­kyň plno­krev­né­ho diva­del­ní­ho herec­tví. Teatrálnost, díky níž byla více doma na prk­nech, kte­rá zna­me­na­jí svět, než na stří­br­ném plát­ně, byla jejím pozná­va­cím zna­me­ním. Do kaž­dé role dáva­la srd­ce a jeviš­tě jí vždy bylo plné. Maciuchová byla zkrát­ka dáma vel­ké­ho diva­dla, jaké se rodí jen vel­mi vzác­ně.

Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Archiv ND, idivadlo.cz; Foto (titul­ní): © Profimedia.sk