Operace Black Bag: Ledově chladné špionážní hry Stevena Sodebergha by byly na le Carrého hrdé

Photo © Claudette Barius / Focus Features

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Britský zpra­vo­daj­ský důstoj­ník má za úkol iden­ti­fi­ko­vat zrád­ce ve svém stře­du ze sku­pi­ny blíz­kých kole­gů - včet­ně své vlast­ní man­žel­ky - ve fil­mu Operace Black Bag, kte­rý po svém debu­tu ve Státech minu­lý měsíc vstu­pu­je ten­to víkend do praž­ských kin. Tento sta­ro­mód­ní thriller, kte­rý neztrá­cí ani vte­ři­nu času na plát­ně, před­sta­vu­je nej­lep­ší film reži­sé­ra Stevena Soderbergha za posled­ní roky.

Ve špi­o­náž­ním fil­mu z díl­ny Johna le Carrého Operace Black Bag hra­je Michael Fassbender roli důstoj­ní­ka SIS George Woodhouse, sty­li­zo­va­né­ho do brý­lí s tlus­tý­mi obrouč­ka­mi, což je mož­ná při­po­mín­ka ztvár­ně­ní George Smileyho Alecem Guinnessem a Garym Oldmanem v adap­ta­cích Tinker Tailor Soldier Spy. V úvod­ní scé­ně fil­mu je infor­mo­ván nad­ří­ze­ným Meachamem (Gustaf Skarsgård), že z jejich úřa­du uni­kl přís­ně taj­ný a nebez­peč­ný soft­ware s kódo­vým ozna­če­ním Severus - a jeho úko­lem je najít viní­ka.

Meacham dá Woodhouseovi seznam pěti jmen, kte­rá by moh­la za úni­kem stát - jed­no z nich je jmé­no jeho man­žel­ky a kole­gy­ně z ope­ra­ce Kathryn St. Jean (Cate Blanchett). Další čty­ři pode­zře­lí jsou sho­dou okol­nos­tí také páry: mla­dá Clarissa Duboseová (Marisa Abela) a její přítel-manažer Freddie Smalls (Tom Burke) a Georgeův agent James Stoke (Regé-Jean Page) a jeho pří­tel­ky­ně Zoe Vaughanová (Naomie Harris).

Zdá se, že svět špi­o­nů je poně­kud incest­ní: jejich uta­je­ní by se s civi­lis­ty na Tinderu moc dob­ře nehrá­lo, a tak se tito taj­ní agen­ti spo­ko­jí s román­ky mezi jed­not­li­vý­mi úřa­dy. Vztahy jsou však pro George dobrou mimo­pra­cov­ní fin­tou, jak son­do­vat infor­ma­ce, když oba páry pozve na veče­ři a drink k sobě a své ženě, při­čemž cha­na masa­la oko­ře­ní jakým­si sérem prav­dy.

Zdá se, že George se s hrou na veče­ři dale­ko nedo­sta­ne - i když zvý­še­né napě­tí vyús­tí v to, že Clarissa pod­str­čí Freddiemu do ruky nůž na stea­ky -, ale v man­žel­či­ně odpad­ko­vém koši najde nepo­cti­vý lís­tek do kina. Je to sto­pa, kte­rou bude v prů­bě­hu něko­li­ka násle­du­jí­cích dní v Černém pyt­li vypi­cho­vat a roz­plé­tat, pro­to­že sle­du­je Kathryn na taj­né schůz­ce v Bruselu.

Scénář Davida Koeppa se sice téměř výhrad­ně opí­rá o záplet­ku, ale prá­vě lase­ro­vé roz­pitvá­vá­ní ústřed­ních vzta­hů je to, co dělá z Černého pyt­le tak pou­ta­vou podí­va­nou. Přestože jsou špi­o­ni osob­ně zain­te­re­so­va­ní, nemo­hou k sobě být zce­la upřím­ní; na otáz­ky typu „kde jsi byl?“ nebo „co jsi dělal?“ dostá­va­jí titul­ní odpo­věď „čer­ný pytel“ ve špi­o­náž­ním žar­go­nu pro prá­ci, o kte­ré nemá­te pro­věr­ku.

Tím se roz­jíž­dí fas­ci­nu­jí­cí sou­hra, v níž věr­nost SIS - a potaž­mo i zemi - ele­gant­ně kon­tras­tu­je s odda­nos­tí postav svým přá­te­lům a milen­cům. Operace Black Bag se pro­je­vu­je pou­ze tím, že jed­nu z dal­ších ústřed­ních postav pří­bě­hu, šéfa agen­tu­ry Arthura Stieglitze (Pierce Brosnan), nechá­vá na okra­ji zájmu.

Fassbender je v roli Woodhouse, posta­vy, kte­rá zde půso­bí zba­ve­něj­ší lid­ských emo­cí než jeho andro­id David v Prometheovi, bez náma­hy cha­risma­tic­ký a nesmír­ně kou­ka­tel­ný. To se k jeho posta­vě hodí a v odha­lu­jí­cí výmě­ně názo­rů s Clarissou dává naje­vo, že je to z vel­ké čás­ti jen na oko; pod ledo­vě chlad­ným zevnějš­kem se skrý­vá vášeň, kte­rá tuto posta­vu sku­teč­ně pohá­ní.

Také zby­tek herec­ké­ho obsa­ze­ní pomá­há udr­žet stříd­mé vyprá­vě­ní Černého pyt­le po celou dobu zají­ma­vé. Burke, kte­rý před­ve­dl neza­po­me­nu­tel­ný výkon v loň­ském fil­mu Furiosa: Sága o Šíleném Maxovi, na něj zde nava­zu­je lahod­ným ztvár­ně­ním Richarda Burtona, zatím­co Abela (Zpátky do čer­né­ho) si kra­de show pro sebe jako jedi­ný člen sku­pi­ny, kte­rý vylo­ží všech­ny kar­ty na stůl - což je v tom­to svě­tě špi­o­nů nebez­peč­ná hra.

Dialogy nabi­tý pří­běh Černého pyt­le se mohl snad­no zvrh­nout v insce­na­ci, ale Soderberghovo mini­ma­lis­tic­ké, chlad­ně chlad­né podá­ní (pod pseu­do­ny­mem Peter Andrews film také nato­čil) doko­na­le odpo­ví­dá cha­rak­te­rům postav. Diváci, kte­ří oče­ká­va­jí výbuš­nou akci nebo drže­ní za ručič­ku po celou dobu vyprá­vě­ní, mož­ná zůsta­nou chlad­ní, ale fanouš­ci Johna le Carrého nebo dokon­ce fil­mu Slow Horses od Apple TV si zde najdou mno­ho zají­ma­vé­ho. Tímto fil­mem a Přítomností Soderbergh odstar­to­val rok 2025 a doka­zu­je, že v kinech je stá­le dost vyna­lé­za­vos­ti.