Lehiyot Ita (Beauty and the Baker) 2013, tv seriál

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Před něja­kým časem jsem se zde vypsal ze své lás­ky k izra­el­ským seri­á­lům. Je to lás­ka sle­pá a lehce ira­ci­o­nál­ní, nicmé­ně tak už to v emoč­ní oblas­ti bývá.

Lehiyot ita (v ang­lič­ti­ně se to pře­klá­dá jako „She is with me“, popř. někte­ří seri­ál mohou znát pod názvem „Beauty and the Baker“) není typic­kým izra­el­ským seri­á­lem (tak, jak si jej asi spous­ta našin­ců před­sta­vu­je). Jedná se totiž o roman­tic­kou seri­á­lo­vou kome­dii se vše­mi kla­dy i zápo­ry, kte­ré ten­to spe­ci­fic­ký žánr pro­vá­ze­jí.

Něco málo k pří­bě­hu - Amos Dahari je běž­ný mla­dý muž, kte­rý pra­cu­je v pekár­ně svých rodi­čů. Jeho život se ale změ­ní ve chví­li, kdy se v jed­né tro­chu „hoch“ restau­ra­ci (kam pocho­pi­tel­ně nor­mál­ně necho­dí a dostal se tam jen pro­to, že mezi ním a jeho šíle­nou snou­ben­kou se schy­lu­je ke sňat­ku), čis­tě náhod­ně setká s jed­nou izra­el­skou super­mo­del­kou, kte­rá je tak tro­chu mili­o­nářka (nebo tak nějak). A co čert nechtěl… Ano, je to tak tro­chu Popelka nao­pak, nicmé­ně doce­la zábav­ná. Přiznám se, že jsem si po dvou séri­ích doce­la zami­lo­val růz­né izra­el­ské slov­ní hříč­ky a zdrob­ně­lin­ky, kte­ré doká­žou dělat ze svých jmen.

Příběh (což pla­tí zejmé­na pro hlav­ní záplet­ku prv­ní série) je bohu­žel dost před­ví­da­tel­ný a jen málo­kdy vás pře­kva­pí. Chválabohu to ale nepla­tí pro ved­lej­ší lin­ky, kte­ré jsou pod­le mě dost nápa­di­té a neče­ka­né. S pří­cho­dem dru­hé série (ano, seri­ál má zatím dvě série a prý se při­pra­vu­je tře­tí) se ale zlep­šu­je i hlav­ní dějo­vá lin­ka a i když si čas­to u sle­do­vá­ní říká­te (aspoň já si to tak říkal), že hlav­ní posta­vy jsou hroz­ní pitom­ci a své tra­ble si zaslou­ží plný­mi douš­ky, tak o napě­tí není nou­ze.

Humorná slož­ka je dost indi­vi­du­ál­ní, někte­ré vti­py jsou poda­ře­né, jiné méně. I zde pla­tí něco podob­né­ho jako u pří­bě­hu, tedy že ved­lej­ší lin­ky čas­to nabí­ze­jí dosta­tek pro­sto­ru k lep­ší­mu humo­ru. Obecně dru­há série mi při­šla lep­ší ve všech smě­rech opro­ti sérii prv­ní. Je vidět, že sce­náris­tům (ale i her­cům) se seri­ál dostal dosta­teč­ně pod kůži.

Za mě je ale seri­ál Lehiyot ita vel­mi solid­ní oddycho­vou zába­vou a jen dou­fám, že nějak půjde sehnat i chys­ta­nou tře­tí sérii. Konec té dru­hé je totiž dost napí­na­vý…

P. S. A aby bylo klišé napl­ně­no dosta­teč­ně, tak i zde se chys­tá ame­ric­ký rema­ke.

Podívejte se na hod­no­ce­ní Lehiyot Ita na Kinoboxu.