Hmm, tak náš kluk Vilík si taky zašukal.. nebo je chyba ve mně že jsem si myslel že je teplomír - víte co, ty básně, ten tatarský projev, drama psaná na koleni. Nechci znít jako primitiv, ale on si o to přímo říkal. Ale v čem má prsty, to je poslat do kolen i černého hovnivála jako jsem já, protože tohle bylo zničující ve všech ohledech a nechá po sobě jak kaluže vzlyků. Čing Pink Čaho - pojídačka rejžieye; párkrát si šlápla do hoven, když o svoji vlasti mluvila trošilinku trpce.. hlavně o tom že požírají horké čokly, ale to už jsme všichni věděli, tím (sedmým) pádem není ve své provincii vítaným občanem, a byla vymazaná jak dětské porno z katolického fanshopu. Ironie jak prase: točit intimní film o ztrátě a tichu, když sama ví, jak chutná umlčení a „my jsme tě nikdy neznali“. Možná proto ten film není hysterický, netlačí slzy na sílu a nehysterčí jak festivalová kunda. Co mě na tom sere nejvíc je, že ten film se ani nesnaží mě citově vydírat. Nikdo mi nestrká smyčce do uší, nikdo mi neřve do ksichtu „TEĎ BUĎ KURVA NA SRAČKY“. Prostě se to stane. Děcko zdechne, hotovo, život jde dál – jenže nejde. A já tam sedím jak kokot a čekám, kdy přijde nějaká berlička, nějaká zkratka, ale ona nepřijde. Jen koukáš, jak se lidi pomalu rozpadají, aniž by u toho dělali cokoliv filmově efektního. A to je přesně ten důvod, proč to funguje. A jasně, dám čtyři hvězdy, protože mě to dostalo, i když se budu tvářit, že ne. Budu dělat machra, že jsem chladnej zmrd, co brečí maximálně u mrtvých koťat v řece nebo na vybouchnutý granát v ruce, ale tady to prostě prošlo skrz. Neřvu, že je to masterpiece, nechci to vidět znova a rozhodně si z toho nedám plakát nad postel – ale jestli film dokáže umlčet takového “drsoňe”, jako jsem já, tak asi něco dělá kurva správně. Teď si musím spravit náladu něčím strčeného v konečníku. Konečně se nemusím stydět že mám mezinoží kundu a začnu při masturbaci citovat Babičku od Božky.
85 % - 4/5
blackkocour (2026).
link na csfd - https://www.csfd.cz/uzivatel/740077-blackkocour/prehled/
