Přestože se první dvě herecké generace, které na české stříbrné plátno vstoupily po sametové revoluci, častokrát na place setkávají, jejich ´počátky byly v mnohém odlišné. První porevoluční generace, vesměs složená z „Husákových dětí“, byla specifická tím, že jejich filmové počátky jsou spojeny s uměleckými, nízkorozpočtovými a téměř nezávislými filmy. Z této rovnice jsou přirozeně vyjmuti Martin Dejdar nebo Jiří Langmajer, jejichž filmová dráha začala již před revolucí. Tak jen namátkou: Anna Geislerová získala první hlavní roli v depresivním thrilleru Requiem pro panenku (1991) jinak komerčního režiséra Filipa Renče a definitivně nejvíc ji proslavila nízkorozpočtová Jízda (1994) Jana Svěráka. Tatiana Vilhelmová (dnes Dyková) a Klára Issová společně debutovaly v komorním dramatu Indiánské léto (1995) Saši Gedeona, přičemž obě se v následujících letech objevily i v hlavních rolích vyloženě nezávislých filmů, Vilhelmová v Šeptej (1996) Davida Ondříčka a Issová v Anděl Exit (2000) Vladimíra Michálka. Jiří Macháček ještě předtím, než jen proslavili Samotáři (2000), vytvořil první větší roli ve dnes již polozapomenutém Mrtvém broukovi (1998), což byl jeden z vlny „chcípáckých filmů“. Pavla Lišku a Jana Budaře si pak dodnes většina diváků spojuje s jejich průlomovými rolemi postižených mladíků z Gedeonova Návratu idiota (1999) a Nudy v Brně (2003) Vladimíra Morávka, což byly sice medializované filmy, avšak do komerce měly daleko. Jako výjimka se může jevit Ivan Trojan, jehož ve 36 letech na stříbrné plátno katapultovali výše zmínění Ondříčkovi Samotáři, kteří byli diváckým megahitem, jakkoliv i přesto měli určitý nezávislý wibe, který z nich udělal kultovní záležitost. Trojan navíc svým pozdním vstupem do filmové branže (zatímco v té době byl již etablovaným divadelním hercem) inspiroval i mnoho svých generačně spřízněných kolegů, kteří se rovněž více proslavili až ve středním věku, mezi něž se řadí například Trojanův protihráč z Anděla páně (2005) Jiří Dvořák nebo většina jeho kolegů z Dejvického divadla.
Tady to všechno začalo. Teencom Rafťáci objevil hned několik budoucích hvězd a mezi nimi i Terezu.
Oproti tomu zástupci mladší mileniální generace měli vstup na stříbrné plátno diametrálně odlišný a jejich počátky jsou více spojovány s filmovou komercí. V polovině nultých let zaplavily česká kina teenagerské komedie, které se inspirovaly u amerických vzorů v čele s Prci, prci, prcičky (1999). Zatímco zástupci předchozí generace debutovali u různých režisérů, mileniálové měli společného objevitele Karla Janáka, který v roce 2004 debutoval s megahitem Snowboarďáci v hlavních rolích se dvěma talentovanými mladíky Vojtěchem Kotkem a Jiřím Mádlem, ze kterých se tak přes noc staly idoly mládeže. Zatímco Kotek měl již na kontě dobrodružný film Únos domů (2002), několik televizních filmů a v téže době se objevoval i v novácké Pojišťovně štěstí, Mádl byl úplný debutant. Jejich průlom znamenal zrod nové herecké generace, která však kvůli komerčnímu ladění teencomů musela oproti té předchozí více bojovat s předsudky a dokazovat, že nejsou rychlokvašky a že si uznání ve filmové branži zaslouží.
Zatímco ve Snowboarďácích byli Kotkovi s Mádlem partnerkami dvě xeiniálky Lucie Vondráčková a Barbora Seidlová a neherečka Martina Klírová, ve svém dalším teencomu Rafťáci (2006) vsadil Janák v obsazení raftu vedeného potrhlým instruktorem Bořkem (Oldřich Navrátil) na nové tváře, mezi nimiž byla celá řada pozdějších hvězd jako například Slovenka Andrea Kerestéšová (dnes Růžičková), Eliška Křenková, Veronika Kubařová (dnes Khek) a v neposlední řadě i tehdy sedmnáctiletá Tereza Voříšková, která ztvárnila rebelku Radku. Nebyla to její úplně první zkušenost před kamerou, jelikož v devíti letech se již objevila ve videoklipu k megahitu Medvídek od skupiny Lucie. Její mladší sestra Sára už za sebou měla výraznou roli sadistické Nikolky v černé komedii Jedna ruka netleská (2003) Davida Ondříčka a mihla se i v populárních Vratných lahvích (2007) Jana Svěráka (a z útlého dětství už měla rovněž na kontě jeden videoklip, konkrétně k baladě V princeznách od kapely Wanastowi Vjecy), na rozdíl od své sestry však u herectví nezůstala a věnuje se návrhářství, ilustrátorství a fotografování.
Přestože přidrzlá Radka byla vedlejší rolí, Terezino výrazné charisma a sex-appeal se už tehdy nedaly přehlédnout (mimo jiné nemohla chybět v Top 10 nejkrásnějších českých hereček všech dob). Ještě v témže roce se objevila i v Janákově dalším filmu, krimi komedii Ro(c)k podvraťáků, ve které se opět setkala s Mádlem a Kotkem, s nímž v té době tvořila pár. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat, konkrétně se jednalo o jednu z dcer Bolka Polívky v rodinné komedii Svatba na bitevním poli (2008) a středoškolačku Báru v sociálním dramatu Venkovský učitel (2008) Bohdana Slámy. O její skutečný průlom se však postaral režisér Tomáš Bařina, který Terezu obsadil po bok jejího pozdějšího partnera Kryštofa Hádka, jednoho z nejobsazovanějších herců z mezigenerace xeniálů, do hlavní ženské ve vinařské komedii Bobule (2008), přičemž moravská děvčica Klárka Michalicová, dcera vinaře Jarka Michalici (Václav Postránecký), a zejména scéna, ve které se polonahá koupe v řece, z ní udělala největší sexsymbol novodobé české kinematografie. V roce 2008 bylo doslova převoříškováno, kromě výše zmíněných filmů hrála i ve druhé řadě nováckého seriálu Místo v životě, v televizních filmech BrainStorm Jiřího Stracha a Kanadská noc Zdeňka Zelenky a v povídce DNA jako důkaz z cyklu Soukromé pasti.
Vinařská komedie Bobule Terezu vystřelila do první herecké ligy a stala se díky ní sexsymbolem.
Také následující rok 2009 byl pro Terezu bohatý na role. Hned v lednu šla do kin pohádka Peklo s princeznou Miloslava Šmídmajera, v níž společně s Jiřím Mádlem vytvořili velmi netradiční ústřední pár, nešikovného prince Jeronýma a odvážnou princeznu Anetu. Na podzim jsme ji mohli vidět v další pohádkové roli jako osiřelou šlechtičnu Janu, jíž hlavní hrdina Martin z Vamberka (David Prachař) přijal za svou, v dobrodružném filmu Ať žijí rytíři Karla Janáka, který byl následně uveden i jako seriál. Zhruba v téže době přišlo do kin i pokračování Bobulí nazvané 2Bobule a především pak hořká retro komedie Zemský ráj to napohled, ve kterém Tereza coby alter ego scénáristky Terezy Boučkové naplno všem pochybovačům dokázala, jaký obrovský herecký talent v ní dřímá a že není jen sexsymbolem, jakkoliv jednu svlékací scénu zde rovněž měla, avšak ta měla údajně reálný základ. „Dámské Pelíšky“ (tento titul se zrodil v recenzi Mirky Spáčilové na iDnes) byly mimochodem jedním ze tří filmů, v nichž Tereza hrála, které jsem před dvěma lety zařadil do Top 10 nedoceněných českých porevolučních filmů.
V desátých letech měla sice filmografii méně natřískanou než na konci nulek, avšak i přesto vytvořila několik velmi výrazných rolí. V animovaném dramatu Alois Nebel (2011) Tomáše Luňáka ztvárnila mladou sudetskou Němku Dorothe, která zemřela při odsunu v důsledku násilí místního starousedlíka, což se titulnímu hrdinovi (Miroslav Krobot) neustále vrací ve vzpomínkách. Kontroverzní thriller Všiváci (2014) Romana Kašparovského se řadí ke snímkům, v nichž jsme Terezu mohli vidět v rouše Evině, avšak její postava Róza Rohanová má coby katalyzátor vztahu rozkmotřených bratrů Richarda (Ondřej Vetchý) a Mikuláše (Jiří Langmajer) Rohanových mnohem větší hloubku než by se na první pohled mohlo zdát (přičemž je zde otevřené, kterého z nich je dcerou). Rok 2015 jí kromě vedlejších rolí v komediích Život je život a Padesátka přinesl i jednu hlavní roli, konkrétně v lehce nezávislém dramatu Laputa Jakuba Šmída, přičemž její Johanka, barmanka v kavárně Laputa (název podle létajícího ostrova z knihy Gulliverovy cesty), je podobenstvím dnešní mladé generace, která neví, co si počít s dospělostí a odpovědnosti. Přestože se jednalo o film pro kino osamělého diváka, má tento lehce zapadlý snímek coby generační výpověď potenciál zrání, čemuž Tereza svým barvitým herectvím dost výrazně napomohla.
Na stříbrném plátně se Tereza poprvé stala maminkou o dva roky dřív než v reálu. Jako maminka Součková v hořké komedii Po strništi bos Jana Svěráka byla však mimořádně přesvědčivá.
Přelomovou roli nabídl Tereze oscarový režisér Jan Svěrák v prequelu Obecné školy, který stejně jako knižní předloha jeho otce Zdeňka Svěráka nese název Po strništi bos (2017). Postava paní Součkové, kterou převzala po Libuši Šafránkové, byla její první maminkovskou rolí, a přestože se maminkou stala až o dva roky později, dokázala na plátno přenést mateřský cit k malému Edovi (Alois Grec) stejně jako asertivní vztah k výrazně staršímu manželovi Františkovi (Ondřej Vetchý), rebelství k přísnému tchánovi (Jan Tříska) a empatii k „zakázanému“ švagrovi Karlovi (Oldřich Kaiser). Málo se však ví, že Tereza tuto roli původně vůbec neměla hrát, jelikož původní maminkou Součkovou měla být Andrea Elsnerová.
O rok později následovala hořká komedie Chata na prodej Tomáše Pavlíčka, v níž Tereza již počtvrté hrála dceru Ivany Chýlkové, což sama v Show Jana Krause komentovala jako vtipný paradox vzhledem k jejich odlišné výšce. Bezejmenná a psychicky labilní dcera, která žije v Německu s bohatým Sebastianem (Michael Pitthan), s nímž však není šťastná, byla charakterově předskokanem Tereziny zatím životní role.
Na sklonku roku 2019 přišla do kin dost možná vůbec nejlepší komedie (respektive dramedie) dekády, Vlastníci Jiřího Havelky, kteří byli natočeni podle divadelní hry Společenství vlastníků, kterou pro divadelní soubor VOSTO5 napsal a režíroval rovněž Havelka, přičemž i film má divadelní formu. Tereza zde získala hlavní roli předsedkyně SVJ paní Zahrádkové, která je v panoptiku figurek ostatních vlastníků jedinou vícerozměrnou postavou, jelikož se idealisticky snaží o záchranu společného domu, přičemž její snahy sabotuje zejména bývalý předseda, zarytý komunista Miloš Kubát (Jiří Lábus), na druhou stranu je to však hysterka, která usurpuje svého submisivního manžela Zdeňka (Vojtěch Kotek), jemuž se nikdo nediví, když mu na konci bouchnou saze. Tereza v Zahrádkové předvedla širokou škálu hereckých technik, přičemž vrcholem jsou zejména její hysterické záchvaty, pročež byl její první Český lev na světě.
Vlastníci přinesli Tereze prvního Českého lva. S Vojtěchem Kotkem předvedli v rolích manželů Zahrádkových výbornou partnerskou chemii.
Totálním charakterovým kontrastem k Zahrádkové byla o rok později roztomilá hvězda Denička z pohádky O vánoční hvězdě, což však jen dokazuje Terezinu hereckou všestrannost. Ještě před televizní premiérou této štědrovečerní pohádky šel do kin třetí díl Bobulí nazvaný 3Bobule, kde si Tereza opět zopakovala Kláru Michalicovou. Po boku Jiřího Mádla se 12 let po Peklu s princeznou objevila v adaptaci knihy Dominika Landsmana Deníček moderního fotra (2021) v roli emancipované Nataši, která s Mádlovým hlavním hrdinou Dominikem neplánovaně otěhotní, avšak o dítě se kvůli její úspěšně rozjeté kariéře stará on. Kontroverze v řadách „korektnostní policie“ vyvolala obřím nahým plakátem (který však měl ve filmu svůj smysl) k poslednímu společnému filmu Zdeňka a Jana Svěráků Betlémské světlo (2022), v němž hrála lékárnici Vendulu ze Svěrákovy povídky Fotograf. Hned dvakrát si zahrála partnerku Jakuba Prachaře v komediích Buď chlap! (2023) a Franta mimozemšťan (2024). V současnosti je velmi očekávaná adaptace knihy Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky, která bude mít premiéru v červenci a podle traileru to vypadá, že by mohlo jít i o Terezinu životní roli, jíž překoná i Zahrádkovou z Vlastníků.
Terezu jsme mohli vidět i v několika seriálech. Nejrozsáhlejší z nich je Znamení koně, v němž její žokejka Klára Kalinová byla v první sérii (2011) vedlejší postavou a až ve druhé (2015) povýšila na hlavní. ´Další titulní rolí byla začínající novinářka Hedvika v minisérii Reportérka (2015) podle scénáře Josefa Klímy, jehož alter ego zde vytvořil Jiří Bartoška. Zapomenout nemůžeme ani na detektivní cyklus Detektivové od nejsvětější trojice složený z pěti minisérií, kde Tereza hrála vyšetřovatelku Kristýnu Horovou, přičemž se jednalo o jedinou její spolupráci s dvojicí Jan Hřebejk - Petr Jarchovský. Za zmínku stojí i komediální seriál Dabing Street (2018) Petra Zelenky, v němž ztvárnila koketní a lehkovážnou Ladu Bartošovou přezdívanou „Pichna“. Zatím posledním seriálovým počinem, ve kterém jsme Terezu mohli vidět, je kriminální minisérie Docent (2023) Jiřího Stracha, v němž coby problematická operativkyně Monika Fousová tvořila charakterový protiklad k titulnímu docentu Stehlíkovi (Ivan Trojan). V seriálové tvorbě Tereza dokonce překročila hranice, o čemž svědčí koprodukční Borgia (2011) a Pohřešovaný (2012).
Stane se notorička Michaela ze Zápisníku alkoholičky Terezinou životní rolí?
V divadle sice Terezu nevídáme tak často jako ve filmu, přesto má na kontě jedno kultovní představení - komorní drama Amerikánka, které již šest let uvádí na holešovické scéně Jatka78 soubor Heaven’s Gate a v němž Tereza společně s Eliškou Křenkovou předvádějí velmi niterný herecký koncert. V minulosti jsme ji také mohli vidět jako Hero v klasické Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic uváděnou ve smíchovském Švandově divadle, Julii v Romeovi a Julli na Shakespearovských slavnostech na Pražském hradě nebo Medu Mládkovou v životopisném představení Meda na Letní scéně Musea Kampa.
Je rovněž autorkou cestopisu DobroDruhům, ve kterém mapuje zážitky z cest, které absolvovala, přičemž v holešovickém kině Bio Oko pravidelně pořádá společně s manželem akrobatem Matyášem Rambou besedy zvané DobroDruhům - intuitivní cestopis, na kterých vypráví své zážitky z cest. Zároveň provozuje platformu Láska je, na které má eshop s udržitelným fair weare oblečením. Za Rambu se provdala v roce 2019 a mají spolu dvě děti, které před veřejností prezentují jako „Slunce“ a „Hvězdička“.
Jak jsem již naznačil na začátku, Terezin životní příběh je symptomatický pro celou mileniální hereckou generaci. Začínala jako hvězda teencomů a následně se díky prvním Bobulím stala sexsymbolem, který režiséři ve filmu rádi svlékali. Její oduševnělá tvář v kombinaci s neodolatelným chraplákem však již tehdy dávala tušit, že Tereza má mnohem na víc než být jen vlhkým snem chlapců a mužů. Počínaje Gábinou ze Zemského ráje to na pohled přes Johanku z Laputy, maminku Součkovou z Po strništi bos až po Zahrádkovou z Vlastníků, v těchto charakterově těžkých rolích vždy jednoznačně dokazovala, že je jedním z největších generačních talentů. Můžeme se proto již teď těšit na její Michaelu ze Zápisníku alkoholičky, jelikož mám tušení, že její výkon bude bomba, která jí vynese již druhého Českého lva.
Tereze přeji k jejím pětatřicetinám spoustu dalších silných hereckých rolí, kterými nám vytře zrak. A kromě toho i vše nejlepší v osobním životě, protože její rodinné štstí je důkazem, že LÁSKA JE.
Tento článek vychází zároveň na i na blogu DJ Vlado’s World.
Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Instinkt; Foto: Falcon, Bioscop, ABC, Česká televize, Cinemart, Bontonfilm
