Občan X (Citizen X) 1995

Televizní fil­my nemu­sí být a pri­o­ri špat­né a nemu­sí z nich hned nut­ně „kou­kat“ laci­ný roz­po­čet s nekva­lit­ní kame­rou v zádech. Důkazem toho by mohl být ame­ric­ký sní­mek z pro­duk­ce HBO Občan X.
Sovětský svaz počát­kem osm­de­sá­tých let, v lese neda­le­ko Rostova se najde 8 mrtvých lid­ských těl v růz­ném stá­diu roz­kla­du. Do řeše­ní pří­pa­du se niko­mu moc nechce, neboť v sovět­ském Rusku je to věc znač­ně ože­ha­vá, odpo­věd­ní lidé pro­hla­šu­jí, že v soci­a­lis­tic­ké zemi nemů­že dochá­zet k exis­ten­ci tako­vých delikvan­tů, jako jsou tře­ba séri­o­ví vra­zi. Případu se tak ují­má pro­fe­sí původ­ně pato­log Burakov (Stephen Rea), kte­rý krom sou­bo­je s maso­vým vra­hem musí pod­stu­po­vat čet­né půtky i se zkost­na­tě­lým byro­kra­tic­kým sys­té­mem země.
Při pře­čte­ní základ­ní záplat­ky díla by se moh­lo zdát, že se jed­ná o film, kte­rý nikterak výraz­ně nevy­bo­ču­je z řady sním­ků, jež se zabý­va­jí pro­ble­ma­ti­kou séri­o­vých vra­hů a je jich jako hub po deš­ti. Občan X je ale jiný, tou jina­kos­tí jsou zejmé­na skvě­lí her­ci a rela­tiv­ně věro­hod­né pro­stře­dí, neboť - ačko­liv byl sní­mek natá­čen v Maďarsku, tak se do sovět­ských reá­lií tre­fil pod­le mého sou­du cel­kem solid­ně (až na nad­pis psy­cho­lo­gic­ké stu­die, kte­rý je bůhví­proč vyve­den v ang­lič­ti­ně). Zároveň urči­tý nástin nepruž­né­ho sys­té­mu, kte­rý radě­ji nechá­vá ven­ku pobí­hat maso­vé­ho vra­ha, než aby při­pus­til, že „sou­dru­zi někde udě­la­li chy­bu“ je vel­mi zají­ma­vý. Otázkou samo­zřej­mě zůstá­vá do jaké míry je film v tom­to ohle­du věr­ný sku­teč­ným udá­los­te, na jejichž zákla­dě byl nato­čen. Osobnost samot­né­ho vra­ha Čikatila (zná­mé­ho i pod ozna­če­ním „ros­tov­ský řez­ník“) se pod­le mně zná­mých infor­ma­cí poda­ři­lo zre­kon­stru­o­vat vel­mi dob­ře, lví podíl na tom měl i herec Jeffrey DeMunn. Vůbec her­ci jsou sil­nou devi­zou fil­mu Občan X, krom výše jme­no­va­ných se tu obje­ví i Max von Sydow a Donald Sutherland, kte­ré­mu ta sovět­ská uni­for­ma sed­la náram­ně.
S ame­ric­ký­mi fil­my, kte­ré se ode­hrá­va­jí v sovět­ském sva­zu mám osob­ně doce­la čas­to potíž, jde zejmé­na o her­ce a pro­stře­dí, kte­ré pros­tě a jed­no­du­še není věro­hod­né. Takový pocit jsem ale u fil­mu Občan X roz­hod­ně neměl.