(zatím nehodnoceno)
Loading...„Když jsem byla dítě, moje planeta Krypton byla zničena…“
Kara Zor – El
Jakou cestou se vydal seriál věnovaný Supermanově sestřence?
Superman a Batman jsou pravděpodobně nejčastěji zpracovávanými komiksovými postavami. A tehdy, když je náhodou jednoho nebo druhého nahaněče padouchů příliš, přichází ke slovu tu syn, tu věrný pomocník…nebo sestřenka.
Superdívka tu už kdysi byla, ale celkem nic moc nenabídla. Bylo to v dobách, kdy chlápka s eskem na hrudi bylo trochu moc a dámská varianta byla jen nošením zombíků do Nekropolis. Je ale možné v takovém rozestavení přijít s něčím, co se chytne samo o sobě?
Ano, je…ale musíte mít dobré načasování
90. léta a Střední Evropa
90. léta patřila v naší televizi zásobě seriálů, které se staly kultem prakticky bez ohledu na jejich objektivní kvalitu. Nebyly to rozhodně zázraky. Byla to totální béčka. Ale byla to čistá béčka, která vyšší ambice neměla a na nic si nehrála. Do téhle generace patří pojmy jako Odpadlík, Vražedné pobřeží, Brutální Nikita, Pevnost Boyard…a Superman. Respektive, abychom byli věrni názvům, tak Lois & Clarke: The New Adventures of Superman.
Od té doby se Muž z oceli na podstatnou dobu odmlčel, jakoby se vydal někam do hlubin vesmíru vyřídit něco neodkladného.
Pak přišla novodobá posedlost stinnou stránkou hrdinů, která si vyhrála s Temným rytířem a pak učinila i z Muže z oceli něco mezi hrdinskou akcí a existenčním dramatem. Ano, ten přístup fungoval, ale už je ho tu taky možná trochu moc.
Když vám pod červeným pláštěm zasvítí slunce a problesknou dlouhé vlasy…
A právě do této chvíle se trefila Supergirl v podání Melissy Benoist, která poprvé od seriálového dospělého Kal-Ela prozářila National City klasickým modrým trikotem a červeným erbem.
Ne, ten seriál na to nejde nijak zvlášť nově. Servíruje teen akci, teen přístup a rozestavuje všechny klasické figurky – silně praktického vědce, mediální firmu, několik přátel znalých totožnosti Supergirl a dostatek nevyslovených tajemství spolu s fungujícím zdrojem padouchů. A tento klasický koncept provádí právě v duchu starších seriálových kousků, které byly béčkem, ale svědomitě provedeným a dobře odvedeným béčkem, které nic nepředstíralo a netvářilo se, že chce rozlousknout nějaký závažný problém.
Supergirl navíc rozšiřuje univerzum o příbuzné z Kryptonu, další vesmírné rasy a vyhýbá se také částečně skrývání totožnosti, takže základní tým důvěrníků znalých ochránkyně města se utváří už během prvních epizod. Samozřejmě nějaké ty skrývačky zůstávají, ale série si zatím ušetřila skrývačky přehrávající do trapnosti.
Superman sám je přítomen jako symbol a náznak v pozadí, který občas dodá odvahy, na konci dílu svou sestřenku pochválí a je tak lehkým ochranným elementem, u kterého si divák může říkat, co asi podnikne příště a jestli bude jeho aktivita znatelnější.
Celkově si ovšem jeho příbuzná vystačí sama. Nábojů na zápletky má ještě dost, tak snad udrží příjemnou atmosféru a ten správný poctivě béčkový drive, který je rozhodně vítán.
Nejnovější komentáře