Air Force One

Copak s Indianou Jonesem, když se dostaví kmetský věk? Stane se prezidentem Spojených států.

Američané se potřebují aspoň jednou do roka prostřednictvím filmové tvorby ujistit, že kdyby se něco semlelo, Amerika by vyhrála a ze všeho nejvíc by to hajzlíkům nandal sám prezident, nejlépe s přehledem přitom obsluhuje nejmodernější bojovou techniku. V roce 1997 patriotický deficit ukojil Independence Day, letos jsme se dočkali prezidenta umírněnějšího a v krapet realističtějším příběhu, ovšem v hlavní roli.

Amerika musí vyhrát pochopitelně nad někým, odporní agresivní emzáci už tu byli, na vybranou máme: zlí jihoameričtí drogoví baroni (bane, to je okoukané), pitvorní retrospektivní nacisté (kuš, tohle má být moderní film), nábožensky fanatičtí Arabové (oj, lechtivé téma, Izrael by nemusel vyjít v pěkném světle, kromě toho i parodie směřované na Blízký východ jsou pořádně omleté); hmm… sovětské impérium se nám zhroutilo, v Moskvě sedí kamarádi, ale mají potíže — hurá, podpoříme novou ruskou demokracii a máme film o neposlušných atomových vyděračích z bývalé Kazašské sovětské socialistické republiky.

	James Marshall, president USA

	Generál Radek, povstalec

James Marshall (Harrison Ford) je ztělesněním snu o americkém prezidentovi. Muž navenek i vevnitř veskrze morální, spravedlivý, hluboce humánní, planoucí rozhořčeným hněvem nad spáchanými zločiny v území postiženém vzbouřenci, milující nade vše svou rodinu, stavící boj proti zlu a za každý lidský život nad státní zájmy, protokol i profesionální povinnosti… by podle mého názoru býval měl šanci ve volebním boji asi jako houmlesák.
Navíc ve vynikající fyzické a duševní kondici, briliantního úsudku, technicky neobyčejně zručný a schopný improvizace, perfektní střelec a zápasník, pilot mazák…

Už víte, co myslím? Národ země, kterou rád nazývá Land of the Free (země svobody) a Home of the Brave (domov chrabrých), dvakrát s takovým snem před očima šel volit Billa Clintona, jenž se proslavil v podstatě hlavně aférou se zpronevěrou z doby, kdy guvernéroval v Arkansasu.
Naříkal bych více (a k věci, tedy Air Force One), ale už i tak jsem těm, kdo film chtějí vidět, pověděl až moc.

	Terorista Koršunov

	Viceprezidentka Bennettová

Tedy zpět k zápletce. Prezident spolu se ženou Grace (Wendy Crewson), dcerou Alice (Liesel Matthews) a obvyklou suitou letí na palubě speciálně modifikovaného Boeingu 747 Air Force One přes Evropu zpět domů z Moskvy, kde byl překvapil celý svět včetně svých poradců hlubokým odsouzením terorismu a závazkem neslevit ani o píď. Nepřipravený projev přednesl na banketu oslavujícím uvěznění vzbouřeneckého generála Radka (Jurgen Prochnow), který v Kazachstánu harašil ukořistěnými atomovými zbraněmi.

Na palubě AF1 je i šest ruských novinářů, ze kterých se vyklubou generálu Radkovi sloužící teroristé, jimž se vzápětí podaří nejhlídanějšího letadla na světě se zmocnit a postavit první rodinu USA před hlavně svých zbraní. Nepočítali ovšem s tím, že president Marshall, místo aby se jako správný politik na místě kataklyzmaticky podělal, si vzpomene na svůj vojenský výcvik a způsobí slizkým násilníkům nečekané potíže.

	President se jen tak nedá

	Teroristé čekají na odpověď z Bílého domu

V Bílém domě je vicepresidentka Bennettová (Glenn Close) náhle nucena vyjednávat o propuštění generála Radka, což by podle filmu znamenalo okamžitý konec demokracie v Rusku. Choulostivé situace presidenta Marshalla hodlá ovšem podle možností využít i poradce pro národní bezpečnost Walther Dean (Dean Stockwell) k posílení své kariéry a postavení.
Teroristé bez zaváhání splňují své výhružky o pravidelných popravách rukojmí na palubě letadla, dokud každý jejich požadavek nebude okamžitě plněn. Nejvyšší místa USA se tak dostávají do těžkého dilema: zda obětovat několi desítek lidí, ovšem včetně presidenta a jeho rodiny, a dodržet tak politiku nepřistupování na požadavky teroristů, či s takové politiky slevit a doufat, že uspokojení násilníci zanechají vraždění.

	První rodina USA

	Dusno v Bílém domě

Třebaže se celý film Air Force One točí kolem Harrisona Forda, za zmínku stojí vynikající herecké výkony velmi věrohodných teroristů, zejména pak jejich vůdce Koršunova (Gary Oldman). Prezidentova dcera Alice je předváděna velmi statečná a neochvějná, naštěstí přesvědčivě, sic nepravděpodobně — reálné dítě by bylo nejspíš rozmazlenou fňuknou.

Na otázku, zdali Air Force One stojí za shlédnutí, odpovídám jednoznačně ano. Předpokládám, že spolknete poněkud tužší kližku amerického hurápatriotismu, podporovanou místy dost nemožnou pochodovou hudbou. Zbytek je velmi povedený, technicky poutavý, dějově vyvážený akční příběh. Napětí a dějové zvraty vás budou bavit až do efektního konce.

Hodnocení: DOCELA DOBRÉ

 

HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ

• Armáda a hlavně letectvo Ruska jakoby neexistovaly. Ohroženému letadlu se nedostane žádné ruské asistence.
• V jednu chvíli je AF1 u Moskvy, paxe chvíli letí, pak je zmatek, a pak je všechno najednou u Ramsteinu v Německu. Slovensko ani Česká republika se svým letectvem, řízením vzdušného provozu atd. prostě neexistují.
  Typický příklad, jak vidí průměrný Američan (a průměrná americká mapa zobrazuje) Evropu: na východ od Německa je — dlouho nic — a pak Rusko.
• Pozemní manévry v Ramsteinu jsou hodny nanejvýš plastikových modelů, z nichž beztak sestávají.
• President (nikoli však teroristé) užívá kouzelného samopalu, jemuž netřeba nových zásobníků.
• Že by Bílý dům neměl tajné telefonní číslo pro případ naléhavých nouzových spojení?
• Při padákovém seskoku z otevřené rampy 5 km nad zemí spolu osoby normálně rozmlouvají, žádná turbulence … dokud náhle děj nežádá prudkou změnu a všechny bere vítr a ďas.
• Všimněte si, nad územím jakých států by musela být pomocná americká letadla, kterými se film hemží.
• Nechat lidi skákat s padákem je chvíli dobrý trik, a pak to najednou nikoho nenapadne.
• Kdybych chtěl sestřelit 747, trefoval bych se do motorů, do křídel, nebo do středu trupu, kde jsou nádrže s palivem (viz havárie letu TWA 800).

---

Photos © Columbia Pictures

---

---