Upíři: Návrat - Vampires: The Turning

Jednou se to musí stát kaž­dé­mu, kdo navště­vu­je video­půj­čov­ny. Všechny hity už jste vidě­li, nové zatím nepři­šly, tak co teď? Začnete si pro­hlí­žet oba­ly a hle­dat ten, kte­rý vás zaujme. V pod­sta­tě ani nemu­sí­te vědět, kdo to nato­čil, kdo tam hra­je nebo co je to za žánr, sta­čí jen, aby byl na pře­ba­lu zají­ma­vý obrá­zek. Sice vás může vydě­sit, že v názvu fil­mu by se moh­la obje­vit čís­lov­ka 2 nebo vyš­ší a vy jste žád­ný z před­cho­zích dílů nevi­dě­li, ale troš­ku nelo­gic­ky se uklid­ní­te tím, že pokud by to stá­lo za to, půj­čí­te si poz­dě­ji minu­lé fil­my. I když sil­ně pochy­bu­je­te, že ve zdra­ví pře­ži­je­te ten, kte­rý si nese­te k pul­tu.Když jsem bral do rukou Upíři: Návrat, pře­mýš­lel jsem, jest­li půjde o pokra­čo­vá­ní Upírů od Johna Carpentera. Přece jen, sko­ro v kaž­dém tře­tím fil­mu už se vam­pý­ři pro­há­ně­jí a sají o sto šest. Jsou teď v kur­zu, tak je doce­la pro­blém se v situ­a­ci kolem nich zori­en­to­vat. Nakonec se mi poda­ři­lo zjis­tit, že jde sku­teč­ně o posled­ní díl tri­lo­gie, kte­rou odstar­to­val Carpenter ne zrov­na revo­luč­ním, ale přes­to sluš­ným fil­mem Upíři. Pokračování nes­lo název Upíři 2: Nemrtví. Režii si vzal na sta­rost Tommy Lee Wallace a hlav­ní hvězdou se mís­to Jamese Wooda stal Jon Bon Jovi. Ani to ale nedo­ká­za­lo zvrá­tit nepří­jem­ný osud zastr­če­ní Upírů 2 do těch nej­za­prá­še­něj­ších polic ve video­půj­čov­nách. Upíři: Návrat se také nedo­sta­li do regá­lů s nápi­sem „Kinohity“ (mož­ná to bude tím, že v kině ani nebě­že­li:)), ale ve srov­ná­ní s ostat­ní­mi titu­ly urče­ný­mi pří­mo pro video pat­ří k tomu lep­ší­mu.

Hodně ome­ze­ný roz­po­čet samo­zřej­mě neu­mož­nil při­zvat si k natá­če­ní něko­ho zná­měj­ší­ho, ale pár pově­do­mých obli­čejů uvi­dí­te. Ať už je to Meredith Monroe (Dawsonův svět) nebo Roger Yuan (Tenkrát na výcho­dě). Známý by vám mohl být i Patrick Bauchau (Cela). Nejde o žád­né hvězdy prv­ní veli­kos­ti, ale urči­té reno­mé mají. Hlavní role ale při­padly dvě­ma téměř nezná­mým lidem, a to Stephanie Chao a Colinu Egglesfieldovi. Oba už se v tele­vi­zi nebo v kině mih­li, ale zatím na svou vel­kou pří­le­ži­tost čeka­li. Upíři: Návrat jí sice nebu­dou, ale také nepů­jde o zápi­sek v jejich fil­mo­gra­fii, kte­rý budou před reži­sé­ry zakrý­vat rukou. Upíři: Návrat jsou sice „béč­ko“, ale sluš­ně kou­ka­tel­né „béč­ko“.

Dokonce ani pří­běh není tak hroz­ný, jak by se dalo u tře­tí­ho dílu nepří­liš úspěš­né série čekat. Návaznost na před­cho­zí fil­my je mini­mál­ní, ale ono je to vcel­ku jed­no. Hlavní hrdi­na Connor (Colin Egglesfield) se se svou pří­tel­ky­ní Amandou (Meredith Monroe) vydá­vá na dovo­le­nou do Thajska. Jenže po men­ší hád­ce dív­ka ute­če a je napa­de­na upí­rem Niranem (Dom Hetrakul) a odve­ze­na. Connor se s jed­ním z jeho při­slu­ho­va­čů střet­ne, ale i přes zna­los­ti muay-thai má na mále. Zachrání ho Kiko (Roger Yuan). A od této chví­le se Connor stá­le hlou­bě­ji pro­pa­dá do kon­flik­tu mezi dvě­ma frak­ce­mi upí­rů, jed­né vede­né krás­nou Sang (Stephanie Chao) a dru­hou v podru­čí Nirana. Hladinu ješ­tě zče­ří lov­ci vam­pý­rů v čele s Rainesem (Patrick Bauchau).

Za vším sto­jí sta­ro­vě­ká legen­da a samo­zřej­mě lás­ka. Stejně tak jako nyní. Connor udě­lá coko­liv, aby zachrá­nil svou milo­va­nou. Opravdu coko­liv. Uvidíte sami.

Colin Egglesfield byla dob­rá vol­ba. Sice pochy­bu­ji, že bude aspi­ro­vat na Oskara, ale není tak dře­vě­ný a str­nu­lý jako vět­ši­na mla­dých hvěz­di­ček podob­ných fil­mů. Navíc, kro­mě cha­risma­tu mu akč­ní scé­ny jdou jed­na radost. Právě sou­bo­je jsou důvo­dem, proč neli­to­vat výpůjč­né­ho. Jsou sviž­né a cho­re­o­gra­fic­ky na úrov­ni. Dokonce ani závěs­ných lan není pou­ží­vá­no tak čas­to, jak bych čekal (i když, pokud by se vyne­cha­la úpl­ně, také by to neva­di­lo). Střety, ve kte­rých se zrov­na upí­ři nevzná­še­jí pět met­rů ve vzdu­chu, jsou sym­pa­tic­ky reál­né a evo­ku­jí zápa­sy v thaj­ském boxu s pří­dav­kem troš­ky bojo­vé akro­ba­cie. Colin Egglesfield zvlá­dá akč­ní scé­ny dob­ře a kope jed­na radost. Proto je závě­reč­ná bit­ka upí­rů s upí­ry i s jejich lov­ci pře­kva­pi­vě ste­ril­ní. Oproti tomu, co nám bylo nabíd­nu­to v před­cho­zích minu­tách jde o doce­la sla­bý odvar.

Jestliže bych měl k něče­mu sku­teč­ně vel­ké výhra­dy, pak je to k situ­a­cím, kdy se reži­sér sna­ží navo­dit mra­zi­vou atmo­sfé­ru. Upřímně, něko­lik minut bez­cíl­né­ho blou­dě­ní v potem­ně­lých chod­bách nefun­gu­je tak, jak by mělo, a pokud by ten­to­krát zapra­co­val stři­hač, nikdo by asi nebyl pro­ti. Speciálních efek­tů je jen mini­mál­ní množ­ství a vypa­da­jí, jak to říct, lev­ně. Některé nejsou tak špat­né, ale vět­ši­na spí­še ano.

I tak jsem ale pří­jem­ně pře­kva­pe­ný. Jako akč­ní odpo­čin­ko­vá podí­va­ná s náde­chem mysti­ky fun­gu­je film sluš­ně a sym­pa­tic­ké obsa­ze­ní cel­ko­vý dojem, ješ­tě zlep­šu­je.