V Oppenheimerovi vystupuje také česká vědkyně, která pracovala na projektu Manhattan

Foto: Lilli Hornigová v Los Alamos prostřednictvím federální vlády Spojených států.

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

V novém fil­mu Christophera Nolana Oppenheimer, z něhož vám spad­ne čelist, se kro­mě titul­ní posta­vy obje­ví i nej­zná­měj­ší věd­ci 20. sto­le­tí, jako napří­klad Albert Einstein, Niels Bohr, Werner Heisenberg, Kurt Gödel a Richard Feynman. Zahrnuje však (byť krát­ce) i jed­no­ho, jehož jmé­no není tak zná­mé:

V Oppenheimerovi Hornigovou ztvár­ni­la Olivia Thirlby (Goliáš, Dredd). Zpočátku ji vidí­me v roli písař­ky v Los Alamos, při­čemž titul­ní posta­va Cilliana Murphyho vysvět­lu­je, že je snaz­ší dát man­žel­kám věd­ců, kte­ří již zís­ka­li bez­peč­nost­ní pro­věr­ku, ved­lej­ší prá­ci na pro­jek­tu Manhattan, než nabí­rat lidi zven­čí. Později se však Thirlbyho Hornigová aktiv­ně­ji zapo­jí do vývo­je jader­né bom­by.

Lilli Hornigová byla sku­teč­ně man­žel­kou věd­ce naver­bo­va­né­ho k prá­ci na pro­jek­tu Manhattan, che­mi­ka a odbor­ní­ka na výbuš­ni­ny Donalda Horniga, kte­ré­ho ve fil­mu ztvár­nil David Rysdahl. Jak je zob­ra­ze­no ve fil­mu Oppenheimer, bylo jí nabíd­nu­to mís­to písař­ky, než byly roz­po­zná­ny její vědec­ké schop­nos­ti a zača­la pra­co­vat ve sku­pi­ně zkou­ma­jí­cí che­mii plu­to­nia.

Hornigová se naro­di­la jako Lilli Schwenková v Ústí nad Labem, asi 65 kilo­me­t­rů sever­ně od Prahy, v roce 1921 rodi­čům němec­ké­ho půvo­du židov­ské­ho půvo­du. Rodina se v roce 1929 pře­stě­ho­va­la do Berlína, ale o něko­lik let poz­dě­ji uprch­la ze země do Ameriky, aby unik­la nacis­tic­ké­mu pro­ná­sle­do­vá­ní.

„Narodil jsem se v dneš­ní České repub­li­ce; v malém měs­teč­ku asi - prav­dě­po­dob­ně asi pade­sát kilo­me­t­rů sever­ně a mír­ně východ­ně od Prahy, a žil jsem tam do svých osmi let,“ řek­la Hornig v roz­ho­vo­ru pro nada­ci Atomic Heritage Foundation v roce 2011. „Můj otec byl vědec. Byl che­mik a pra­co­val v tam­ní vel­ké továr­ně na bar­vi­va.“ Barviva byla ve dva­cá­tých letech ješ­tě vel­kým byz­ny­sem.

„Otec mě občas, vel­mi občas, v nedě­li vzal do své labo­ra­to­ře a já jsem milo­va­la všech­no to sklo a on mi dal něja­ké mik­ro­sklo do mého domeč­ku pro panen­ky. Vždycky jsem před­po­klá­dal, že budu - no, oni před­po­klá­da­li - mys­lím, že budu buď che­mik, nebo lékař. A já jsem teh­dy byla tro­chu hákli­vá, tak­že jsem si vybra­la che­mii. Byl jsem na to dost roz­hod­nu­tý.“

Ve Spojených stá­tech Hornig zís­kal baka­lář­ský titul na Bryn Mawr College a dok­to­rát na Harvardu. Mezitím se pro­vda­la za Donalda Horniga a man­že­lé spo­lu měli čty­ři děti. Když její­ho man­že­la zís­kal k prá­ci v Los Alamos George Kistiakowsky, kte­ré­ho ve fil­mu Oppenheimer ztvár­nil Trond Fausa, zepta­la se, co tam bude dělat.

„Ach, hle­dá­me lidi po celé zemi - kaž­dý, kdo má magis­ter­ský titul z che­mie, zejmé­na z Harvardu, bude více než vítán,“ řekl Kistiakowsky man­že­lům, jak vyprá­vě­la Hornigová v roce 2011.

„Don šel samo­zřej­mě rov­nou do prá­ce a já do per­so­nál­ní­ho oddě­le­ní,“ řek­la Hornigová. „A prv­ní otáz­ka zně­la: „Jak rych­le umí­te psát na stro­ji? A já odpo­vě­děl: „Nepíšu na stro­ji“.“

„Za tři dny jsem dostal prá­ci na che­mic­kém oddě­le­ní, kde jsem dělal tak­zva­ný „základ­ní mok­rý výzkum“, což zahr­no­va­lo prá­ci s plu­to­ni­em, určo­vá­ní roz­pust­nos­ti růz­ných solí plu­to­nia,“ vzpo­mí­na­la Hornig. „V té době se o che­mii plu­to­nia v pod­sta­tě nic nevě­dě­lo.“

Po měsí­cích výzku­mu plu­to­nia se zjis­ti­lo, že plutonium-240, kte­ré sku­pi­na zkou­ma­la, je aktiv­něj­ší než plutonium-239, a ženám bylo zaká­zá­no se výzku­mu účast­nit kvů­li oba­vám, že by moh­lo dojít k poško­ze­ní repro­duk­ce.

„Trochu jsem si na to stě­žo­va­la a oni se zřej­mě obá­va­li poško­ze­ní repro­duk­ce,“ pozna­me­na­la Hornig. „Snažila jsem se jem­ně pou­ká­zat na to, že [muži] mohou být náchyl­něj­ší než já; to se moc nepo­ved­lo. Ale asi jsem s tako­vý­mi věc­mi neu­mě­la moc dob­ře zachá­zet.“

Hornig nako­nec skon­či­la u vývo­je vyso­ce výbuš­ných čoček až do úspěš­né­ho tes­tu Trinity. Během prá­ce na pro­jek­tu Manhattan pode­psa­la spo­lu s dal­ší­mi věd­ci peti­ci, jak ji viděl Oppenheimer, kte­rá vyzý­va­la, aby prv­ní bom­ba neby­la pou­ži­ta jako zbraň, ale aby byla demon­stra­tiv­ně odpá­le­na na neo­byd­le­ném ost­ro­vě.

Později v živo­tě se Hornigová sta­la pro­fe­sor­kou che­mie na Brownově uni­ver­zi­tě a ved­la kated­ru che­mie na Trinity College. Byla také zaklá­da­jí­cí ředi­tel­kou orga­ni­za­ce HERS (Higher Education Resource Services), kte­rá pod­po­ro­va­la výzkum rov­nos­ti žen a mužů a pro­gra­my pro vede­ní žen, a před­sed­ky­ní výzku­mu ve Výboru pro rov­no­práv­nost žen na Harvardu.

Hornigová zemře­la ve věku 96 let 17. lis­to­pa­du 2017 ve svém domě v Providence na Rhode Islandu.

Oppenheimer se nyní hra­je v kinech po celé Praze. Mezi pro­jek­ce­mi je i jedi­ná 70mm kopie IMAX v EU v Cinema City Flora.

Pictured at top: Lilli Hornig’s Los Alamos ID via the Federal Government of the United States.

Source