Vaterland, lovecký deník

Blíže neu­r­če­né mís­to, v blí­že neu­r­če­ném čase, skrý­vá hned něko­lik tajem­ství točí­cích se kolem lovu kostrou­nů. Že jste o ničem tako­vém nikdy dří­ve nesly­še­li? Hlavní posta­vy v tom­to fil­mu mají také jen útrž­ky infor­ma­cí a o to víc je láká ten­to lov usku­teč­nit.

Bývalá čes­ká aris­to­kra­tic­ká rodi­na, žijí­cí v emi­gra­ci ve Švýcarsku, se vra­cí na své rod­né síd­lo v Čechách, kde na ně čeká major­do­mus jejich dědeč­ka se svým synem. Ten se o ně sice sta­rá jako o jejich před­ka, kte­ré­mu věr­ně slou­žil, ale gene­rač­ní roz­díl je pří­či­nou toho, že již nelze původ­ní vzta­hy obno­vit. O to však našim dob­ro­dru­hům až tak nejde. Do Čech je táh­ne něco doce­la jiné­ho. Ve sta­rých věcech po dědo­vi totiž obje­vi­li návod na lov kostrou­nů, kte­ří zde v horách žijí. Mají návod, dědeč­kův zápis­ník a dokon­ce i původ­ní náči­ní na jejich lov. Problém však je, že nikdo z nich přes­ně neví, co jsou vlast­ně kostrouni zač, ani jak k jejich lovu náči­ní pou­žít.

Film má vel­mi poma­lý roz­jezd. První část popi­su­je pří­jezd kaž­dé­ho čle­na rodi­ny zvlášť a dohro­ma­dy se v ní nic zvlášt­ní­ho neo­de­hra­je. A jeli­kož i po pří­jez­du se děj roz­jíž­dí vel­mi pozvol­na, mohl by být úvod krat­ší. Po pří­jez­du do rod­né­ho kra­je násle­du­je něko­lik klid­ných, ale zají­ma­vých scén (u veče­ře a v míst­ním klu­bu), ve kte­rých se tu a tam obje­ví něja­ká naráž­ka na kostrou­ny. Všechny tato pro­ble­ma­ti­ka vel­mi zají­má, ale jeli­kož major­do­ma až tak moc nezna­jí, netrou­fa­jí si na toto téma zavést roz­ho­vor. Jelikož ani on neje­ví pří­liš zájem o kostrou­nech mlu­vit, tajem­ství se pozvol­na stup­ňu­je.

Protože celé tajem­no Vaterlandu je zalo­že­no na tom, že netu­ší­te, co to kostrouni jsou, roz­ho­dl jsem se to tady pří­mo nero­ze­bí­rat, abych vám nepo­ka­zil záži­tek z fil­mu. Bohužel ne všech­ny fil­mo­vé maga­zí­ny zau­ja­ly stej­ný postoj a napl­no to v recen­zi vyžva­ni­ly. Pokud ale mou radit, nepá­t­rej­te po kostrou­nech, dokud film neu­vi­dí­te.

Vaterland dosta­ne spád tepr­ve při samot­né lovec­ké výpra­vě za kostrou­ny. Čtveřice lov­ců, dopro­vá­ze­na por­tu­gal­sky hovo­ří­cí­mi domo­rod­ci, kostrou­ny nalez­ne a něko­lik jich ulo­ví. Kostrouni se ovšem nelo­ví na jíd­lo, tak­že se neza­bí­je­jí. Přesný účel lovu není pří­mo objas­něn. Když je ovšem chtě­jí pro­pus­tit na svo­bo­du, zjis­tí, že to jeden kostroun, bohu­žel, nepře­žil. Zdánlivě nepod­stat­ný inci­dent v kom­bi­na­ci s hrůz­ným tajem­stvím, kte­ré vydá freska ve skle­pě jejich síd­la (dob­ře si ji pro­hléd­ně­te a pře­mýš­lej­te o ní), zce­la změ­ní osu­dy našich lov­ců.

Jak to celé zhod­no­tit? Vaterland je ten druh fil­mu, kte­rý divá­ka nato­lik upou­tá­vá postup­ným odha­lo­vá­ním neob­vyk­lé­ho tajem­ství, že je vlast­ně jed­no, že se v něm toho až tak moc neo­de­hra­je. Pokud jste ten typ divá­ka, kte­rý toto hle­dá (já ano), bude se vám to líbit. Rozhodně se jed­ná o jedi­neč­ný sní­mek, kte­rý by se dal jen tež­ko k něče­mu při­rov­nat.

O filmu:

ČR, 2004, 100 min
Scénář a režie: David Jařab
V hlav­ních rolích: Karel Roden, Petr Forman, František Řehák, Vasil Fridrich, Dana Poláková, Marek Daniel, Roman Zach, José Calvalho Pacheco de Figueiredo, Júlio Martín da Fonesca, Oyunchimeg Adiya
Oficiální web: Vaterland, lovec­ký deník