Willy’s Wonderland

Před pár lety byla jed­ním z nej­vět­ších her­ních feno­mé­nů horo­ro­vá série Five Nights at Freddy’s. S její fil­mo­vou adap­ta­cí o kte­ré se od té doby mlu­vi­lo to ovšem nevy­pa­dá zatím pří­liš růžo­vě. I když by se měla začít natá­čet letos na jaře, obdob­né­mu téma­tu se roz­ho­dl věno­vat jiný tvůr­ce. A i když se nemů­že spo­leh­nout na zave­de­nou znač­ku, poda­ři­lo se mu do hlav­ní role sehnat Nicolase Cage. Jak se poved­la tahle poně­kud ori­gi­nál­ní podí­va­ná, kte­rá svo­ji inspi­ra­cí her­ním feno­mé­nem roz­hod­ně neskrý­vá? Zrodil se prv­ní zají­ma­vý kus letoš­ní­ho roku nebo jen dal­ší břeč­ka na sezna­mu vel­kých fil­mo­vých otaz­ní­ků toho­to popu­lár­ní­ho her­ce?

Tichý cizi­nec (Nicolas Cage) pro­jíž­dě­jí­cí ven­ko­vem v Nevadě nara­zí na jeden z poli­cej­ních pásů míst­ní šeri­f­ky, díky němuž se jeho auto sta­ne nepo­jízd­né. Díky absen­ci hoto­vos­ti však nemá jak za opra­vu auto­mo­bi­lu zapla­tit a tak sou­hla­sí s nabíd­kou si svůj dluh přes noc odpra­co­vat v neda­le­ké uza­vře­né rodin­né restau­ra­ci, kte­rý se při­pra­vu­je na zno­vu­o­te­vře­ní. Co ovšem netu­ší je fakt, že tohle neby­la oby­čej­ná nabíd­ka z dob­ro­ty srd­ce od maji­te­le restau­ra­ce, kte­rý má s cizin­cem po kte­rém se nikdo nebu­de shá­nět postran­ní úmys­ly. Co ovšem pro změ­nu netu­ší maji­tel je to, že onen cizi­nec není jen běž­ným pobu­dou...

Což o to, zfil­mo­vat rela­tiv­ně jed­no­du­chou pre­mi­su popu­lár­ní horo­ro­vé série, kte­ré kro­mě nadu­ží­va­ných jump sca­res a něko­li­ka málo drob­ků ohled­ně his­to­rie mís­ta děje nemá v pod­sta­tě žád­ný obsáh­lej­ší nebo slo­ži­těj­ší pří­běh, je v pod­sta­tě doce­la jas­ná věc. Očividně si i bez znač­ky tohle fanouš­ci spo­jí dohro­ma­dy (což se sta­lo) a ofi­ci­ál­ní adap­ta­ci co je roky v pří­pra­vách tak zby­dou oči pro pláč. Nebo ne? 

Ono to asi až tak jed­no­du­ché nebu­de. Willy’s Wonderland se sice už od samot­né­ho začát­ku nebe­re moc váž­ně a pod slup­kou ultradrs­né­ho horo­ru je vlast­ně tako­vé žánro­vé cvi­če­ní na pokra­ji ama­tér­ské­ho fil­mu, do kte­ré­ho něja­kým způ­so­bem zaví­tal tichý Nicolas Cage (zřej­mě asi aby tvůr­ci ušet­ři­li, neda­li mu pří­liš dia­lo­gu... kon­krét­ně žád­ný) popí­je­jí­cí jak na běží­cím ener­ge­tic­ké nápo­je (pro­meš­ka­ná pří­le­ži­tost parád­ní­ho pro­duct pla­ce­men­tu od Monster nebo Red Bull) a hra­jí­cí pinball v pře­stáv­kách mezi hra­ním na kru­to­přís­né­ho macho mana. Ano, je toho hod­ně ve fil­mu o čem psát, tak­že ale­spoň ve zkrat­ce. 

Kevin Lewis neu­mí točit horor. Snímek nabí­zí hned něko­lik pří­le­ži­tos­tí k tomu udě­lat parád­ně děsi­vou scé­nu, ve kte­ré zařve někte­rá z ved­lej­ších postav kte­rá je tam ostat­ně stej­ně jen na poráž­ku (s těmi herec­ký­mi výko­ny je i to pří­liš zásluž­ná role pro ně), ani jed­nu ovšem nevy­u­ží­vá. Animatronici jsou obdob­ně úsměv­ní jako u před­lo­hy (nebu­de­me si nalhá­vat s tím, že tenhle film není adap­ta­cí FNAF, pro­to­že až na dvě tři věci je ona „inspi­ra­ce“ citel­ná asi jako zed­nář­ská pali­ce na záty­lek) a když už neu­mím pra­co­vat s děsi­vým jump sca­res, musím posta­vám ale­spoň vytvo­řit děsi­vou atmo­sfé­ru, ve kte­ré jejich kou­sa­vé pohy­by budou ale­spoň tro­chu fun­go­vat jako nepří­jem­né, spí­še než úsměv­né. Do momen­tu tedy, než Nick pře­pne na svůj sha­ma­nis­tic beast mode a roz­tr­há všech­no v dosa­hu na had­ry, než bude tře­ba aby si šleh­nul dal­ší dáv­ku kofei­nu a šel si dát dal­ší pokus o to pře­ko­nat skó­re v pinballu. Vážně bych si rád teď dělal sran­du ale nedě­lám. 

Ono tam vlast­ně za tu nece­lou hodin­ku a půl o moc víc asi není. Hlavní hrdi­na při­jde na scé­nu, posu­ne děj o tro­chu dále, pak si jde dát do nosu por­ci kofei­nem naře­dě­né­ho per­li­vé­ho kuku­řič­né­ho siru­pu s vodou a zatím­co si pin­ká do auto­ma­tu, zařve jeden či více nác­ti­le­tých co při­šli vyko­nat pomstu na restau­ra­ci, kte­rou on má za večer ukli­dit a ohlí­dat. S postu­pem času ako­rát odpa­dá počet tee­nage­rů, počet mecha­ni­zo­va­ných nepřá­tel a vychla­ze­ných ple­cho­vek v led­ni­ci. A to je tak v pod­sta­tě jedi­ný prů­běh dějem, co na vás čeká. V závě­ru při­dá tro­chu poza­dí k tomu vše­mu míst­ní šeri­f­ka (kte­rá je i na pomě­ry céč­ko­vé­ho horo­ru napsa­ná tak bíd­ně, že i v tom­to náno­su balas­tu vyční­vá) a to je tak vše. Všichni co pře­ži­li žili šťast­ně až do smr­ti a hrdi­na odjel na svém mecha­nic­kém oři vstříc zápa­du slun­ce. Uf. 

Upřímně to ale není jen prvotříd­ní peklo. Nicolas Cage je opět zvrá­ce­ným způ­so­bem v nesku­teč­ně kře­čo­vi­té roli zají­ma­vý tím jak je vlast­ně straš­ně mimo (ostat­ně jako vel­ký část jeho rolí od legen­dár­ní­ho Rituálu),  někte­ré momen­ty mají ale­spoň tro­chu zají­ma­vou kame­ru a finál­ní  kon­fron­ta­ce uklí­ze­če s posled­ním mecha­ni­zo­va­ným opo­nen­tem je vlast­ně doce­la efekt­ní s kon­fe­ty pole­tu­jí­cí­mi oko­lo a pří­jem­ně nápa­di­tou hrou se zvu­ko­vou strán­ku. Ta je ostat­ně jed­ním z mála pozi­tiv na fil­mu, neboť hudeb­ně je film veli­ce pří­jem­ný mix při­po­mí­na­jí­cí elek­tro fúzi gothic a syn­thwa­ve, kte­rá k tomu sedí. Připočtěte si k tomu nakaž­li­vé zhu­deb­ně­né kusy od ústřed­ní kape­ly mecha­ni­zo­va­ných chlu­pá­čů, kte­ré v ten správ­ný moment pro­ná­še­jí své výhruž­ky a máte ale­spoň neco, co film tak tro­chu zve­dá z hlu­bin totál­ní ztrá­ty času. 

Willy’s Wonderland je zkrát­ka přes­né tím, na co se od začát­ku tvá­řil. Hororové céč­ko, kte­ré kro­mě Nicolase Cage nena­bí­zí niko­ho, kdo by ve své roli byl ale­spoň tro­chu uvě­ři­tel­ný, pří­běh si s mini­mál­ní­mi úpra­va­mi vypůj­ču­je z her­ní série Five Nights at Freddy’s a i když ope­ru­je s nad­sáz­kou a bru­ta­li­tou, jen těž­ko se hle­dá argu­ment pro­to, proč tu hodi­nu a půl něko­mu s čis­tým svě­do­mím dopo­ru­čit. Kromě běs­ní­cí­ho Nicka a ale­spoň v rám­ci mož­nos­tí solid­ní hudeb­ní strán­ky tam totiž váž­ně nic není.             

Sérií Five Nights at Freddy’s sil­ně „inspi­ro­va­ná“ horo­ro­vá vyvraž­ďo­vač­ka, kte­rá kro­mě běs­ní­cí­ho Nicka Cage na sugar rush z klo­pe­ní jed­no­ho Monstera za dru­hým a rela­tiv­ně sluš­né hudeb­ní strán­ky nemá moc co nabíd­nout. Je to bru­tál­ní, tem­né a hlav­ní hrdi­na je děs­ný macho, je to ale taky pito­mé, napl­ně­né těž­ce špat­ný­mi her­ci a pří­bě­hem, kte­rý vlast­ně nehra­je vůbec roli. Hlavně že to všu­de cáká, kusy těl/loutek léta­jí vzdu­chem a běs­ní­cí Nick na ener­ge­ťá­ku míří pře­ko­nat High Score. 

Willy’s Wonderland

Horor / Thriller

USA, 2021, 88 min
Režie: Kevin Lewis
Scénář: G.O. Parsons
Kamera: David Newbert
Hudba: Émoi
Hrají: Nicolas Cage, Caylee Cowan, Emily Tosta, Beth Grant, Grant Cramer, Terayle Hill, Ric Reitz, Chris Warner, Jiří Staněk, Jonathan Mercedes, David Sheftell
Producenti: Grant Cramer, Michael Nilon
Střih: Ryan Liebert
Scénografie: Molly Coffee, Jennifer Chandler (set deko­ra­tér)
Kostýmy: Jennifer Schreck

https://www.csfd.cz/film/818233-willy-s-wonderland/
https://www.imdb.com/title/tt8114980/