Zběsilý útěk - Running Scared

Když v Hollywoodu hle­da­jí doko­na­lé­ho před­sta­vi­te­le psy­cho­pa­tic­ké Rusa (popří­pa­dě nacis­ty), pak je prv­ní na sezna­mu Karel Roden. A stej­ná role mu při­padla i v ame­ric­kém thrille­ru Zběsilý útěk. Ten by vám roz­hod­ně neměl unik­nout, a to nejen pro­to, že se zde obje­vu­je zmí­ně­ný herec, ale hlav­ně z důvo­du toho, že jde o tem­ný film, kte­rý nešet­ří krví, sty­lo­vý­mi scé­na­mi a hut­nou atmo­sfé­rou.On také svět zlo­či­nu není mís­to, kam by se vět­ši­na z nás chtě­la dostat (tedy ale­spoň dou­fám). Zběsilý útěk je oním typem fil­mu, kte­rý si nedě­lá hla­vu s pří­stup­nos­tí. Když krev, tak ať jí je hod­ně, když drs­ný pokec, tak pořád­ně spros­tý. Servítky nejsou na mís­tě. Však se také v ame­ric­kých kinech titul hono­sil pří­stup­nos­tí „R“ (divá­ci do sedm­nác­ti let muse­jí mít dopro­vod dospě­lé oso­by). Tím pádem sice při­šel o trž­by, kte­ré by do pokla­den při­nes­li tee­nage­ro­vé, ale na dru­hou stra­nu to nabí­zí pár výhod. Minimálně tu, že pro­stře­dí a cho­vá­ní postav není při­způ­so­be­no tomu, aby nedo­šlo k „morál­ní újmě“ mla­distvých, což je u thrille­rů doce­la nepří­jem­ný pro­blém. On se špat­ně nasti­ňu­je koloběh živo­ta zlo­čin­ce, když se musí mlu­vit sluš­ně, sex je repre­zen­to­ván maxi­mál­ně polib­kem na tvář a v pře­střel­kách teče asi tolik krve, jako když se řízne­te o papír. Díky tomu, že je film urče­ný pro dospě­lé už k podob­ným situ­a­cím nedo­chá­zí. Už úvod­ní pře­střel­ka (jsou tu sice pou­ze dvě, ale pořád­né) jas­ně uká­že, že tady žalu­dek divá­ka nikdo nešet­ří. Přeseknuté „achi­lov­ky“, ustře­le­né roz­kro­ky a podob­né momen­ty jsou tu vcel­ku běž­né. Zběsilý útěk se ode­hrá­vá v mís­tech, zabyd­le­ných cha­rak­te­ry, kte­ré bys­te urči­tě za sou­se­dy nechtě­li. Zdejší pro­stře­dí je plné zko­rum­po­va­ných pol­dů, bru­tál­ních pasá­ků, pedo­fil­ních sadis­tů, na sluš­né­ho člo­vě­ka bys­te tu nara­zi­li jen zříd­ka.

Hlavní posta­vou je tu Joey Gazelle (Paul Walker), kte­rý pra­cu­je pro mafii, ale pře­ce jen není tako­vý bastard, jak by se moh­lo na prv­ní pohled zdát. Není to žád­ný skaut, a když se mu někdo nelí­bí, tak mu klid­ně zlo­mí pro­střed­ní­ček nebo při­šláp­ne kul­ky (rozu­měj­te var­la­ta), ale milu­je svou pří­tel­ky­ni a její­ho syna a jeho duše není tak čer­ná, jak bys­te se moh­li po prv­ních pár minu­tách domní­vat. Během jed­né noci se ovšem dosta­ne do dost vel­kých pro­blé­mů, když kluk ze sou­sed­ství Oleg (Cameron Bright) ukrad­ne zbraň, o kte­rou se měl Joey posta­rat. A to se jeho šéfům zrov­na nelí­bí.

Začíná noč­ní hon­ba za revol­ve­rem, kte­rý, pokud by se dostal do špat­ných rukou, mohl způ­so­bit vel­ké pro­blémy. Ovšem dějo­vá lin­ka ono hle­dá­ní troš­ku zkom­pli­ku­je a pis­to­le ces­tu­je z ruky do ruky a během její­ho stí­há­ní se do ces­ty ple­tou indi­vi­dua, kte­rá nero­zu­mí niče­mu jiné­mu, než hlav­ni namí­ře­né na čelo.

Vulgarita a nási­lí jsou tu běž­né, na roz­díl od někte­rých horo­ro­vých titu­lů tu není bru­ta­li­ta spí­še směš­ná, ale nepří­jem­ně reál­ná, tak­že když je napří­klad jed­no­mu ze zabi­já­ku ustře­le­na půl­ka hla­vy bro­kov­ni­cí, není to nic, co bys­te chtě­li vidět zno­vu. Naštěstí tu nejde jen o to, šoko­vat divá­ka, ale co nej­lé­pe nastí­nit svět zlo­či­nu, ve kte­rém se nikdo s nikým nemaz­lí.

Průšvihem je to, že děj je někdy zby­teč­ně absurd­ní, někte­ré náho­dy jsou až pří­liš nere­ál­né (napří­klad párek pedo­fi­lů, kte­rý une­se Olega do děje nepa­su­je). Otázka je, jest­li vůbec šlo o to, aby pří­běh půso­bil uvě­ři­tel­ně nebo o to, aby byl co nej­ví­ce uje­tý.

Přikláním se dru­hé mož­nost, kte­ré nahrá­vá i obra­zo­vé zpra­co­vá­ní. Tvůrci si oči­vid­ně oblí­bi­li růz­né hrát­ky s obra­zem a tak tu máme spous­tu návra­tů v čase (po urči­tém momen­tu se vše ode­hra­je zpo­ma­le­ně a opač­ně, abys­te měli šan­ci zjis­tit, co se vlast­ně sta­lo), růz­né barev­né fil­try, kte­rý mění odstín, zrni­tost atd.. Kdyby se to reži­sé­ro­vi vymknu­lo z rukou, tak by to moh­lo půso­bit zma­te­ně, ale k tomu nedo­šlo, tak­že jde o pří­jem­né zpes­t­ře­ní.

Zběsilý útěk je přes­ně typ fil­mu, na kte­rý by se v Čechách do kina asi nehr­nu­ly širo­ké davy, ale jde o tako­vý titul, o kte­rým řek­ne­te: „Hele, to je fakt hus­tý, to si puč“. A je to prav­da, je to hus­té a skoč­te si pro to do video­půj­čov­ny. Je to krva­vý sty­lo­vý thriller, kte­rý hýří nápa­dy (hlav­ně ve vizu­ál­ní oblas­ti) a navíc uka­zu­je, že Paul Walker není jen blond hezou­nek, kte­ré­mu to slu­ší za volan­tem, ale klid­ně zvlád­ne i dia­me­t­rál­ně odliš­nou roli od té, kte­rou se pro­sla­vil ve fil­mech Rychle a zbě­si­le.