Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana

Jmenovala se Eliška. Momentálně má ale ve svých doku­men­tech jmé­no Hana a smě­řu­je s mužem, kte­ré­ho ani nezná, do hor v pohra­ni­čí, kde se má ukrýt. Probíhá dru­há svě­to­vá vál­ka…

Eliška (Aňa Geislerová) a její pří­tel, lékař Richard (Ivan Trojan), jsou čle­ny odbo­jo­vé sku­pi­ny. Ta je však gesta­pem odha­le­na. Richard emi­gru­je a Eliška má uprch­nout z Prahy a scho­vat se před pro­ná­sle­do­vá­ním. Richardův kama­rád a spo­lu­pra­cov­ník při­chá­zí k Elišce s dokla­dy na nové jmé­no. Nabídla se šan­ce zmi­zet, když zra­ně­ný muž Joza (György Cserhalmi), kte­rý je při­ve­zen do praž­ské nemoc­ni­ce z hor a ope­ro­ván, svo­lí k tomu, že Elišku (a teď už vlast­ně Hanu) ukry­je ve svém byd­liš­ti, hor­ské ves­ni­ci jmé­nem Želary.

Hana zna­me­ná pro celou ves­ni­ci zátěž a nebez­pe­čí. Než se uchý­lí na samo­tu k lesu, nesmí ani opouš­tět dům v neda­le­kém měs­teč­ku, aby neby­la obje­ve­na nacis­ty a nezpů­so­bi­la pro­blémy svým ochrán­cům. Joza a Hana spo­lu však mohou žít v jed­né cha­lu­pě až po svat­bě, jinak by míst­ní lidé jejich vztah nevza­li. Musí se vzít, i když toho o sobě vědí pra­má­lo. A ces­tu k sobě si nalé­za­jí jen vel­mi poma­lu…

Film nato­čil Ondřej Trojan pod­le kni­hy Květy Legátové a obsa­dil do něj kro­mě Ani Geislerové do role Hany a Györgyho Cserhalmiho do role Jozy také dva her­ce, bez kte­rých by čes­ký film už snad ani nemohl v posled­ních dvou třech letech ani exis­to­vat. A asi nemu­sím říkat, kte­ří dva to jsou (může­te mi zaslat komen­tář a hádat). Tím samo­zřej­mě nechci nic namí­tat pro­ti jejich výko­nu.

Při sle­do­vá­ní pří­bě­hu bude­te urči­tě sedět na seda­dle jako při­bi­tí a bude­te hltat pří­běh, kte­rý je chví­le­mi dra­ma­tic­ký a chví­le­mi roman­tic­ký, v cel­kem pří­jem­ném mixu, kdy si pří­jem­ně doká­že­te užít. Ale taky se mi na jazyk dere jiná otáz­ka. Herci posbí­ra­li jed­nu nomi­na­ci na Českého Lva za dru­hou, ale nevím, jak dale­ce oprav­du hra­jí skvě­le a jak dale­ce za ně hra­je pří­běh. Akorát dodám jed­nu větu. Skoro všich­ni mí zná­mí to říka­jí, tak­že to asi bude prav­da: György Cserhalmiho zvo­lil štáb do hlav­ní role vel­mi dob­ře. Jeho cha­risma impo­nu­je jak ženám, tak mužům.

I když může­me mít během fil­mu pochyb­nos­ti, jest­li Želary půso­bí tak pře­svěd­či­vě jako napří­klad Jak tře­ba zabít Sekala, jis­té je jed­no. Akademie zvo­li­la nej­lep­ší film pro repre­zen­ta­ci Česka na Oskarech. Jiné loň­ské čes­ké fil­my by se asi do finá­lo­vé pět­ky nedo­sta­ly…

---