(zatím nehodnoceno)
Loading...Zoufalý tulák na bezvýchodné cestě na kraj světa narazí na obrovské naleziště vzácné rudy ve filmu Zlato, novém sluncem zalitém thrilleru herce a režiséra Anthonyho Hayese, který je spoluautorem scénáře s Polly Smyth. Přestože je Zlato po většinu stopáže (převážně) one-man show, jedná se o drsně přesvědčivý a do detailů propracovaný survival thriller, který přináší své ovoce.
Zac Efron hraje roli bezejmenného tuláka, který je životem ubitý, ale neztratil svou laskavou duši; v úvodní scéně filmu podává malému dítěti možná svou poslední půlku sendviče. Vystoupí z vlaku uprostřed pustiny a hledá odvoz ještě dál, to vše na základě příslibu práce z pomačkaného inzerátu.
Drifter najde odvoz v bezejmenném řidiči (hraje ho režisér Hayes) a dvojice spolu prožije intenzivní několikadenní jízdu, která vyvrcholí, když drifter zapne klimatizaci ve starém jalopy a přehřeje motor.
Na cestě do nikam se však stane zvláštní věc: Efronova postava si uleví v poušti, zatímco řidič opravuje auto, a spatří, že se pod pískem něco třpytí. Neformální testování odhalí, že našel zlato; kopání kolem skály nezná konce a ani staré auto nepomůže s jeho vykopáním.
Zlato je příliš velké, než aby se dalo vytáhnout ze země, a tak se zrodí plán, jak na něm zbohatnout: jeden z mužů pojede do nejbližšího města a sežene těžkou techniku na vykopávky, zatímco druhý zůstane u zlata. Navzdory tulákově nezkušenosti s drsnými přírodními živly trvá na tom, že zůstane, aby svůj nález ochránil.
Proč se oba muži nevydají do města? Vždyť ten kámen tam jen tak leží, ne? „Samozřejmě,“ shodnou se oba, někdo ho musí hlídat. Je to metaforická odbočka od zbytku drsného příběhu Zlato o přežití, ale pěkně vyjadřuje hlavní téma filmu: připoutanost je kořenem veškerého utrpení, a čím větší je připoutanost, tím vyšší je cena.
Zlato se odehrává v blíže neurčené, možná postapokalyptické budoucnosti; na cestě vidíme dopravní značky v arabštině a cyrilici. Při natáčení Zlata je však nezaměnitelná australská pustina, která se stává nejdominantnější postavou filmu: nekonečná poušť, písečné bouře, škorpióni, mrchožraví ptáci a draví dingo, chladné temné noci a vařící horké slunce ve dne.
Efronův tulák začíná film pokrytý cáry a špínou, na slunci se (doslova) upeče a na konci filmu je k nepoznání. Chvála maskérskému týmu, který v průběhu filmu detailně zpracovává stále více sluncem poškozenou kůži jeho postavy, a chvála Efronovi za to, že táhne Zlato s tichým, strhujícím výkonem, který začíná jiskřičkou naděje a pomalu eroduje pod vlivem živlů.
Zlato je nejlepší během dlouhých, převážně tichých procedurálních pasáží, které podrobně popisují tulákův boj o přežití: v noci sbírá dříví, aby zahnal dingo, staví si pevnost z kovového šrotu zachráněného z vraku letadla a pomalu vydává zbývající zásoby. V těchto scénách film připomíná těžký úděl námořníka Roberta Redforda ve filmu Vše je ztraceno, který je vrcholem tohoto typu.
Koncem však Zlatý procedurální charakter ustupuje něčemu trochu nejednoznačnějšímu, když Efronsova postava začíná ztrácet rozum, poslední oběť živlů vnitrozemí. Náhlé finále uzemní svět filmu zpět do reality, ale působí jen o něco méně než plně uspokojivě.
Přesto je Zlato drsným a nekompromisním příběhem o přežití a oběti a o tom, čeho jsme ochotni se vzdát, abychom si udrželi naději na lepší budoucnost. Zlato je podpořeno odosobněným výkonem Efrona v jedné z jeho nejpamátnějších rolí a kromě toho, že scenárista a režisér Hayes vytvořil působivý malý thriller, nabízí i solidní podporu řidiče.
Nejnovější komentáře