Chce to mimořádný talent, abyste dokázali udržet pozornost diváků po celou dobu stošedesátiminutové podívané, která navíc nebude mít konec v typickém (hollywoodském) slova smyslu.
Fincher si ke zpracování Zodiacova případu vybral knihu Roberta Graysmithe, který je navíc jednou z hlavních postav filmu, nespoléhal se však pouze na ni a sám začal šťourat v archivech se zápalem sobě vlastním. Mnoho detailů docení pouze ti největší fajnšmekři a některé z nich ani ti ne. Člověk se až ptá, zda-li nebylo zbytečné jít takto do hloubky, na druhou stranu – snaha se cení. Výsledkem je na dlouhou dobu asi nejpečlivější filmová studie případu, jež se výrazně vryl do dějin americké kriminalistiky i do dějin Ameriky jako takové.
Jednotlivé vraždy následují v poměrně rychlém sledu za sebou a dále film jenom paralelně sleduje vyšetřování policie a novinářů. K psychothrilleru Sedm má Zodiac hodně daleko, vraždy jsou zde spíše jakýmsi cvičením režisérského stylu, pouhým startovacím motorem pro ústřední zápletku celého filmu – tj. pátrání po vrahově identitě. Péče, která je věnována každému zavražděnému, jenom umocňuje děsivost těchto scén a například „nervnost“ vraždy u jezera za bílého dne se pohybuje na samé hranici toho, co je pro běžného diváka ještě snesitelné. Jiný „vražedný“ moment jakoby parafrázoval Stopaře, ačkoliv hláška „Než tě zabiju, vyhodím tvoje dítě z okna“ pravděpodobně zazněla i ve skutečnosti.
Z množství charakterů je obtížné vybrat jediného hlavního hrdinu, tím se teprve v druhé polovině stává svým pátráním na vlastní pěst kreslíř Robert Graysmith (Jake Gyllenhaal). Jeho kolega Paul Avery (Robert Downey Jr.), mající pod palcem černou kroniku San Francisco Chronicles, doplatí na snahu dostat se na výsluní za využití Zodiacovy „popularity“. Zákon zastupuje inspektor David Toschi (Mark Ruffalo), který jakkoliv patří k těm nejlepším, na vraha Zodiacova kalibru je krátký a rád by, kdyby šlo věci řešit stejně přímočaře jako v právě uváděné detektivce Drsný Harry.
Natáčení pod vedením Finchera, obsesivního perfekcionisty (že by druhý Kubrick?), muselo být neskutečně vysilující, výsledné výkony všech herců za to však stojí. Kdo má Marka Ruffala zafixovaného jako hrdinu romantických komedií, možná ani nezaznamená jeho první výstup v roli odhodlaného detektiva ze staré školy. Na výsluní se pomalu vrací Robert Downey Jr., v prvé řadě výtečný komik. Jednoho z hlavních podezřelých pak fascinujícím způsobem ztvárnil John Carroll Lynch. Každá minuta, kdy je na plátně, ve mně vzbuzovala touhu neprodleně a nenávratně prchnout z kina.
Dobové atmosféře nelze nic vytknout. Nejen, že na plátně šedesátá/sedmdesátá léta vidíte, vy je i cítíte. Stejná pečlivost již tolik neprospívá vyprávění, neustále narušovanému titulky oznamujícími, kdy a kde přesně se nadcházející událost stala. Jde tedy ještě o film, nebo už o dokumentární rekonstrukci? Podobně jako v případě Letu číslo 93 stále hlavně o ten film, Zodiac sice z mnoha důvodů nemůže dosahovat stejné působivosti, ale co se týče věrohodnosti… . Třeba se podobně pojaté snímky (tzn. snímky ultrarealistické, mající funkci zábavnou i didaktickou) stanou novým trendem, ačkoliv (a bohužel?) – vzhledem k jejich slabému komerčnímu potenciálu to není moc pravděpodobné.
O Zodiacovi-filmu lze popsat přinejmenším tolik stohů papírů jako o Zodiacovi-vrahovi. Není to vyloženě divácká podívaná. Na to disponuje (vzhledem k žánru) příliš dlouhou stopáží a příliš nestandardní formu vyprávění, která může být pro mnohé až odrazující. David Fincher opět potvrdil svou pověst výtečného režiséra, který se nebojí riskovat a jít si – hlava nehlava – za svým. Nečekejte efektivní podívanou, která vás sama od sebe pohltí, pro plné docenění Zodiacových kvalit je nutné přijmout poněkud složitější pravidla hry a dokázat na více než dvě a půl hodiny plně koncentrovat svou pozornost.
Verdikt: Výtečně zrežírovaný thriller, který doplácí pouze na Fincherovu snahu držet se striktně reality.
Photo © Warner Bros. Pictures Co.
Nejnovější komentáře