Když v loňském roce vydal Albatros knihu 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče (oranžová obálka), z pultů knihkupectví mizela a stala se záchranou nejednoho rodiče. Ti ne snad, že by nechtěli svým potomkům před spaním číst, jenže. Některé pohádky jsou tak dlouhé, že rodič usne dřív, než drak osvobodí princeznu. U menších dětí je zase problém s navázáním příběhu, který jsme začali číst večer před tím.
Podstatou knihy bylo zkrátit klasické české pohádky tak, aby pointa byla zachována a rodiče je během pár minut stihli přečíst, případně si o nich s dětmi popovídat. Kdo by se bál, že pohádky budou hodně „osekané“ nemusí mít strach. Unavenou dětskou pozornost nerozptylují žádné odbočky, dítě se soustředí na hlavní děj.
Po úspěchu prvního Sta pohádek pro unavené rodiče vychází pokračování – kniha 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče podruhé. Tentokrát jde o méně známé pohádky, které budou nové i pro rodiče. O Popelce, O Smolíčkovi nebo O princezně na hrášku si přečtete v prvních „oranžových pohádkách“, ve „druhém díle“ s modrou obálkou najdete například pohádky O osamělém hříbečku, O létajícím princi, Čertova slanina nebo Hadrnička. Ta je jednou z nejkratších pohádek (zhruba na jednu stránku velikosti A5) a při jejím čtení jsem si vzpomněla, že mi ji před třiceti lety vyprávěla moje babička. Uvádím ji jako příklad toho, že i na malém prostoru lze docílit toho, aby pohádka měla spád, gradaci, rozuzlení a pro děti tolik potřebné poučení:
„Byla jednou jedna dívka, která byla velmi krásná, ale líná a nedbalá. Když předla, byla velmi mrzutá, pokud se na přízi objevil byť jen jediný malinkatý uzlík, to pak hned všechno strhala a na zem na jednu hromady hodila a víc se do práce neměla.
Tu služebná děvečka, která byla vždy k práci připravena, posbírala poházený len, vyčistila jej a spředla tence a pak si z něj nechala utkat jemné plátno a z toho plátna ušít krásné šaty.
O tu línou dívku se ucházel jeden řádný mladík a svatba byla již umluvena. V předsvatební veselici tancovala ta služebná děvečka zvesela v těch nových šatech a nevěsta jejím směrem jedovatě utrousila: „Jak se natřásá, Hadrnička!“
Ženich to uslyšel a zeptal se nevěsty, co že tím myslela.
A tak mu dívka vyprávěla, jak ta Hadrnička má šaty utkané a ušité ze lnu, co ona vyhodila.
Když to ženich uslyšel, pochopil, že nevěsta je líná, a tak jí bez váhání vrátil slovo a za ženu si vzal tu pilnou dívku.“
Pohádky vycházejí z ústní lidové slovesnosti nebo jsou převzaty od klasických českých autorů. V některých z nich se objevují stará řemesla, panují králové a královny, v lesích se potulují kouzelné bytosti, ožívají věci a objevují se personifikované přírodní „úkazy“ – třeba větřík nebo Paní Zima.
100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče podruhé je skutečně velice pěkně zpracovaná a sestavená knížka, která probouzí dětskou fantazii a bude bavit jak dospělé tak malé čtenáře. Doporučuji ji před spaním, není v ní mnoho ilustrací, obrázky tak nebudou děti rozptylovat a nutit je vyklánět se z postýlek.
Hodnocení: 100 %
- 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče podruhé
- Sestavila: Jitka Hanušová
- Ilustrace: Štěpán Janík
- Vydáno: 2017, Albatrosmedia
- Počet stran: 223
Knihu si můžete koupit na AlbatrosMedia.cz za 199 Kč (se slevou).
