#1843: William & Meriwether - Podivuhodná robotí expedice - 75 %

 

William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce

Scénář: Taťána Rubášová a Jindřich Janíček
Kresba: Jindřich Janíček

Když se podí­vá­te na pře­bal kni­hy „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“, asi to není něco, co by vás vylo­že­ně nadchlo. Ale na dru­hou stra­nu si mys­lím, že obál­ka kni­hy „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“ - a vlast­ně kres­ba celé­ho komik­su - jsou tako­vé, kte­ré jsou pros­tě jedi­neč­né. Jindřich Janíček uka­zu­je, že je auto­rem, kte­rý má svůj spe­ci­fic­ký styl, jenž je scho­pen pre­zen­to­vat v pořád­ném pří­bě­hu, kte­rý je dlou­hý a kte­rý má svo­je spe­ci­fic­ké tem­po, stej­ně jako for­mu. A tohle se v kni­ze „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“ pros­tě poved­lo. Navíc se zde vyprá­ví pří­běh, kte­rý je zají­ma­vý, má hez­ký nad­hled, pří­jem­ný slov­ní vtip a také poin­tu, kte­rá je vel­mi dob­rá, navíc vlast­ně dvo­ji­tá.

Taťána Rubášová a Jindřich Janíček ješ­tě nejsou vylo­že­ně zave­de­né komik­so­vá dvo­ji­ce, ale už za sebou mají kni­hu „Přicházíme v míru ve jmé­nu lid­stva 1957 - 1969“, kte­rá vyšla v roce 2015 a má cel­kem 64 stran - jed­ná se tedy spíš o sešit, ale už pub­li­ko­va­li, Jindřich pak má toho pub­li­ko­vá­ní za sebou víc, vět­ši­nou v rám­ci UMPRUM, kde absol­vo­val Ateliér ilu­stra­ce. Je na něm vidět, že si již v mla­dém věku vytvo­řil svůj vel­mi oso­bi­tý styl, kte­rý pou­ží­vá pro tvor­bu svých komiks. A je vidět, že mu styl sedí a nedě­lá mu nejmen­ší pro­blém vyprá­vět pří­běh, kte­rý je sou­vis­lý, jemuž kres­ba pomá­há vytvá­řet atmo­sfé­ru, ale i vtip, pří­pad­ně děj komik­su posou­vat dál bez toho, aby byla potře­ba jaké­ho­ko­li tex­tu.

Kniha „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“ na začát­ku vlast­ně vypa­dá, že bude vyprá­vě­na jen obra­zem, ale nako­nec se uká­že, že je zde text pří­tom­ný, a to podob­ně, jako tomu bylo u sta­rých komik­sů někdy z počát­ku jejich exis­ten­ce v čes­kých zemích. Text se nachá­zí pod obráz­kem, kdy vět­ši­nou se jed­ná o jed­no­strán­ko­vé pane­ly, ale není to vylo­že­ně nut­nost, Jindřich doká­že kresbu při­způ­so­bit tomu, co se zrov­na děje v pří­bě­hu. Ale je prav­da, že těch vybo­če­ní zase tolik není. Ale to vůbec neva­dí, pro­to­že celý komiks má for­mu jakých­si dení­ko­vých zázna­mů, kdy robot William popi­su­je, co na své podi­vu­hod­né robo­tí expe­di­ci zaži­li. Tady už nastu­pu­je více Taťána Rubášová a ona při­dá­vá něja­ký text, i když jsou spo­lu s Jindřichem oba uvá­dě­ni jako auto­ři námě­tu. A text je dob­rý je tako­vý poho­do­vý, ale hlav­ně je uzpů­so­ben tomu, aby byl mluv­čím sku­teč­ně robot. A z toho vychá­zí dost vtíp­ků.

Taťána a Jindřich odved­li dobrou prá­ci a mys­lím si, že je ško­da, že se o jejich tvor­bě troch víc nemlu­ví, pro­to­že kni­ha „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“ je urče­ná nejen k tomu, abys­te si ji jed­no pře­čet­li, ale abys­te se k ní sem tam vrá­ti­li a tře­ba si jen pro­hlí­že­li ilu­stra­ce, kte­ré jsou v ní obsa­že­né. Jsou to ilu­stra­ce, kte­ré roz­hod­ně sto­jí za to, ale pokud se vrá­tí­te i k pří­bě­hu, roz­hod­ně nebu­de­te zkla­má­ni. Skvěle to fun­gu­je a má to v sobě jak vědecko-fantastický roz­měr, tak i roz­měr lid­ský. A tohle je na kni­ze „William & Meriwether - Podivuhodná robo­tí expe­di­ce“ krás­né. Je to pří­jem­né čte­ní, kte­ré vás dove­de potě­šit, ale i poba­vit. Třeba vás to sem tam při­mě­je i k zamyš­le­ní, což by bylo fajn.