#1858: Mýty 14: Čarodějnice - 70 %

Načítám počet zobrazení...

Po kni­ze „Mýty 13: Velký mytic­ký cros­so­ver“ je „Mýty 14: Čarodějnice“ pře­ce jen zlep­še­ní, ale pořád mám pocit, že by v tom moh­lo být ješ­tě tro­chu víc. Silnou strán­kou čtr­nác­té­ho dílu je sku­teč­nost, že se zde více odha­lu­je o minu­los­ti pana Temného, což je fajn pro­to, že se o něm koneč­ně doví­dá­me víc, už není jen tou tem­nou posta­vou, co se najed­nou obje­vi­la, ale je zakom­po­no­ván do celé­ho pří­bě­hu „Mýtů“. Sice pořád tro­chu násil­ně, ale Bill Willinghama si vlast­ně v ničem nepro­ti­ře­čí. A v tak dlou­hé sérii se holt musí­te smí­řit s tím, že nápa­dy nepři­jdou všech­ny najed­nou hned na začát­ku, ale obje­ví se s tím, jak se série vyví­jí. Bill Willingham ale mini­mál­ně uka­zu­je to, že se s tím dove­de popa­so­vat a i po Geppettově pádu dál vytáh­ne pří­běh, kte­rý se nako­nec uká­že jako dob­rý a soběstač­ný. Jen to chtě­lo tro­chu se roz­běh­nout a pře­čkat kni­hu „Mýty 13: Velký mytic­ký cros­so­ver“.

Příběh se nám nyní vyví­jí tro­chu zají­ma­vě. Ono je to na prv­ní pohled vlast­ně jen čeká­ní, pří­pra­va, jako tomu bylo v pří­pa­dě sna­hy zís­kat zpět Domovinu a pora­zit Geppetta, ale jak se uka­zu­je, tohle Billovi Willinghamovi jde. Navíc doká­že pro­vá­zat jed­not­li­vé dějo­vé linie způ­so­bem, kte­rý je sku­teč­ně zají­ma­vý. Tady to pla­tí hlav­ně o ved­lej­ší linii s Bufkinem. Skoro by se řeklo, že je to jen tako­vá blbůst­ka, ale ono to fun­gu­je, je to dob­rý, chyt­rý pří­běh, a to by se sko­ro zdá­lo, že na hlav­ní linii vlast­ně nebu­de mít ani vliv. A poprav­dě zatím ani nemá, ale přes­to víte, že to je něco důle­ži­té­ho, co nevě­dom­ky pomoh­lo Mýtům u nás na Zemi. Ale hlav­ní pří­běh se samo­zřej­mě věnu­je Mýtům na Farmě a tomu, jak se sna­ží vypo­řá­dat s hroz­bou. Jsou zde zají­ma­vá odha­le­ní, zají­ma­vé postu­py někte­rých postav.

Do popře­dí se dostá­va­jí hlav­ně čaro­děj­ni­ce a čaro­dě­jo­vé, kte­ří jsou na Farmě také v pod­sta­tě věz­ni, pro­to­že nikam nemo­hou, aby je pan Temný nedo­stal. Ale mají moc, kte­rou jsou schop­ny a schop­ni vyu­žít. Primárně se do boje pouš­tí Toterkinder, ale ta jede na vlast­ní pěst, jako kdy­by se s ostat­ní­mi nechtě­la dělit o svo­je vědo­mos­ti, ane­bo to, co musí vyko­nat, může vyko­nat jen sama. To se nelí­bí hlav­ně čaro­děj­ni­ci Ozmě, kte­rá by se sta­la tou hlav­ní čaro­děj­ni­cí v celé magic­ké radě. Obě dvě posta­vy zde mají vel­mi zají­ma­vý vývoj, kte­rý není ukon­čen, a čte­ná­ři budou moct s napě­tím oče­ká­vat, jak to dopad­ne. Nemluvě o to, že se do děje více zapo­jil i Geppetto, což je mož­ná pře­kva­pe­ní, ale jeho tah se při­tom zdá vel­mi logic­ký. Bill Willingham odha­lu­je dal­ší aspek­ty mytic­ké­ho svě­ta, jsou zde novin­ky, ale všech­no to do sebe pěk­ně zapa­dá.

Kniha „Mýty 14: Čarodějnice“ je kni­hou, kde série „Mýty“ zase nabý­vá sílu a uka­zu­je, že s kon­cem vál­ky pří­běh roz­hod­ně neskon­čil, tedy ten zají­ma­vý, dob­rý pří­běh. Vypadá to, že by se moh­lo v dob­rém duchu ješ­tě pokra­čo­vat a že by nám děj mohl při­nést ješ­tě zají­ma­vé oka­mži­ky. V téhle kni­ze je dost toho, co doká­že nabu­dit vaši pozor­nost na dal­ší dění. Navíc je zde i vel­mi pove­de­ný finál­ní pří­běh, kte­rý nás napros­to odvá­dí od hlav­ní­ho dění, a to do Azylu, kde se ode­hrá­vá jeden base­ballo­vý zápas. Tenhle pří­běh je ale důle­ži­tý z pohle­du Mucholapa. Tady Bill Willingham uka­zu­je, že i ty malé, krát­ké pří­běhy mu jdou a že sto­jí za to, i když nás na chví­li odve­dou od toho, co bychom rádi čtli. „Mýty 14: Čarodějnice“ jsou zase dobrou kni­hou, dou­fám, že to tak bude i pro násled­ná pokra­čo­vá­ní.

Komiks „Mýty 14: Čarodějnice“ zakou­pí­te na strán­kách nakla­da­tel­ství Crew.

Na Comics Blogu najde­te recen­ze na kni­hy:
„Mýty 1: Legendy v exi­lu“ 
„Mýty 2: Farma zví­řat“ 
„Mýty 3: Láska jako z pohád­ky“ 
„Mýty 4: Pochod dře­vě­ných vojáč­ků“ 
„Mýty 5: Trpká obdo­bí“ 
„Mýty 6: Domovina“ 
„Mýty 7: Arabské noci (a dny)“ 
„Mýty 8: Vlci“ 
„Mýty 9: Synové impé­ria“ 
„Mýty 10: Dobrý princ“ 
„Mýty 11: Válka a stře­py“ 
„Mýty 12: Doba tem­na“ 
„Mýty 13: Velký mytic­ký cros­so­ver“