#1858: Mýty 14: Čarodějnice - 70 %

Po knize "Mýty 13: Velký mytický crossover" je "Mýty 14: Čarodějnice" přece jen zlepšení, ale pořád mám pocit, že by v tom mohlo být ještě trochu víc. Silnou stránkou čtrnáctého dílu je skutečnost, že se zde více odhaluje o minulosti pana Temného, což je fajn proto, že se o něm konečně dovídáme víc, už není jen tou temnou postavou, co se najednou objevila, ale je zakomponován do celého příběhu "Mýtů". Sice pořád trochu násilně, ale Bill Willinghama si vlastně v ničem neprotiřečí. A v tak dlouhé sérii se holt musíte smířit s tím, že nápady nepřijdou všechny najednou hned na začátku, ale objeví se s tím, jak se série vyvíjí. Bill Willingham ale minimálně ukazuje to, že se s tím dovede popasovat a i po Geppettově pádu dál vytáhne příběh, který se nakonec ukáže jako dobrý a soběstačný. Jen to chtělo trochu se rozběhnout a přečkat knihu "Mýty 13: Velký mytický crossover".

Příběh se nám nyní vyvíjí trochu zajímavě. Ono je to na první pohled vlastně jen čekání, příprava, jako tomu bylo v případě snahy získat zpět Domovinu a porazit Geppetta, ale jak se ukazuje, tohle Billovi Willinghamovi jde. Navíc dokáže provázat jednotlivé dějové linie způsobem, který je skutečně zajímavý. Tady to platí hlavně o vedlejší linii s Bufkinem. Skoro by se řeklo, že je to jen taková blbůstka, ale ono to funguje, je to dobrý, chytrý příběh, a to by se skoro zdálo, že na hlavní linii vlastně nebude mít ani vliv. A popravdě zatím ani nemá, ale přesto víte, že to je něco důležitého, co nevědomky pomohlo Mýtům u nás na Zemi. Ale hlavní příběh se samozřejmě věnuje Mýtům na Farmě a tomu, jak se snaží vypořádat s hrozbou. Jsou zde zajímavá odhalení, zajímavé postupy některých postav.

Do popředí se dostávají hlavně čarodějnice a čarodějové, kteří jsou na Farmě také v podstatě vězni, protože nikam nemohou, aby je pan Temný nedostal. Ale mají moc, kterou jsou schopny a schopni využít. Primárně se do boje pouští Toterkinder, ale ta jede na vlastní pěst, jako kdyby se s ostatními nechtěla dělit o svoje vědomosti, anebo to, co musí vykonat, může vykonat jen sama. To se nelíbí hlavně čarodějnici Ozmě, která by se stala tou hlavní čarodějnicí v celé magické radě. Obě dvě postavy zde mají velmi zajímavý vývoj, který není ukončen, a čtenáři budou moct s napětím očekávat, jak to dopadne. Nemluvě o to, že se do děje více zapojil i Geppetto, což je možná překvapení, ale jeho tah se přitom zdá velmi logický. Bill Willingham odhaluje další aspekty mytického světa, jsou zde novinky, ale všechno to do sebe pěkně zapadá.

Kniha "Mýty 14: Čarodějnice" je knihou, kde série "Mýty" zase nabývá sílu a ukazuje, že s koncem války příběh rozhodně neskončil, tedy ten zajímavý, dobrý příběh. Vypadá to, že by se mohlo v dobrém duchu ještě pokračovat a že by nám děj mohl přinést ještě zajímavé okamžiky. V téhle knize je dost toho, co dokáže nabudit vaši pozornost na další dění. Navíc je zde i velmi povedený finální příběh, který nás naprosto odvádí od hlavního dění, a to do Azylu, kde se odehrává jeden baseballový zápas. Tenhle příběh je ale důležitý z pohledu Mucholapa. Tady Bill Willingham ukazuje, že i ty malé, krátké příběhy mu jdou a že stojí za to, i když nás na chvíli odvedou od toho, co bychom rádi čtli. "Mýty 14: Čarodějnice" jsou zase dobrou knihou, doufám, že to tak bude i pro následná pokračování.

Komiks "Mýty 14: Čarodějnice" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Mýty 1: Legendy v exilu"
"Mýty 2: Farma zvířat"
"Mýty 3: Láska jako z pohádky"
"Mýty 4: Pochod dřevěných vojáčků"
"Mýty 5: Trpká období"
"Mýty 6: Domovina"
"Mýty 7: Arabské noci (a dny)"
"Mýty 8: Vlci"
"Mýty 9: Synové impéria"
"Mýty 10: Dobrý princ"
"Mýty 11: Válka a střepy"
"Mýty 12: Doba temna"
"Mýty 13: Velký mytický crossover"