#1880: Alisik 2: Zima - 70 %

Kresba: Helge Vogt

Kniha „Alisik 1: Podzim“ při­nes­la na náš trh cel­kem zají­ma­vý evrop­ský - kon­krét­ně němec­ký - komiks, kte­rý se pře­ce jen tro­chu vymy­ká, a to pře­de­vším gra­fic­kým zpra­co­vá­ním. Na prv­ní pohled je to tro­chu emo, ale na dru­hý pohled v tom cítí­te, jako kdy­by to bylo něco tro­chu víc než jen komiks, jako kdy­by se to sna­ži­lo pře­chá­zet mezi komik­sem a kla­sic­kou kni­hou, ale vlast­ně i výtvar­ným umě­ním jako tako­vým. Samozřejmostí je pak ješ­tě pou­ži­tí uži­té gra­fi­ky, jako jsou tře­ba výstřiž­ky z novin. A to všech­no v pří­bě­hu, kte­rý někam smě­řu­je a chce nám vyprá­vět něco zají­ma­vé­ho. Jako kdy­by to ani jinak nešlo, když tu máme hol­ku, co ztra­ti­la paměť, kte­rá je navíc mrt­vá a její­mi jedi­ný­mi přá­te­li jsou dal­ší mrt­ví, kte­ří se ješ­tě neo­de­bra­li nebo neby­li schop­ni ode­brat na dru­hou stra­nu, ať už je ta dru­há stra­na jaká­ko­li.

Ale abychom Alisik nekřiv­di­li, tak má pře­ce jen ješ­tě jed­no­ho pří­te­le, kte­rý je doce­la živý, i když také má urči­tou for­mu posti­že­ní. Tím je sle­po­ta. Chlapec se jme­nu­je Ruben a pod­le vše­ho při­šel o zrak cel­kem nedáv­no, a to vli­vem jed­né doprav­ní neho­dy, kte­rou zavi­nil boha­tý pod­ni­ka­tel. Ruben ale pod­le vše­ho nebyl jedi­nou obě­tí této neho­dy. Tou fatál­ní se sta­la dce­ra samot­né­ho pod­ni­ka­te­le. Ta s ním jela ve voze a pod­le vše­ho jí náraz auta kata­pul­to­val ven. Alespoň to jsou základ­ní infor­ma­ce, jež mám a s nimiž může­me pra­co­vat. Nabalují se na ně dal­ší, i když cel­kem pozvol­na. Rufledt a Vogt si jedou svým tem­pem, ví přes­ně, jak pří­běh bude dlou­hý, a tak nechtě­jí pro­zra­dit všech­no, kdy jsme tepr­ve v polo­vi­ně. Ještě nás čeka­jí kni­hy „Alisik 3: Jaro“ a „Alisik 4: Smrt“.

To tem­po mi ale vyho­vu­je, pro­to­že díky němu se může­me něco málo dově­dět o tom, co se Alisik sku­teč­ně sta­lo, stej­ně jako se může­me dově­dět o tom, kde se to vlast­ně ocit­la a jaké jsou pří­běhy ostat­ních postav, s nimiž sdí­lí ten zvlášt­ní stav mezi smr­tí. Tvůrci si pak dali zále­žet, aby ty pří­běhy neby­ly neza­jí­ma­vé, což je pre­zen­to­vá­no hned v úvo­du, ane­bo i poz­dě­ji, kdy zjiš­ťu­je­me, jak se to vlast­ně mělo v cir­ku­se Corona. Jsou to ved­lej­ší pří­běhy, nejsou zas až tak zásad­ní pro to, co se sta­lo Alisik, ale přes­to jsou dob­ré. A neva­dí, že na chvil­ku odve­dou vaši pozor­nost. Zaprvé pro­to, že komiks není nijak roz­sáh­lý, a za dru­hé pro­to, že mě nesmír­ně baví, jak je to celé gra­fic­ky zpra­co­va­né. Každé strán­ce bylo dopřá­no dosta­tek péče. A je to znát. Navíc je z toho tro­chu cítit inspi­ra­ce Timem Burtonem, což roz­hod­ně není na ško­du.

Kniha „Alisik 2: Zima“ je vel­mi dob­rým pokra­čo­vá­ním prv­ní­ho dílu. Kvalita je v pod­sta­tě na stej­né úrov­ni, nedo­chá­zí k tomu, že by šla dolů, ale není ani nikam význam­ně posou­vá­na. Nevadí to, pro­to­že auto­ři si jedou to své. A to sta­čí. Je to dob­ré. Nejen, že vás bude zají­mat, kdo jsou všech­ny ty posta­vič­ky, kte­ré se zde obje­vu­jí a hřbi­to­vě, ale pri­már­ně vás strh­ne Alisik a její osud. I když bude­te mít pocit, že zde bylo všech­no řeče­no, stá­le zde zůstá­vá ješ­tě dost vel­ká nejis­to­ta z toho, co se hlav­ní hrdin­ce sta­lo. A to je dob­ře. Příběh je tak sice pohád­ko­vě fan­ta­sy, ale záro­veň pří­jem­ně tem­ně bizar­ní. Má to svou spe­ci­fic­kou atmo­sfé­ru, kte­rá se mi vel­mi líbí. Není to vylo­že­ně tem­ně horo­ro­vé, ale nakro­če­no je k tomu vel­mi dob­ře. Za mě tro­chu nená­pad­ný komiks, tolik se o něm nemlu­ví, ale vel­mi pove­de­ný.

Komiks „Alisik 2: Zima“ zakou­pí­te na strán­kách nakla­da­tel­ství Crew.

Na Comics Blogu najde­te recen­ze na kni­hy:
„Alisik 1: Podzim“