#1961: Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1 - 25 %

Kresba: Rem

Hodně jsem se obával toho, že kniha "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" nebude pro mě. A nebyla to obava mylná, tohle skutečně není žánr, který by mě dovedl oslovit. Nebo dobře, dovedu si představit romanci, i upírskou, která by mě bavila, ale muselo by se jednat o příběh, který bude drsnější a který nebude zaměřen na to, aby všechno vypadalo rádoby goticky a emo a nejdůležitější bude, co mají na sobě postavy navlečené. Ano, já jsem hororový fanda, a tak nechci jen rádoby hororové kulisy, nechci pseudohororový příběh, já chci příběh skutečně hororový. Ale bohužel pro komiks jako "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" stačí jen ty kulisy, protože jsou dostatečně cool a budou holky zajímat. Asi. Nemůžu si pomoct, ale třeba seriál "Buffy, přemožitelka upírů" vycházel z podobného předpokladu, kdy se zaměřil na teen romanci, ale dal tomu skutečně pořádně hororový háv, samozřejmě doplňující odlehčujícím humorem. A fungovalo to natolik, že mě seriál hodně bavil a doteď ho mám rád. Komiks "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" něco podobného nenabízí. Je to čistě cílený produkt, který vychází z románové série Ellen Schreiber, jenž byla stvořena ještě dva roky před první knihou ze ságy "Twilight". Ale Anne Rice a další by mohly mluvit o tom, jak se to má s upírskými romancemi a příběhy, kde nejsou upíří jen jako záporné krvelačné bestie. Tahle fascinace je dlouhodobá. Ellen Schreiber do toho ale nepřidává nic specifického. Tedy alespoň ne v tom komiksovém provedení. Hlavní postava komiksu je Raven, což je gotička, která nosí černé hadry. Jasně, v tom cool manga stylu se tohle bude dobře vyjímat. Jejím snem je, aby se do ní zamiloval upír, což se jí poštěstí. Alexander je dlouhovlasý upír, který vůbec netouží po krvi, ale chce být oním bezpohlavním hrdinou, kterého si Raven přeje. Skutečně mi jako bezpohlavní přijde, protože jeho jedinou vlastností je takové podivné kavalírství, které se asi od upírů očekává. Ne, tenhle jejich obrázek se mi nelíbí. Ale v klidu, do hry vstupuje záporák z Alexandrova dětství, prostě to zlé dítě, které vypadá jen drsně. On už teda dítě není, je to něco jako adolescent. A jde mu o to, aby se stal zlým upírem. Alexander s Raven mu v tom musí zabránit. Kniha "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" je skutečně jen rozjezdem příběhu, a aby byla dostatečně dlouhá, tak je na konci ještě ukázka z jedné z románových podob "Upířích polibků". Ano, první kniha je opravdu celkem krátká, obsahuje jen čtyři kapitoly, kde se především seznámíme se všemi postavami a nějakou základní zápletkou. A to je všechno. Pro jistotu jsou zde ještě klasické postavy jako šprtská kamarádka, která nemá moc velkou roli, ale gotička musí mít jen jednu kamarádku, víc ne, a musí to být protiklad, alespoň vizuální, stejně jako je protiklad zlý Jagger k dobrému Alexandrovi. "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1" je pro mě kýč a nikoli v dobrém smyslu slova. Nepřináší nic, co by už nezkusil někdo jiný. Díky těmhle příběhům jsou upíři degradováni na impotentní tupce.