Díky finančnímu úspěchu filmu „Pee-weeho velké dobrodružství“ (1985) se Tim Burton stal „prodejným“ režisérem a začal pracovat na scénáři k filmu „Batman“ se Samem Hammem. Společnost Warner Bros. byla sice ochotna zaplatit za vývoj scénáře, ale už méně byla ochotna dát „Batmanovi“ zelenou. Burton mezitím začal číst scénáře, které mu byly zaslány, a byl znechucen jejich nedostatkem fantazie a originality. David Geffen předal Burtonovi scénář k filmu „Beetlejuice“, jehož autorem byl Michael McDowell (který napsal scénář k filmu „The Jar“, epizodě seriálu „Alfred Hitchcock Presents“ z roku 1986, kterou Burton režíroval).
McDowellův původní scénář je mnohem méně komediální a mnohem temnější; autonehoda manželů Maitlandových je zobrazena názorně, Barbara má rozdrcenou ruku a manželé křičí o pomoc, zatímco se pomalu topí v řece. Odkaz na to zůstal, když Barbara po návratu domů jako duch poznamenává, že ji ruka studí. Místo toho, aby Maitlandovi posedli Deetzovi a donutili je při večeři tančit, způsobí, že koberec s vinným vzorem ožije a zaútočí na Deetzovy tím, že je přivine k židlím. Postava Betelgeuse - McDowell ji představil jako okřídleného démona, který na sebe bere podobu malého muže ze Středního východu - má také v úmyslu Deetzovi zabít, místo aby je vyděsila, a od Lydie chtěla vyloženě sex, místo aby si ji chtěla vzít. V této verzi scénáře stačí Betelgeuse exhumovat z hrobu, aby byl přivolán, a poté může volně rozsévat zkázu; nelze ho přivolat ani ovládnout trojím vyslovením jeho jména, volně se toulá světem a zjevuje se, aby trápil různé postavy v různých podobách. V McDowellově scénáři se objevilo i druhé Deetzovo dítě, devítiletá Cathy, jediná osoba schopná vidět Maitlandy a objekt Betelgeuseova vražedného hněvu ve vyvrcholení filmu, během něhož ji zmrzačí v podobě vzteklé veverky, než odhalí svou pravou podobu.
Připsaný spoluautor scénáře Warren Skaaren drasticky změnil tón filmu, odstranil grafickou povahu smrti Maitlandů a zároveň zobrazil posmrtný život jako složitou byrokracii. Skaarenův přepis také změnil McDowellovo vyobrazení limba, které Barbaru a Adama drží uvězněné v jejich domě; v McDowellově scénáři má podobu masivní prázdnoty vyplněné obřími hodinovými kolečky, která při svém pohybu rozbíjejí strukturu času a prostoru. Skaaren nechal Barbaru a Adama setkat se s různými limby pokaždé, když opustí svůj domov, včetně „světa hodin“ a světa Písečného červa, který byl identifikován jako Saturnův měsíc Titan. Skaaren také zavedl leitmotiv hudby doprovázející Barbaru a Adama při jejich duchařských radovánkách, ačkoli jeho scénář určil místo Harryho Belafonteho melodie R&B a měl končit tancem Lydie na „When a Man Loves a Woman“. Skaarenův první návrh zachoval některé zlověstnější rysy McDowellova Betelgeuse, ale zmírnil charakter postavy, aby z něj udělal spíše obtížného úchyla než zjevného vraha.
Burtonova původní volba pro roli Betelgeuse zněla Sammy Davis Jr, ale Geffen navrhl Keatona. Burton Keatonovu tvorbu neznal, ale rychle se nechal přesvědčit. Burton obsadil Winonu Ryder, když ji viděl ve filmu Lucas (1986). Catherine O’Hara se rychle upsala, zatímco Burton tvrdil, že přesvědčit ostatní členy obsazení k podpisu smlouvy trvalo dlouho, protože „nevěděli, co si mají myslet o podivném scénáři“. Společnosti Warner Bros. se nelíbil název „Beetlejuice“ a chtěla film nazvat „Domácí duchové“. Burton z legrace navrhl název „Bez lesku“ a byl zděšen, když studio skutečně uvažovalo o jeho použití. (Wikipedia)
Nejnovější komentáře