#2061: Aargh! 14

Aargh! 14

• To není moje sest­ra - Josef Blažek, Adela Blažek Hrivnáková, Lenka Šimečková
• Jak jsem se zabi­la - Štěpánka Jislová
• Kašna - Kateřina Čupová
• Řeč těla - Přemek Ponáhlý
• Ilja Muromec a Hitlerův krá­če­jí­cí zámek - Ondřej Bláha, Pavel Bláha
• Herečka a bis­kup - Brian Bolland
• Tíha slov - Dave McKean
• Nesmíš se bát - Luke Pearson
• Sbírání lebek - Tom Gauld
• Komiks o stvo­ře­ní - Karrie Fransman
• Procházka - William Goldsmith
• Starosti Jáchyma T. - Václav Kabát
• Legendární život - Jiří Grus
• Rychlá Veverka - Pavel Čech
• Vydržet do sví­tá­ní - Vladimír Tučapský
• Klacek & Fracek 17 - Marek Rubec
• Štafle - Lenka Procházková, Lukáš Fibrich
• Pas faux pas - Jan Pomykač

Ještě chví­li zůsta­nu u pub­li­cis­tic­ké čás­ti, kdy za pozor­nost sto­jí nejen skvě­lý pře­hle­do­vý člá­nek brit­ské­ho komik­su od Paula Gravetta, ale také zají­ma­vý, ač cel­kem struč­ný náhled na to, jaká je, respek­ti­ve byla eko­no­mic­ká pozi­ce komik­su ve Francii v roce 2014. Neskutečné, jak je ten trh odliš­ný, a to nejen ve srov­ná­ní s naším, ale i ve srov­ná­ní s brit­ským, kte­rý pře­ce jen pova­žu­je­me za mno­hem vyspě­lej­ší než náš. Francouzský komik­so­vý trh je nesku­teč­ný a my si o něčem tako­vém může­me nechat jen zdát. Na tako­vou úro­veň se jen tak nedo­sta­ne­me, ale to ani není smy­sl sou­čas­né­ho sta­vu čes­ké­ho komik­su, ten pořád hle­dá své čte­ná­ře. Určitý směr pak nazna­ču­je Tereza Drahoňovská, kte­rá se zamě­ři­la na žen­ský komiks, jenž v posled­ní době bývá stá­le více sly­šet, což je jen dob­ře. Z čes­kých člán­ků je pak nej­za­jí­ma­věj­ší „Profil Miloše Nováka“, kte­rý je vel­mi obsáh­lý, i když pokud se vám do rukou dosta­la kni­ha „Velká kni­ha komik­sů - Miloš Novák“, bude­te auto­rův život dob­ře znát.

„Aargh! 14“ se zamě­řil v téma­tu na brit­ský komiks, což bylo pre­zen­to­vá­no tedy nejen Paulem Gravettem, ale také komiksy růz­ných brit­ských auto­rů. A že zde nejsou jmé­na nezná­má - Brian Bolland, Dave McKean nebo Luke Pearson, kte­rý v době vydán „Aargh! 14“ u nás ješ­tě moc zná­mý nebyl, ale jeho „Hilda“ už uča­ro­va­la komik­so­vým čte­ná­řům i v češ­ti­ně. Z těch brit­ský auto­rů mě cel­ko­vě nej­ví­ce zau­ja­ly komiksy od Briana Bollanda a Williama Goldsmithe, po strán­ce kre­seb­né pak i komiks od Karrie Fransman. Má v sobě posel­ství, ale tam mě pře­ce jen kres­ba zau­ja­la víc než scé­nář. Z čes­kých auto­rů se tu obje­vu­jí dob­ře zná­má jmé­na i jmé­na, kte­rá se zná­mý­mi sta­la v posled­ní době. Nejdelší komiks pak pre­zen­tu­je Lukáš Fibrich, s nímž je v maga­zí­nu i roz­ho­vor. Komiks je adap­ta­cí povíd­ky Lenky Procházkové a má v sobě tu správ­nou vtip­nou nos­tal­gii, podob­ně jako je tomu v pří­bě­zích Petra Šabacha.

Z ostat­ních čes­kých komik­sů roz­hod­ně zaujmou „to není moje sest­ra“, což je parád­ní ukáz­ka komik­so­vé­ho horo­ru, kdy Lenka Šimečková opět před­vá­dí své mis­trov­ství v pove­de­ném scé­ná­ři dua Blažek + Hrivnáková. „Jak jsem se zabi­la“ od Štěpánky Jislové i „Kašna“ od Kateřiny Čupové v sobě obě mají spe­ci­fic­kou poezii, i když jed­na depre­siv­ní, dru­há radost­nou. Za zmín­ku roz­hod­ně sto­jí komiks „Starosti Jáchyma T.“ již více jak osm­de­sá­ti­le­té­ho Václava Kabáta, kte­rý pro tvor­bu toho­to pří­bě­hu jako by volil for­mu aso­ci­a­cí, kte­ré se mu pro­há­ně­ly hla­vou. Jiří Grus před­vá­dí skvě­lé stri­po­vé schop­nos­ti v komik­su „Legendární život“. A roz­hod­ně nezkla­mou ani Pavel Čech či Jan Pomykač. Revue „Aargh! 14“ roz­hod­ně spl­ňu­je to, co bys­te od něj oče­ká­va­li - je to sou­bor zají­ma­vých a skvě­lých pub­li­cis­tic­kých člán­ků a stej­ně tak je to sou­bor růz­no­ro­dých komik­sů, kte­ré nám uka­zu­jí, jak to s komik­sem vypa­dá u nás i v zahra­ni­čí. A není to špat­né srov­ná­ní.