Jak mnozí víte, je to docela nový a dost podařený film. Vypráví o mladíkovi(Henrym) a o jedné pěkné slečně(Lucy). Henry, to je velký sukničkář, který neustále střídá jednu blondýnu za druhou. Bydlí na Hawaji, na Waikiki, kam jezdí mnoho turistek, a tak Henry jen nabaluje a nabaluje. Hodně je točí a nejdelší jeho vztah byl asi 1 den.
„Vztahy“ mu zprostředkovává jeho velmi dobrý, trochu nadržený kámoš, který má hnusnou ženu a kopu dětí. Henry pracuje se zvířaty a jeho dobrými zvířecími kamarády jsou malý tučňák a tuleň, který má druhý nejdelší p***s až po místním potetovaným típkovi z občerstvení, kde se mimochodem Henry seznámí se svou budoucí ženou, se kterou bude mít kupu dětí. To se divíte co?
Jednoho dne, Henry vyrazí do místního baru, restaurace nebo občerstvení, to se nepozná a tam potká velmi pěknou dívčinu, která si tam hraje s vafli a staví z nich domeček. Každý mu tam radí, jen ať ji nezkouší nabalovat. Neví proč, ale to vám řeknu až posléze. Ale on to stejně udělá a daří se mu, dokáže ji rozesmát a dobře se sní bavit. Na druhý den jde zase za ní do restaurace. Posadí se za ní, ale ona si na něj vůbec nevzpomíná, ale proč, diví se a v tu chvíli se dozví celou pravdu o její mentální poruše.
Není tak hrozná, jen že si pamatuje ty věci, doté doby, než usne. A proč? Před rokem se jí stala nehoda a od té doby každý den dělá totéž (protože si pamatuje jen to, co prožívala v den před její nehodou a její minulost a pořád se vrací zpět k tomu dni). Ten den její táta měl narozeniny, a tak tedy každý den slaví narozeniny a čte si pořád stejné noviny, a to celý rok. Henry ví o její poruše, ale stejně se nevzdává a bojuje o ni, i když mu to její táta výslovně zakázal. Snaží se všemožně, až jednou se ona ovšem dozví a začne si dělat poznámky do svého bloku, protože je zvyklá se každý den do něj dívat, a tak si alespoň něco pamatuje (prostřednictvím toho bloku), svůj mozek vyměnila za kus papíru (i když vždy když si ho ráno přečte je velmi překvapená a diví se proč to tam má napsané). Poté jí Henry nahrál i kazetu ad. Každý den ji znovu nabaloval, a také se milovali a to každý den poprvé, a tak pravděpodobně vznikl název filmu. Poté mu i táta schválil ten vztah, aby měli ze synem už pokoj od věčného vyvařování dortu a spol. od té osudné nehody. Byl to zvláštní vztah, ale jej to bavilo, do té doby měl pokaždé jinou, a nyní jakým si způsobem taky.
Nakonec měli spolu hromadu dětí a odjeli na jeho vysněnou plavbu po moři.
Celý film doprovází skvělá hudba a pěkné Hawajské prostředí.
