O filmu 2012 jste již bezpochyby slyšeli. Je to hit, který zasáhl světová kina rychlostí příchodu tsunami. Pohříchu však - jako ostatně všechny snímky R. Emmericha - je to zábava dosti povrchní zabalena do blištivého pozlátka. Podle toho se také prodává.
Zkuste si namátkou představit ty nejhorší kýče a patos, který vám jen vytane na mysli. To vše ve filmu je. Zkuste si představit všechny možné i nemožné katastrofy, jež by mohly nastat. To vše rovněž ve filmu je (až se jeden pí, kam na ty nápady tvůrci chodí). Ale tohle už prostě je Roland Emmerich. On už ty filmy asi ani jinak točit neumí - nebo ani nechce, jeho „nejvelkolepější“ díla jsou silně zisková....
Intermezzo: Roland Emmerich a pan Libor.
Ke tvorbě tohoto pána z Německa jsem se dostal čirou náhodou jako malý chlapec v našem tehdy ještě fungujícím biografu při příležitosti sledování filmu Měsíc 44. Tato sci-fi (tuším rok 1989) je poměrně pitomoučkým příběhem o souboji dvou megakorporací ve vesmíru, nicméně vzhledem k mému věku a silnému zaujetí pro vše, co tehdy obsahovalo magická slůvka „sájnc fikšn“ se mi film moooc líbil. To dokonce natolik, že o několik let později jsem si jej pořídil i na originální vhs... Další filmy - Den nezávislosti a Den poté - jsem již projal o poznání chladněji. Přeci jen, člověk z dětského nadšení pro patos a kýč jednou vyroste...
Příběh filmu je prostý jako pás cudnosti ukrajinské prostitutky. Rozvedená rodina k sobě díky rozičným přírodním katastrofám nachází zpět cestu, všechny kladné postavy se chovají příkladně kladně (to je věta, panečku) a záporňáci p že nad sebou nemáchají cedulemi s nápisem „já jsem ten zlý!“. Člověk by sice mohl ocenit zajímavé efekty, ale to je asi tak vše, co by šlo filmu připsat k dobru. Pokud jste se jako malí bavili borcením hradů z písku, tak si zde bezesporu přijdete na své. Bordí se tu domy, dálnice, zem. Lidé neustále křičí a pobíhají sem a tam. Pokud máte takové věci rádi, tak hybaj do kina - budete nadšeni. Bohužel, film není zase až tak pitomý, aby se mu šlo čistě od srdce zasmát. Dokonce se musím přiznat, že jsem se během sledování vůbec nenudil.
Jsem ale stejně rád, že jsem na to nešel do kina.
10. března 2021 Kráčející skála - The Rock rulezzz! Chris Vaughn strávil ve výcviku speciálních jednotek velkou část života a nyní se po osmi letech vrací do svého rodného maloměsta. Jaké je však jeho překvapení, když zjišťuje, že tady […] Posted in Retro filmové recenze
19. října 2019 Riddick: Kronika temna Hned na začátku bych vás měl upozornit na to, že pokud čekáte film ve stylu Černočerná tma, tak čekáte marně. Riddick: Kronika temna je stylově velice odlišný film. Ano, oficiálně jde o […] Posted in Retro filmové recenze
11. srpna 2024 WATCHMEN - Filozofické obžerství Předně musím dodat, že jsem zaujatý vůči lidem, kteří rádi chodí na komiksové filmy, ale komiksy moc nečtou. Watchmeny jsem si ale po zhlédnutí filmu přečetl rád. Zack Snyder dokazuje, že […] Posted in Retro filmové recenze
9. června 2024 Strážci - Watchmen Zack Snyder se v Hollywoodu etabloval jako režisér komiksových adaptací díky filmu 300, který debutoval v roce 2006. Po jeho úspěchu dostal do rukou scénář k Watchmenům a 100 milionů […] Posted in Retro filmové recenze
27. ledna 2024 Riddick: Kronika temna Chtěl jen zjistit, proč jej přítel zradil, ale zapletl se do boje o záchranu všeho živého ve vesmíru. Jaká ironie. On nemilosrdný zabiják, který se tentokrát až moc nechá ovlivnit svými […] Posted in Retro filmové recenze
28. února 2022 Temný rytíř Filmové sequely na úspěšné hollywoodské trháky bývají různé. Jsou takové, které přímo navazují na děj svého předchůdce, takové, které z něj vycházejí jen volně, i takové, které původní […] Posted in Retro filmové recenze
Nejnovější komentáře