7 dní hříchů - další scénář od autora Habermannova mlýna

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Film byl inspi­ro­ván sku­teč­ný­mi udá­lost­mi, kte­ré se udá­ly v sed­mi pová­leč­ných dnech na Šumpersku roku 1945. Agnes, žena les­ní­ka Jana Olšana, ute­če z domu a neza­ne­chá po sobě žád­ný dopis. Jan se jí vydá hle­dat, pro­to­že život v lesích a na odleh­lých samo­tách se stá­vá nebez­peč­ným. Snaží se nalézt pomoc u Přikryla, kte­rý je jeho bra­tra­nec a po vál­ce se stal před­se­dou ONV( Okresní národ­ní výbor). Jenže před­se­da má na sta­ros­ti důle­ži­těj­ší úko­ly. Musí dohlí­žet na bez­pro­blé­mo­vé vystě­ho­vá­ní němec­kých oby­va­tel a do prázd­ných cha­lup se začí­na­jí stě­ho­vat noví osad­ní­ci. Národní gar­du a pořá­dek v kra­ji dělá se svou par­tou nohsle­dů Brachtl (Attila Mokos). Ten má své před­sta­vy o tom, jak má vypa­dat pořá­dek v kra­ji a jedi­ný, z koho má respekt, je rus­ký major Uvarov (Fjodor Bondarčuk). Ostatní oby­va­te­lé se buď bojí nebo s ním spo­lu­pra­cu­jí. I Brachtl má svůj zájem, proč zmi­ze­lou ženu najít. V této nepře­hled­né situ­a­ci má Agnes své důvo­dy, proč chce zmi­zet. Především má strach, pro­to­že má němec­ký původ a její bra­tr Jürgen (Jarek Hylebrant) bojo­val na fron­tě. Ale ona se bojí o svůj život z jiné­ho důvo­du. Nechtěně se dosta­la do situ­a­ce, se kte­rou by se dal­ší účast­ní­ci nechtě­li chlu­bit. A strach má také Jan. I on si postup­ně uvě­do­mu­je, že v kra­ji vlád­ne pra­vi­dlo sil­něj­ší­ho a dostá­vá se do pro­blé­mů. Hledá svou ženu a sou­čas­ně si musí chrá­nit i svůj život. Komu může věřit a kdo mu pomů­že?

Scénář fil­mu napsal Josef Urban (Habermannův mlýn) a opět se sna­žil zachy­tit kom­pli­ko­va­né lid­ské osu­dy z obdo­bí vál­ky a krát­ce po jejím kon­ci. Politická situ­a­ce a váleč­né trau­ma však není hlav­ním téma­tem pří­bě­hu. Lidské pova­hy se mohou pro­je­vo­vat v růz­ných situ­a­cích a konec vál­ky při­ne­sl i urči­té obdo­bí bez­vlá­dí. Vládl ten, kdo se doká­zal pro­sa­dit, kdo se v nové situ­a­ci doká­zal pohy­bo­vat a kdo doká­zal situ­a­ci vyu­žít pro sebe. Proto je v pří­bě­hu více rolí, kte­ré nabí­ze­jí šká­lu růz­ně pokrou­ce­ných cha­rak­te­rů. Jan a jeho žena Agnes jsou jako dva osa­mo­ce­ní naiv­ní dob­rá­ci, kte­ří dou­fa­jí, že se jim poda­ří v divo­ké době pře­žít. Příběh sice pro tuto dvo­ji­ci kon­čí dob­ře, ale pachuť té doby se nevy­tra­ti­la. Josef Urban napsal scé­nář pod­le sku­teč­né udá­los­ti na Šumpersku a v roce 2012 vyšla v nakla­da­tel­ství Fragment i kni­ha.

Režisérem fil­mu je Jiří Chlumský, kte­rý je zná­mý divác­ky úspěš­ný­mi TV seri­á­ly (Doktoři z Počátků, Kriminálka Anděl, Ošklivka Katka). Pro drs­ný pří­běh z hor­ských samot se sna­žil vybrat kva­lit­ní herec­ké obsa­ze­ní a maxi­mál­ně vyu­žil pro­stře­dí krás­né kra­ji­ny Jeseníků. Lesy a osa­mo­ce­né used­los­ti nechal pro­mě­nit z poe­tic­ké nála­dy v pro­stor plný napě­tí a nebez­pe­čí. Zřejmě pro­to se vět­ši­na akč­ních scén ode­hrá­vá prá­vě zde. Jenže vše­ho moc ško­dí a dlou­hé sek­ven­ce útě­ku Agnes jdou až na samou hra­ni­ci únos­nos­ti. Místo úkry­tu se lesy pro­mě­ní v nepře­hled­ný pro­stor, kde se ztrá­cí a v pod­sta­tě se nedo­sta­ne z dosa­hu svých pro­ná­sle­do­va­te­lů. Jednou z málo pocho­pi­tel­ných scén fil­mu pak je její uvěz­ně­ní v odlehlém sta­ve­ní. V jiných situ­a­cích se hned stří­lí a mor­du­je a najed­nou se zápor­ný hrdi­na Brachtl cho­vá s opa­tr­nos­tí. Koho se může bát, když ostat­ní se bojí jeho? Tato situ­a­ce však umož­ní pří­běh natáh­nout k šťast­né­mu setká­ní s Janem a ješ­tě uká­zat drs­né mra­vy míst­ních oby­va­tel, kte­ří vyu­ží­va­jí své posta­ve­ní pro rabo­vá­ní.

Ačkoliv je hlav­ní dějo­vá lin­ka věno­vá­na pře­de­vším Agnes a její­mu muži, kte­rý ji hle­dá, pro­sa­zu­jí se v pří­bě­hu i dal­ší výraz­né posta­vy, jejichž zájmy a osu­dy jsou vzá­jem­ně pro­vá­za­né. Kromě míst­ních oby­va­tel se v něko­li­ka krát­kých scé­nách také obje­ví rus­ký major, kte­ré­ho hra­je Fjodor Bondarčuk. Není žád­ným tajem­ství, že se pro toho­to zná­mé­ho her­ce a reži­sé­ra upra­vo­val ješ­tě scé­nář. Postava stro­hé­ho vojen­ské­ho důstoj­ní­ka přes­to vel­ký pro­stor ve fil­mu nedo­sta­la. Působí osa­mě­le, pro­to­že je to posta­va bez voj­ska. Přes veš­ke­rou sna­hu her­ce půso­bí rus­ký důstoj­ník jen jako sym­bol hie­rar­chie moci v osvo­bo­ze­ném úze­mí. K herec­kým výko­nům ostat­ních dra­ma­tic­kých postav nemám výhra­dy. Je vidět, že samot­né her­ce pří­běh zau­jal a své chví­le před kame­rou se sna­ži­li maxi­mál­ně vyu­žít. Jenže přes veš­ke­rou sna­hu tvůr­ců zůstal fil­mo­vý pří­běh na kra­ji sil­né­ho fil­mo­vé­ho zážit­ku. Možná je to jen můj dojem, ale ve fil­mu pře­va­žu­jí nega­tiv­ní posta­vy, nási­lí a nená­vist. A jestli­že tou pro­ti­vá­hou měl být vztah Jana a Agnes, pak závě­reč­ná scé­na na hřbi­to­vě mi při­šla až pří­liš skrom­ná.

Běh o záchra­nu živo­ta je pro­po­jen s rych­lým sle­dem zábě­rů, kte­ré půso­bí dob­ře v kon­tras­tu se zábě­ry do poklid­né kra­ji­ny. Napětí se však zvy­šu­je při pohle­du do vyra­bo­va­ných used­los­tí a s pří­cho­dem čle­nů Národních gard. Zajímavý námět je zpra­co­va­ný způ­so­bem, kte­rý chvil­ka­mi při­po­mí­ná styl akč­ních fil­mů. Proto může být film divác­ky při­taž­li­vý a své obdi­vo­va­te­le může najít i na fil­mo­vých fes­ti­va­lech. 

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

kikiris

5 roky před

Nebyly Národní gar­dy ani Rudé gar­dy. Ty vra­žed­né a lou­pe­ži­vé koman­da si říka­ly Revoluční gar­dy...

0

Odpovědět