7 dní hříchů – další scénář od autora Habermannova mlýna

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Film byl inspirován skutečnými událostmi, které se udály v sedmi poválečných dnech na Šumpersku roku 1945. Agnes, žena lesníka Jana Olšana, uteče z domu a nezanechá po sobě žádný dopis. Jan se jí vydá hledat, protože život v lesích a na odlehlých samotách se stává nebezpečným. Snaží se nalézt pomoc u Přikryla, který je jeho bratranec a po válce se stal předsedou ONV( Okresní národní výbor). Jenže předseda má na starosti důležitější úkoly. Musí dohlížet na bezproblémové vystěhování německých obyvatel a do prázdných chalup se začínají stěhovat noví osadníci. Národní gardu a pořádek v kraji dělá se svou partou nohsledů Brachtl (Attila Mokos). Ten má své představy o tom, jak má vypadat pořádek v kraji a jediný, z koho má respekt, je ruský major Uvarov (Fjodor Bondarčuk). Ostatní obyvatelé se buď bojí nebo s ním spolupracují. I Brachtl má svůj zájem, proč zmizelou ženu najít. V této nepřehledné situaci má Agnes své důvody, proč chce zmizet. Především má strach, protože má německý původ a její bratr Jürgen (Jarek Hylebrant) bojoval na frontě. Ale ona se bojí o svůj život z jiného důvodu. Nechtěně se dostala do situace, se kterou by se další účastníci nechtěli chlubit. A strach má také Jan. I on si postupně uvědomuje, že v kraji vládne pravidlo silnějšího a dostává se do problémů. Hledá svou ženu a současně si musí chránit i svůj život. Komu může věřit a kdo mu pomůže?

Scénář filmu napsal Josef Urban (Habermannův mlýn) a opět se snažil zachytit komplikované lidské osudy z období války a krátce po jejím konci. Politická situace a válečné trauma však není hlavním tématem příběhu. Lidské povahy se mohou projevovat v různých situacích a konec války přinesl i určité období bezvládí. Vládl ten, kdo se dokázal prosadit, kdo se v nové situaci dokázal pohybovat a kdo dokázal situaci využít pro sebe. Proto je v příběhu více rolí, které nabízejí škálu různě pokroucených charakterů. Jan a jeho žena Agnes jsou jako dva osamocení naivní dobráci, kteří doufají, že se jim podaří v divoké době přežít. Příběh sice pro tuto dvojici končí dobře, ale pachuť té doby se nevytratila. Josef Urban napsal scénář podle skutečné události na Šumpersku a v roce 2012 vyšla v nakladatelství Fragment i kniha.

Režisérem filmu je Jiří Chlumský, který je známý divácky úspěšnými TV seriály (Doktoři z Počátků, Kriminálka Anděl, Ošklivka Katka). Pro drsný příběh z horských samot se snažil vybrat kvalitní herecké obsazení a maximálně využil prostředí krásné krajiny Jeseníků. Lesy a osamocené usedlosti nechal proměnit z poetické nálady v prostor plný napětí a nebezpečí. Zřejmě proto se většina akčních scén odehrává právě zde. Jenže všeho moc škodí a dlouhé sekvence útěku Agnes jdou až na samou hranici únosnosti. Místo úkrytu se lesy promění v nepřehledný prostor, kde se ztrácí a v podstatě se nedostane z dosahu svých pronásledovatelů. Jednou z málo pochopitelných scén filmu pak je její uvěznění v odlehlém stavení. V jiných situacích se hned střílí a morduje a najednou se záporný hrdina Brachtl chová s opatrností. Koho se může bát, když ostatní se bojí jeho? Tato situace však umožní příběh natáhnout k šťastnému setkání s Janem a ještě ukázat drsné mravy místních obyvatel, kteří využívají své postavení pro rabování.

Ačkoliv je hlavní dějová linka věnována především Agnes a jejímu muži, který ji hledá, prosazují se v příběhu i další výrazné postavy, jejichž zájmy a osudy jsou vzájemně provázané. Kromě místních obyvatel se v několika krátkých scénách také objeví ruský major, kterého hraje Fjodor Bondarčuk. Není žádným tajemství, že se pro tohoto známého herce a režiséra upravoval ještě scénář. Postava strohého vojenského důstojníka přesto velký prostor ve filmu nedostala. Působí osaměle, protože je to postava bez vojska. Přes veškerou snahu herce působí ruský důstojník jen jako symbol hierarchie moci v osvobozeném území. K hereckým výkonům ostatních dramatických postav nemám výhrady. Je vidět, že samotné herce příběh zaujal a své chvíle před kamerou se snažili maximálně využít. Jenže přes veškerou snahu tvůrců zůstal filmový příběh na kraji silného filmového zážitku. Možná je to jen můj dojem, ale ve filmu převažují negativní postavy, násilí a nenávist. A jestliže tou protiváhou měl být vztah Jana a Agnes, pak závěrečná scéna na hřbitově mi přišla až příliš skromná.

Běh o záchranu života je propojen s rychlým sledem záběrů, které působí dobře v kontrastu se záběry do poklidné krajiny. Napětí se však zvyšuje při pohledu do vyrabovaných usedlostí a s příchodem členů Národních gard. Zajímavý námět je zpracovaný způsobem, který chvilkami připomíná styl akčních filmů. Proto může být film divácky přitažlivý a své obdivovatele může najít i na filmových festivalech. 

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

kikiris

5 roky před

Nebyly Národní gardy ani Rudé gardy. Ty vražedné a loupeživé komanda si říkaly Revoluční gardy…

0

Odpovědět