Deadly Intent (2016)

rp Deadly Intent 2016.jpg

Terorizuje duch mrt­vé­ho otce svou smut­ní­cí rodi­nu? Nebo je za vším něco jiné­ho…

Bryony pro­ží­vá těž­ké obdo­bí. Po sebe­vraž­dě své­ho man­že­la (váleč­né­ho vete­rá­na s post­trau­ma­tic­kým stre­so­vou poru­chu – PTSD - z vál­ky v Afghánistánu) je na výcho­vu jejich syna Jamese sama. Ten jí vůbec nepo­slou­chá, dělá jí naschvá­ly a doslo­va sabo­tu­je jejich domác­nost. I z toho důvo­du oba odjíž­dí do domu pra­ro­di­čů, kde momen­tál­ně pře­bý­vá i její mlad­ší sest­ra Lisa. I zde se však začnou dít podiv­né věci a obě ženy začnou mít tuše­ní, že za nimi musí být někdo nebo něco jiné­ho než malý James. Ten totiž tvr­dí, že jej cho­dí navště­vo­vat jeho mrt­vý otcem a jeho úmys­ly nejsou moc dob­ré pro niko­ho v domě…

Režie: Rebekah Fortune

Rok výro­by: 2016

Délka: 82 min

Země: Velká Británie

Hrají:

Rebecca Reaney...(Bryony)

Gus Barry...(James)

Lara Lemon...(Lisa)

Peter Lloyd...(Steve)

...a dal­ší

Je prav­dou, že jsem nikdy moc nepři­šel na chuť brit­ským fil­mům ani seri­á­lům (čest něko­li­ka výjim­kám), jejich smy­sl pro humor či pokus o dra­ma­tič­nost není pros­tě moje krev­ní sku­pi­na – zvláš­tě když se jim to mnoh­dy moc nepo­ve­de, přes­to i oni doká­za­li vypro­du­ko­vat spous­tu sluš­ných (i pár vyni­ka­jí­cích) kous­ků. Tento pokus o níz­ko­roz­počto­vou ducha­ři­nu však mezi ně roz­hod­ně pat­řit nikdy nebu­de. Film jako celek mi při­šel jako již xkrát vylu­ho­va­ný sáček jejich čaje, s nahořklou pří­chu­tí a bez špet­ky ori­gi­na­li­ty.

Máme tu dal­ší rodin­ku (zde máma, syn, teta), kte­ré stra­ší duch zemře­lé­ho, jenž za živo­ta roz­hod­ně nebyl žád­ný sva­tou­šek (zvláš­tě pak poté, co pro­žil ve vál­ce) a po smr­ti to chce dát pozůsta­lým pořád­ně „sežrat“. Máme tu pár poku­sů o leka­cí scé­ny, troš­ku toho nad­při­ro­ze­né­ho tero­ru, něja­ká ta prask­lá skle­nič­ka, roz­tr­ha­ný kře­ček, roz­bi­tý náby­tek, pár vzpo­mín­ko­vých pasá­ží – no nic závrat­né­ho, co by vás posa­di­lo na zadek, nebo bys­te si muse­li zakrý­vat děsem oči. Obměkčit to měla jed­na nahá scé­na a srd­ce­ryv­ný závěr.

Navíc to celé půso­bi­lo dost laci­ným vzhle­dem, herec­ké výko­ny taky žád­ná slá­va a ten malý spra­tek mi lezl na ner­vy už po něko­li­ka minu­tách. Tak nějak jsem pořád dou­fal, že se tu ale­spoň troš­ku při­tla­čí na pilu, duch roz­pou­tá pořád­né infer­no, atmo­sfé­ra a napě­tí vyle­tí smě­rem vzhů­ru, ale to bylo jen mar­né přá­ní. Nuda nás bude dopro­vá­zet až do samot­né­ho závě­ru. Těch pár svět­lej­ších oka­mži­ků to neza­chrá­ní. Další pod­prů­měr­ná zby­teč­nost a ztrá­ta času.

Hodnocení:

30%