Poměrně známý korejský snímek jsem shlédl v režisérské verzi, díky čemuž jsem zkoušel tipovat která scéna patří mezi tu cca půlhodinku, jež se nakonec ve verzi pro kina neobjevila.
Mám několik vážných kandidátů.Film jako takový je v podstatě romancí mezi majetkově nerovným párem, což není nic nového pod sluncem. ON a ONA (korejská jména si ke své škodě takřka nikdy nepamatuji) se do sebe kuriozně zamilují a plánují společný život. Svět ve filmu ovšem není tak idylický, jak by se snad zprvu mohlo zdát. Zápletka tedy působí poměrně tuctově a z velké části v podstatě i je, co však film vynáší mezi (patrně) nejlepší jihokorejské snímky poslední dekády, je jeho provedení, které veškeré emoce „ždímá až na kost“ (a to prosím neberte nikterak pejorativně). Druhá polovina filmu rozhodně není nic pro emocionálně slabé povahy, doporučuji vybavit se potřebným počtem papírových kapesníčků.
Trochu mě na filmu iritovala hudba, zejména ta, u níž jsou uvedeny (v mé verzi) české titulky, ale není to zase nic tak hrůzostrašného a své místo ve filmu má. Herecké výkony se mi těžko hodnotí, protože obecně u asijských herců mám trochu problém s jejich prací s mimikou, nicméně obě hlavní postavy působily velmi uvěřitelně a věrohodně. Film je celkově dost soudržný a technicky vybroušený k velmi pěknému pokoukání.
Více než 2 hodiny strávené u tohoto filmu nepovažuji za promarněný čas, pokud se Vám třeba líbí filmy typu americké Love Story, tak je sledování „A moment to remember“ doslova povinností.
🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dalších podcastových službách! Klikněte sem a nezmeškejte žádnou recenzi.
Načítám počet zobrazení...
