Ajťácká detektivka - Skvělý nápad, slabší provedení

Se synem rádi čte­me růz­né kni­hy a ten­to­krát jsme sáh­li po žán­ru detek­tiv­ním, pro­to­že ve ško­le žáci dosta­li od tříd­ní uči­tel­ky za úkol pře­číst detek­tiv­ku. Z výbě­ru, kte­rý základ­ní ško­la  nabíd­la, jsme si zvo­li­li prá­vě Ajťáckou detek­tiv­ku, nejen pro­to, že syn má blíz­ko k počí­ta­čům, ale i pro­to, že IT pros­tě v dneš­ní době „jede“. Autory kni­hy jsou man­že­lé Jakub Valenta a Barbora Voráčová a pub­li­ka­ce láká na pří­běh, kte­rý čte­ná­ře vtáh­ne do svě­ta infor­ma­ti­ky. Kniha je adre­so­vá­na žákům základ­ních škol, při­bliž­ně od deví­ti let výše, kte­ří mají chuť ve svém vol­ném čase zkou­mat prá­ci s počí­ta­čem. Zda je kni­ha tou pra­vou vol­bou i pro vás nebo vaše děti, může­te posou­dit tře­ba i na zákla­dě této recen­ze.

Co pra­ví ano­ta­ce:

„Dvanáctiletá Sofie sní o tom stát se hac­ker­kou a pro­nik­nout do tajů infor­ma­ti­ky. Na svě­tě exis­tu­je pou­ze jeden člo­věk, kte­rý ji může pomo­ci sen spl­nit – její blíz­ký kama­rád Ben. Kniha kom­bi­nu­je dob­ro­druž­ný pří­běh s prak­tic­kou výu­kou infor­ma­ti­ky. Každá kapi­to­la tě vtáh­ne do děje a záro­veň nau­čí zákla­dům prá­ce s počí­ta­čem. Díky spe­ci­ál­ním kódům se dosta­neš k videím, kte­rý­mi tě pro­ve­de lek­tor infor­ma­ti­ky, a postup­ně si vyzkou­šíš pro­gra­mo­vá­ní, tvor­bu gra­fic­ké­ho desig­nu a mno­ho dal­ší­ho.“

Jaké jsou plu­sy a mínu­sy kni­hy?

Listuji útlou bro­žu­rou o 139 stra­nách, kte­rá obsa­hu­je sedm kapi­tol, při­čemž kaž­dá z nich je roz­dě­le­na do něko­li­ka sek­cí. Na tuto kni­hu jsme se vel­mi těši­li – nejen pro­to, že sli­bo­va­la detek­tiv­ní záplet­ku, ale i kvů­li sli­bo­va­ným výu­ko­vým lek­cím. Byla jsem zvě­da­vá, jak auto­ři doká­za­li sklou­bit detek­tiv­ní žánr s výu­kou IT. Synovi se detek­tiv­ní pří­běh líbil, ačko­liv na můj vkus se děj zpo­čát­ku odví­jel vel­mi poma­lu, úvod byl pří­liš zdlou­ha­vý, děj se jevil spí­še jako pros­té vyprá­vě­ní bez oče­ká­va­né­ho vel­ké­ho dob­ro­druž­ství, na dru­hou stra­nu je to detek­tiv­ka pro malé děti. Každá kapi­to­la obsa­hu­je něko­lik kódů, pod nimiž lze na webu zob­ra­zit výu­ko­vá videa. V prv­ní kapi­to­le se čte­nář napří­klad nau­čí zapnout a vypnout Wi-Fi. Je mož­né, že sku­teč­ně exis­tu­je dítě, kte­ré se to potře­bu­je učit. Dále lek­tor uka­zu­je, jak vytvo­řit novou slož­ku, zapnout zvuk a nain­sta­lo­vat apli­ka­ci. Většinu těch­to videí jsme pře­sko­či­li, pro­to­že tyto doved­nos­ti pro nás byly napros­to intu­i­tiv­ní. Dále jsme ote­vře­li webo­vý pro­hlí­žeč, kopí­ro­va­li text a obrá­zek pomo­cí print­scre­e­nu. Přetrpěli jsme vysvět­le­ní, jak ode­slat e-mail a kterak pra­co­vat s Google clou­dem. V dru­hé kapi­to­le se čte­nář kro­mě výkla­du o klá­ves­ni­ci také pono­ří do zákla­dů apli­ka­ce Scratch, nau­čí se vyu­ží­vat pro­měn­né, pod­mín­ky a cykly a napro­gra­mo­vat si vlast­ní jed­no­du­chou hru. Jenom dodám, že Scratch je blo­ko­vý pro­gra­mo­va­cí jazyk - to zna­me­ná, že namís­to psa­ní kódu v tex­to­vé podo­bě se pro­gra­my sesta­vu­jí pomo­cí barev­ných blo­ků, kte­ré se sklá­da­jí jako puzzle, tak­že to oprav­du zvlád­ne již malé dítě. Ve tře­tí kapi­to­le nás měl čekat myš­len­ko­vý palác, což je tech­ni­ka pro zlep­še­ní pamě­ti, ale mís­to strán­ky s lek­cí na nás vysko­čil error. Čtvrtá kapi­to­la se mimo vyhle­dá­vá­ní na inter­ne­tu zabý­vá 3D mode­lo­vá­ním v pro­gra­mu Tinkercad. V páté kapi­to­le se dokon­ce čte­nář může setkat s tvor­bou data­bá­zí a SQL dota­zy. V šes­té kapi­to­le při­chá­zí na řadu pro­gra­mo­va­cí jazyk Python a auto­ma­ti­za­ce pomo­cí skrip­tů. No, a v závě­reč­né kapi­to­le nepře­kva­pí ani AI a chat-gpt.

Závěr:

Oceňuji veli­ce chvá­ly­hod­nou myš­len­ku auto­rů, nau­čit děti zna­los­tem IT zábav­nou for­mou, bohu­žel pro­ve­de­ní tro­šič­ku pokul­há­vá. V prů­bě­hu čte­ní detek­tiv­ky násle­do­va­lo mír­né zkla­má­ní, nejen co se týče pří­bě­hu, kte­rý se mír­ně vle­če, také se stá­le opa­ku­je tatáž vata, sku­teč­nou detek­tiv­ku při­po­mí­ná až posled­ní sed­má kapi­tol­ka, ale na dru­hou stra­nu je to detek­tiv­ka pro děti, tak­že to nemu­sí být úpl­ně špat­ně. Pěti-, deseti- až pat­nác­ti­mi­nu­to­vá videa obsa­hu­jí vel­mi struč­né návo­dy, kterak a kde se dozvě­dět více o pro­gra­mo­vém či jazy­ko­vém vyba­ve­ní. Videa moh­la být del­ší i kva­lit­něj­ší, pro­fe­si­o­nál­ně­ji kon­ci­po­vá­na po obsa­ho­vé strán­ce, ale i lépe sestří­há­na. Mám dojem, že mno­há videa vol­ně dostup­ná na YT jsou hod­not­něj­ší jak po strán­ce obsa­ho­vé, tak i po té vizu­ál­ní. Možná, kdy­by tato kni­ha vyšla před dese­ti, dva­ce­ti lety, byla by to pec­ka, ale nyní jsou dětem vol­ně dostup­né mno­hé i lep­ší výu­ko­vé zdro­je. Co se týče dopo­ru­čo­va­né­ho věku dět­ské­ho čte­ná­ře, toť otáz­ka, zda­li lze přes­ně určit vhod­ný věk, neboť kaž­dé dítě je jinak nada­né. Bohužel nabí­ze­né lek­ce budou asi zkla­má­ním pro toho, kdo již absol­vo­val něja­ký IT krou­žek nebo sám sle­du­je výu­ko­vá videa na kaná­le YT a je scho­pen samo­stat­ně pro­gra­mo­vat, tře­ba v pro­gra­mo­va­cím jazy­ce C# nebo v Unity. Dalším zádrhe­lem bylo něko­lik erro­rů při poku­su zob­ra­zit odka­zo­va­nou strán­ku. Také bych mož­ná radě­ji zvo­li­la QR kódy namís­to slo­ži­tých kódů čísel­ných, kte­ré bylo nut­no pozor­ně pře­pi­so­vat z kni­hy. Pozor tedy, zda na tuto výu­ko­vou kni­hu děti nejsou již pří­liš vel­ké, ane­bo zda již nema­jí pře­mí­ru svých vlast­ních zku­še­nos­tí s pro­gra­mo­vá­ním. Nás bohu­žel výu­ko­vá videa až tak neza­u­ja­la a nic moc nové­ho jsme se nedo­zvě­dě­li, ačko­liv autor je lek­to­rem na ČVUT.