Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVEL

ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVEL

DSC3498
DSC3498
Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Jak s odstu­pem času vzpo­mí­ná­te na natá­če­ní? 

Strašně se mi líbi­la pří­pra­va na natá­če­ní. Většinou točím s lid­mi, kte­ří na pří­pra­vu dba­jí. A I tady jsme byli vel­mi peč­li­ví. Připravovali jsme se dlou­ho, čet­li scé­nář a pro­šli jsme napří­klad i herec­kým worksho­pem, spo­lu se Slávkem a Viktorem. Pak se to hodi­lo, na pla­ce už je to jiné, tam už člo­věk nemá čas se s tím tolik zao­bí­rat. Příprava, kdy všich­ni všech­no roze­bí­rá­me, dis­ku­tu­je­me o tom, kdo koho hra­je, co o něm ví, o kom mlu­ví a z jakých kdo čer­pá zdro­jů, je má oblí­be­ná část natá­če­ní.

 

Co pro Vás bylo nej­slo­ži­těj­ší a na co nao­pak vzpo­mí­ná­te nej­ra­dě­ji?

Mě hod­ně bavi­lo dívat se na Viktora Dvořáka, pro­to­že on oprav­du vypa­dá jako Havel. Občas jsem při­mhou­ři­la oči a řek­la jsem si: „To je neu­vě­ři­tel­ný, já točím s Havlem!“. Takže on mě oprav­du bavil. Složité pro mě byly ciga­re­ty. To bylo hod­ně nároč­né. Stejně jako pro Viktora.

 

Když mlu­ví­me o pří­pra­vě, čet­la jsem, že jste se dva roky před­tím již při­pra­vo­va­la na roli Olgy Havlové a stu­do­va­la jste si její posta­vu, je to tak?

To je tro­chu zkres­le­né. Asi rok dva před­tím, než jsem coko­li vědě­la o tom­to fil­mu, jsem si řek­la, že když Havla tak ado­ru­ju, měla bych o něm vědět víc. Četla jsem tedy kni­hy o Havlovi, jeho věci, a to nako­nec oprav­du byla pří­pra­va dopře­du, měla jsem uce­le­něj­ší náhled na něj. Nepřipravovala jsem se na Olgu, zabý­va­la jsem se Havlem. Když mi pak Slávek poslal scé­nář a byla mi nabíd­nu­ta role Olgy, byla jsem doja­tá. Zajímavé je, že k čemu jsem sama došla z knih a nej­víc mě v nich zau­ja­lo, bylo i ve scé­ná­ři.

Jak těž­ké bylo ji poznat takhle zpět­ně?

Na Olze je zají­ma­vé a svým způ­so­bem obdi­vu­hod­né, jak byla skrom­ná. Nikam se nedra­la. S ní je hroz­ně těž­ké najít něja­ké roz­ho­vo­ry. Téměř nee­xis­tu­jí. Mluvila jsem s jejím tlu­moč­ní­kem, kte­rý vyprá­věl, jak mu říka­la: „Vezmi to za mě, mě to neba­ví, já jdu na cigá­ro.“ Byla tako­vá dáma-dřevorubec. To je ale jen moje před­sta­va o ní posklá­da­ná z růz­ných stříp­ků. Četla jsem i dvě kni­hy o ní, od Pavla Kosatíka a od Anny Freimanové, a ze všech mož­ných infor­ma­cí, po kte­rých jsem se pídi­la, jsem si něja­ký obrá­zek udě­la­la. Setkání s Annou Freimanovou bylo zásad­ní.

 

Jaká byla pod­le Vás Olga Havlová?

S Olgou je to slo­ži­té, ona je záhad­ná, moc se o ní člo­věk nedo­zví. Má v sobě tako­vý hez­ký kon­trast.  Je to oby­čej­ná hol­ka ze Žižkova, vyu­či­la se u Bati, byla ost­rá, rázná, prak­tic­ká a přes­to půso­bi­la jako krá­lov­na, jako nobles­ní aris­to­krat­ka, krás­ná a důstoj­ná žena.

Nebyla intro­vert, byla jen uza­vře­ná, lidi si k sobě pří­liš nepouš­tě­la. Nebo ale­spoň ty, kte­ré nechtě­la. Na dru­hou stra­nu orga­ni­zo­va­la mno­ho akcí na Hrádečku, růz­né hap­pe­nin­gy a večír­ky, když byl Havel ve věze­ní, pře­vza­la s Ivanem samizda­to­vou edi­ci, sama napsa­la diva­del­ní hru . . Musela být straš­ně zábav­ná. Zároveň, když zave­le­la, že se jde spát, tak s ní nikdo nedis­ku­to­val. Byla to cel­ko­vě vel­mi sil­ná osob­nost.

Je něco, s čím jste si s Olgou Havlovou podob­né nebo v čem bys­te si přá­la být jako ona? A čeho si na ni nej­víc váží­te?

Nechci se s ní srov­ná­vat. Nemůžu. Příliš ji obdi­vu­ji a na roz­díl od ní jsem, bohu­žel, poměr­ně sil­ný ego­is­ta. Blízké jsou mi ty její hrad­by. Mám to ráda. Občas si záměr­ně držím lidi dál. Někdy  si o mě mys­lí, že jsem aro­gant­ní, mně je to ale jed­no. Člověk dospí­vá v živo­tě ke zkratkám a zjis­tí, že jsou urči­tý situ­a­ce nebo lidi, se kte­rý­mi a ve kte­rých nechce být. Žijeme jen jed­nou a naostro. Takže lidi, kte­ré nemám ráda, to pozna­jí vel­mi snad­no. A situ­a­ce, kte­ré nechci zaží­vat, opouš­tím. Nechci se zabý­vat názo­ry lidí, kte­ří sho­du ani nehle­da­jí, na to není čas.

Zmínila jste, že při stu­diu Havla jste došla ke stej­ným věcem, jaké jsou ve scé­ná­ři. V čem jste se se sce­náris­ty shod­la.

Pozitivní hrdi­no­vé mnoh­dy udě­la­jí v živo­tě nebo v pří­bě­hu něja­kou chy­bu, kte­rá je tepr­ve při­ve­de na správ­nou ces­tu. Na zákla­dě tako­vých selhá­ní se člo­věk mění a moti­vu­jí ho k pozi­tiv­ní­mu cho­vá­ní. A nao­pak někte­ří „zápo­rá­ci“ jsou někde na začát­ku křeh­ký­mi bytost­mi, kte­ré byly něčím raně­né a tuhle ránu osu­du nezvlád­li „. Což je sice neo­mlou­vá, je ale vel­mi zají­ma­vé tako­vé pří­běhy sle­do­vat.

Já jsem u Havla dlou­hou dobu nevě­dě­la o jeho „selhá­ní“, jak on to cítil, což bylo v sou­vis­los­ti s jeho prv­ním zatče­ní a prv­ním uvěz­ně­ní. Není to vel­ké selhá­ní, on si to ale vel­mi vyčí­tal. Každý člo­věk, ať je sebe­vět­ší génius a je sebe­víc sil­něj­ší, má lid­ské sla­bos­ti. Každý člo­věk žije se svým stí­nem a tyhle stí­ny a sla­bos­ti jsou stej­ně důle­ži­té jako pozi­tiv­ní věci, kte­ré nás for­mu­jí. Umět při­jmout svůj stín, je pro život zásad­ní.

A to se mi líbí i na tom­to fil­mu, že to není něja­ká jed­no­stran­nou ado­ru­jí­cí výpo­věď o Václavu Havlovi.

S Olgou Havlovou jste se jed­nou osob­ně setka­la. Jaké to bylo?

Olgu jsem potka­la pár­krát a jed­nou v rám­ci jakési pre­mi­é­ry jsme si byly i před­sta­ve­ny spo­lu s Táňou Vilhelmovou. Z toho, co si o ni teď mys­lím, jsme pro ni ale asi neby­ly nijak zají­ma­vé part­ner­ky do kon­ver­za­ce. Byly jsme teh­dy mla­dé hol­ky, zpo­vy­ka­né hereč­ky a mys­lím, že jsme ji nijak neza­u­ja­ly.

A jaké bylo setká­ní s Václavem Havlem?

S Václavem Havlem jsme se potka­li víc­krát, při osla­vách jeho naro­ze­nin, na růz­ných výsta­vách, Na Zábradlí, atd. Na něm bylo krás­né, jak byl dosa­ži­tel­ný a pří­stup­ný lidem, rád se bavil. Vzpomínám na jeho posled­ní naro­ze­ni­ny v DOXu, tam už byl tako­vý věchý­tek, ale pořád okouz­lu­jí­cí. A také jsme se vidě­li na kon­kur­zu během natá­če­ní jeho fil­mu, kde si mě ovšem nevy­bral.

Můj úpl­ně nej­ob­lí­be­něj­ší záži­tek s ním byl během Karlovarského fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu, kdy nám napsal amne­stii na účten­ku z baru. Měly jsme teh­dy s Pavlem Liškou něja­ké ople­tač­ky s poli­cií kvů­li poru­šo­vá­ní noč­ní­ho kli­du a on nás na té účten­ce omi­lost­nil. Takzvaná Karlovarská amne­stie. Byla to legra­ce samo­zřej­mě.

Když jste natá­če­li 17. lis­to­pad, tak jste natá­če­li pří­mo na Melantrichu a bylo to 30 let od revo­lu­ce. Jak jste se při tom cíti­la? Bylo to dojem­né?

Byli jsme tam v noci, nic jsme nevi­dě­li, lidé, kte­ří jsou ve fil­mu pod námi – to je trik, máva­li jsme do zele­né plo­chy, kte­rou tam natáh­li. Silné to bylo, ovšem tech­nic­ká strán­ka natá­če­ní umí být i nud­ná, u toho se člo­věk těž­ko dojí­má.

Co dojem­né bylo, nevím tedy, jest­li tam ta scé­na zůsta­la, když se Olgy pta­jí: „Proč nechceš, aby byl Havel pre­zi­den­tem?“ A ona odpo­ví­dá: „Protože ho mám ráda.“ Byla si vědo­ma toho, co ji čeká. Věděla, že Václav musí být pre­zi­den­tem, záro­veň si to ale nepřá­la. Věděla, že celý život se změ­ní. Všechny ty recep­ce, nechtě­la to, ale vědě­la, že to musí být, i když ji to štva­lo.

Ona totiž oprav­du nechtě­la být vidět. Což je zvlášt­ní. Skoro všich­ni chce­me být vidět. Já mám taky svo­ji extro­vert­ní polo­hu, potře­bu­ji nějak komu­ni­ko­vat s vněj­ším svě­tem. Ona byla jiná a neznám moc tako­vých lidí.

Jak se Vám hrá­lo s Viktorem Dvořákem, před­sta­vi­te­le Václava Havla?

Krásně, Viktor je las­ka­vý, klid­ný a milý člo­věk. Ve vzta­hu Havlových byl něja­ký prvek pečo­va­tel­ství a mateř­ství. A u nás tro­chu taky. Ne kvů­li věku, ale Viktor je hlav­ně diva­del­ní herec a jeho fil­mo­vá zku­še­nost není tak vel­ká jako moje. Práce na diva­dle a ve fil­mu je jiná, tak­že jsme spo­lu čas­to pro­bí­ra­li růz­né postu­py, dis­ku­to­va­li jsme a tím jsme se tro­chu při­bli­žo­va­li jejich vzta­hu. A navíc má odzbro­ju­jí­cí smích, tak­že má člo­věk chuť ho roze­smát, aby ten smích sly­šel.

Nemyslíte, že je pří­liš brzy točit film o Havlovi nebo už je na to ta pra­vá doba?

Myslím, že nej­lep­ší čas při­chá­zí ve chví­li, kdy někdo cítí potře­bu tako­vý film vytvo­řit. A urči­tě toto nebu­de posled­ní film o Havlovi. Takových fil­mů může vznik­nout klid­ně pat­náct.

Kdybyste moh­la svou posta­vu Olgy popsat tře­mi slo­vy, kte­rá by to byla?

Silná, upřím­ná a nedo­stup­ná. To ale není všech­no, tři slo­va mi nesta­čí. K tomu bych při­da­la ješ­tě tole­rant­ní a sto­pro­cent­ně svo­bod­ná. Nesnesla jaké­ko­li ome­ze­ní pro sebe a ani jiné neo­me­zo­va­la.

Myslím, že to si vždyc­ky udr­že­la, ve všech i v těch pre­zi­den­st­ských „ochran­ko­vých“ dobách byla vždyc­ky svo­bod­ná a krás­ná.



Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou Michalicovou
8. března 2024Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou MichalicovouPřibližně před měsícem jsem měla možnost blíže se seznámit s knihou "Mezi dobrem a zlem" od nadějné autorky, a nebojím se říci i "vycházející hvězdy literárního nebe", Jany Šintákové Michalicové. Tato velmi inspirativní kniha, plná nejen…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem Kunovským
4. března 2024Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem KunovskýmV poměrně nedávné době se na knižním trhu objevila velmi zajímavá kniha "PROROK a LADY KOSICE" od nadějného mladého tvůrce Ondřeje Kunovského, jež si získala velké publikum čtenářů. Koho si však pod tímto zvučným jménem můžeme…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulost
26. ledna 2023ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulostRáda se vámi rozdělím o rozhovor s autorkou Janou Štrausovou, ženou, která využila své pedagogické i terapeutické zkušenosti a ve svém studiu, praxi i knihách naplno využila svůj dar naslouchat dětem. A téma, které k ní…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCI
30. září 2020Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCIVĚŘÍTE NA ŠTĚSTÍ, OSUD? JDETE MU NAPROTI? Petra Hřebíčková: Věřím. Taky věřím, že naše bytí na zemi má vyšší smysl než jen oddýchat tento jeden život. Jinak mi nejde na rozum tolik nespravedlnosti a utrpení ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)
8. září 2020Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)Po delším rozmýšlení se jednou za čas se v brzké době pokusím vydávat rozhovory s osobnostmi, které mají něco společného s českým filmem. S lidmi přímo z branže nebo i třeba provozovateli kin či distributory. Prvním…Vydáno v rubrice: Rozhovory
S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL
22. července 2020S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL . . o přípravách na roli Přípravy byly příjemné - nakoukával jsem Pavla Landovského, vytvářel jsem si nějaký celistvější obraz jeho osobnosti. No a on byl cokoli jen ne nudný, průměrný a zaměnitelný. Byl to fajny…Vydáno v rubrice: Rozhovory
BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVEL
22. července 2020BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak se podle vás ve filmu Havel liší realita od skutečnosti? Asi je potřeba zdůraznit, že filmový příběh není přesnou kopií tehdejších událostí ani jednotlivých osob. Režisér Slávek Horák měl jasnou vizi a dokázal ji předávat…Vydáno v rubrice: Rozhovory
Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY
2. července 2020Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY  O filmu V Mekym jsme se snažili udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. V obraze blikavý, energický a podvratný. S hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionální, lidský. Mekyho…Vydáno v rubrice: Rozhovory
JANA PREISSOVÁ - Maminka Heleny
8. listopadu 2019JANA PREISSOVÁ - Maminka HelenyNaposledy jste stála před filmovou kamerou v historickém dramatu Řád před patnácti lety. Proč jste přijala právě nabídku od režisérky Lenky Kny na tuhle zimní komedii? Je to o rodině a hraju milující babičku, kterou jsem…Vydáno v rubrice: Rozhovory
MAREK NĚMEC - Mišo
8. listopadu 2019MAREK NĚMEC - MišoHrajete zábavného milovníka ženského pokolení a navíc drsného člena Horské služby – to je docela příjemná herecká úloha, ne? Jak jste si tuhle roli užíval? Já jsem si původně dělal zálusk spíš na figuru Richarda, kterého…Vydáno v rubrice: Rozhovory
MARTIN DEJDAR - Richard
8. listopadu 2019MARTIN DEJDAR - RichardJak se vám hrál svérázný horský drsňák Richard, za jehož poněkud neomaleným chováním tušíme jemnou duši? Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí. Což znamená, že scénář se mi líbil. Ve vaší jinak bohaté…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ANNA POLÍVKOVÁ - Helena
8. listopadu 2019ANNA POLÍVKOVÁ - HelenaVaše Helena je nadšenou propagátorkou zdravého životního stylu. Patříte taky k „fanatikům“ racionální výživy? K fanatikům určitě ne… ale masa jím hodně málo, myslím si, že by maso mělo být svátečním jídlem. Když se začnete zajímat…Vydáno v rubrice: Rozhovory
LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénáře
8. listopadu 2019LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénářeLenka Kny je režisérkou a spoluautorkou scénáře dramatu Stínu neutečeš (2009) s vynikajícími hereckými výkony Jaroslavy Adamové a Pavla Landovského v hlavních rolích starých manželů ukrývajících před vnučkou svou temnou minulost. V roce 2013 natočila ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR S PETREM HARAZINEM
31. října 2019ROZHOVOR S PETREM HARAZINEM„Divákum bych vzkázal, ať pijou alkoholol tak,aby nemuseli nikdy přestat úplně.” Jak vznikla vaše spolupráce na filmu Abstinent? David mi zavolal v době, kdy jsem měl za sebou třetinu své tříměsíční léčby. Nápad propojit můj osobní…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR S JOSEFEM TROJANEM
31. října 2019ROZHOVOR S JOSEFEM TROJANEM„Chtěli jsme natočit příběh, který bude co nejvěrnějšía zároveň snesitelnější pro co největší skupinu lidí.”  Představte vaši postavu alkoholika Adama. Adam je kluk jako každý druhý. Čeká ho maturitní zkouška, vysoká škola. Rodiče o něj nejeví…Vydáno v rubrice: Rozhovory
ROZHOVOR S DAVIDEM VIGNEREM
31. října 2019ROZHOVOR S DAVIDEM VIGNEREM„Filmem nechci nikoho odrazovat od pití. Rád bych, aby diváky zasáhl emočně.” Jak vznikl nápad na film o mladém alkoholikovi? Nápad vznikl už před pěti lety, kdy jsem na besedě potkal paní, která mi začala vyprávět…Vydáno v rubrice: Rozhovory

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,47028 s | počet dotazů: 330 | paměť: 24621 KB. | 03.09.2025 - 23:19:53